Všechno je jinak: Snowden zatím zůstane, kde je

Moskva - Bývalý konzultant amerických tajných služeb Edward Snowden, jenž se v Rusku ukrývá před americkou justicí, zatím nemůže opustit tranzitní zónu moskevského letiště Šeremeťjevo. Dosud neobdržel příslušné povolení a jeho žádost o azyl se stále posuzuje. Oznámil to novinářům jeho ruský advokát Anatolij Kučerena, který přitom v předchozích dnech rozšířil zprávu, že Američan dnes opustí tranzit. Americká Sněmovna reprezentantů mezitím připravuje cestu ke snížení rozpočtu Národní agentury pro bezpečnost a omezení jejích špionážních aktivit.

Kučerena na letišti Snowdena navštívil. Rozšířila se zpráva, že mu nese kýžené povolení a že Snowdenův odchod z letiště je už na spadnutí. Místo dokladů však advokát předal uprchlíkovi román Fjodora Michajloviče Dostojevského Zločin a trest a knihu povídek Antona Pavloviče Čechova, džíny a několik triček. Novinářům pak oznámil, že Snowden dělá pokroky v ruštině a uvažuje o tom, že se v Rusku usadí natrvalo, najde si zde práci a zařídí si život. „Po získání dokumentů se nechystá nikam z Ruska odjet, nazval Rusko konečnou zastávkou svého putování,“ prohlásil advokát s připomínkou, že po pěti letech trvalého pobytu by Snowden mohl získat ruské občanství.

Advokát se zdržel jakéhokoli odhadu, dokdy by úřady mohly Snowdenovi poskytnout prozatímní doklady, které by jej opravňovaly k cestování po Rusku. Formálně mají na vyřízení Snowdenovy žádosti o dočasný azyl tři měsíce. Přinejmenším po tuto dobu má uprchlík také zaručeno, že jej Rusové nevydají Američanům. Dočasný azyl uděluje Federální migrační služba na rok s možností každoročního prodloužení o dalších 12 měsíců. O trvalém azylu by rozhodoval sám prezident Vladimir Putin.

Anatolij Kučerena
Zdroj: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko Jr

Snowden do Moskvy přiletěl 23. června a 16. července požádal o dočasný azyl v Rusku. „V té žádosti o dočasný azyl zmiňoval hlavně to, že má strach o svůj život a o své zdraví. Bojí se, že kdyby byl vydaný, budou ho mučit a mohl by dostat i trest smrti,“ uvedl Kučerena, který Snowdenovi s žádostí o azyl pomáhal. Procedura přiznání azylu podle ruských zdrojů může trvat až tři měsíce, k opuštění tranzitního prostoru ale Snowdena opravňuje pouhé potvrzení, že žádost podal.

Někteří komentátoři však poukazují i na Kučerenovo údajné propojení s ruskou tajnou službou FSB a spekulují, zda „Snowdenova prohlášení“ v advokátově podání nejsou nějakou dezinformační hrou. Prý je docela dobře možné, že Snowden už dávno na letišti není.

Azyl Snowdenovi nabídlo i několik zemí z Jižní Ameriky, podle advokáta to ale není preferovaná varianta. Hrozí riziko, že během cesty by se mohl dostat do rukou Američanů, pro které představuje zrádce. Venezuelský prezident Nicolás Maduro kvůli tomu Američany tvrdě kritizoval. „Americká vláda by měla přehodnotit svůj imperialistický přístup k Latinské Americe a Karibiku stejně jako svou permanentní agresi vůči Venezuele,“ prohlásil Maduro.

Omezí USA špionáž?

Mezitím se v kuloárech americké Sněmovny reprezentantů připravuje cesta ke snížení rozpočtu Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a omezení jejích špionážních aktivit, které v souvislosti s kauzou Snowdena rozbouřily veřejné mínění v USA i ve světě.

  • „Kdyby návrh prošel, bylo by to významné omezení, protože by to zbavilo Národní agenturu pro bezpečnost pravomoci shromažďovat informace v takovém měřítku, v jakém to mohla činit doposud. Mluvíme o shromažďování telefonních rozhovorů milionů Američanů,“ říká k tomu zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.

Bezpečnostní služba má mít například právo na monitorování internetu a telefonních hovorů jen v případě, že sledovaná osoba je vystavena policejnímu vyšetřování. Připravuje se rovněž dodatek, podle něhož NSA nedostane prostředky na sledování občanů USA ani na shromažďování osobních dat získaných z telefonní a mailové komunikace.

Bílý dům je proti

Tiskový mluvčí prezidenta USA Jay Carney varoval, že jakékoli „bezmyšlenkovité“ podvázání aktivit NSA může zpravodajské komunitě vyrazit z rukou mimořádně účinný nástroj boje s terorismem. Carney vydal své prohlášení nedlouho před hlasováním o návrhu republikánského poslance Justina Amashe, který by v případě schválení znamenal omezení pravomocí NSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 17 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 32 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 55 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...