Těreškovová: Turisté do vesmíru? Zatím raději ne…

Moskva – V dohledné době by do vesmíru měli létat pouze profesionálové, nikoliv turisté, soudí bývalá sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Na tiskové konferenci v Hvězdném městečku u Moskvy vysvětlila, že od první vesmírné mise se toho udělalo hodně, ale ještě toho zbývá hodně prozkoumat, což mohou udělat právě jen profesionálové. Zároveň vyjádřila ochotu podstoupit ve svých 76 letech „jednosměrný“ let na Mars.

Uplyne ještě hodně let, než lidé začnou létat do vesmíru s turistickými zájezdy, je přesvědčena někdejší kosmonautka, která před padesáti lety jako první žena letěla do kosmu, kde strávila tři dny. V roce 2000 jí byl v Londýně udělen titul Žena století.

Někdejší národní hrdinka by byla nyní podle svých slov sama ochotna letět na Mars, a to i v případě, že by šlo o cestu bez návratu. „Mars je má oblíbená planeta. První lety budou bezpochyby jednosměrné. Jsem na to připravena,“ prohlásila. Šéf střediska přípravy kosmonautů Sergej Krikaljov se vzápětí ozval, že s pouze jednosměrnými lety na Mars se v žádném případě nepočítá. Nejprve ale Rusové přistanou na Měsíci.

Těreškovová vzlétla 16. června 1963 z kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi na palubě vesmírné lodi Vostok-6 a před návratem na Zemi 48krát obletěla planetu. Let, který prý snášela špatně, se stal triumfem sovětské propagandy, podobně jako let prvního člověka do vesmíru Jurije Gagarina 12. dubna 1961.

Těreškovová dnes připustila, že její let před 50 lety mohl dopadnout špatně, ale na vině bylo podle ní jeho chybné naprogramování. „Chyba spočívala v tom, že program nepočítal s klesáním z oběžné dráhy k přistání, ale naopak se zvyšováním oběžné dráhy,“ řekla s tím, že situaci nahlásila generálnímu konstruktérovi Sergeji Koroljovovi. Vzápětí dostala nová data, kterými upravila program, a loď zdárně přistála. Pak ji Koroljov prosil, aby o dobrodružství pomlčela.

Sám Koroljov prý chtěl do vesmíru vyslat celou ženskou posádku, ale zemřel dříve, než se záměr splnil. Jeho nástupci už měli jiné názory a vycvičená ženská posádka byla rozpuštěna. Následovnice Těreškovové Světlana Savická letěla do vesmíru až v roce 1982 a Ruska Jelena Kondakovová v 90. letech. Rusové prý kvůli selhání techniky „ženy více chránili“, zatímco Američané vyslali do kosmu více než čtyři desítky astronautek.

Plakát s Valentinou Těreškovovou
Zdroj: ČT24/ISIFA / Gettyimage Editorial / Science & Society P

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...