Rusko – Za předčasnou smrt Rusů může hlavně nadměrné pití alkoholu – zejména vodky. Vědci představili výsledky svého výzkumu v časopisu The Lancet. Celkem čtvrtina Rusů zemře dříve, než dosáhne věku 55 let. Jen pro srovnání – v Británii je to jen 7 procent. Nejčastější příčiny úmrtí zní: onemocnění jater, otrava alkoholem nebo nehody způsobené řízením „pod vlivem“. Vědci zkoumali alkoholové návyky více než 150 tisíc Rusů během 10 let. Vinou alkoholu každým rokem umírá 352 tisíc Rusů a 135 tisíc Rusek. Navzdory novým zákonům namířeným proti alkoholismu.
Nová studie je považována za vůbec nejrozsáhlejší v Rusku. Za deset let zemřelo 8 tisíc lidí ze zkoumané skupiny. U kuřáků ve věku 35 až 54 let, kteří pijí více než jeden a půl litru vodky týdně, je podle propočtů badatelů riziko úmrtí vyšší než jedna třetina. U méně silných pijanů je toto riziko výrazně nižší.
Alkoholu podléhají hlavně muži. „Samozřejmě existují také problematické pijačky, ale ten problém se týká hlavně mužů,“ poznamenal německý expert Jürgen Rehm z kanadského Centra pro závislosti a duševní zdraví se sídlem v Torontu. Průměrná střední délka života u ruských mužů je podle něj v současnosti pouze 64 let. Jejich naděje na dožití vysokého věku patří celosvětově k nejnižším.
Ivan, obyvatel Moskvy
„Copak Francouzi nemají vinný alkoholismus? Neexistuje snad pivní alkoholismus? Nic z toho tu nemáme. Ale vodka je pro mě opravdové potěšení.“
Valentína, obyvatelka Moskvy
„Můj děd pil před snídaní, během oběda a taky večer. A bez újmy na zdraví!“
Ruské pití má dlouhou tradici
Souvislost mezi vysokou úmrtností v Rusku a alkoholem je dlouho vědecky prokázána. Už závěry studie staré pět let zněly, že více než polovina smrtelných případů u Rusů ve věku mezi 15 a 54 lety připadá na nadměrné pití. Úmrtnost v této věkové skupině byla u mužů pětkrát vyšší než v západní Evropě a u žen třikrát vyšší. Vědci tehdy vycházeli z údajů poskytnutých příbuznými lidí, kteří zemřeli po konzumaci vodky. „V Rusku pijí všichni. Doktoři, dělníci, akademici a taky všichni ostatní. Ale samozřejmě pití přes míru je nejvíc problémem nižších sociálních vrstev,“ konstatoval David Zaridze z Ruského centra pro výzkum rakoviny.
Kontroly alkoholu zavedené v zemi v roce 2006 měly pozitivní účinek podobně jako restriktivní přístup k alkoholu za někdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova v 80. letech minulého století. Tehdy spotřeba alkoholu klesla o 25 procent. V důsledku toho šly dolů i počty mrtvých. Po pádu komunismu ale začali Rusové zase pít ve velkém, což zejména v době úřadování prezidenta Borise Jelcina vedlo k opětovnému nárůstu úmrtnosti. „Kultura pití utvářená dřívějším spíše venkovským stylem života přešla i do moderní doby. Alkohol je ale teď mnohem levnější než tehdy, a tak páchá více škod,“ konstatoval Rehn.
Nové zákony pomohly - ale ne dost
Ruské úřady během pár let zdvojnásobily daň z lihu. Třeba půllitrovka vodky podražila ze stovky na 230–250 rublů (z asi 60 na 150 korun). Statistiky následně vykázaly, že klesla spotřeba a výroba vodky. Zakázán byl rovněž noční prodej alkoholu a ruské vedení taky zakázalo reklamu na návykové prostředky. Odborníci ale tvrdí, že to nestačí. „To vše je alkoholické blábolení. Kámen úrazu tkví v tom, že spotřebitel kvůli zdražování přechází od legální k nelegální produkci. V Rusku se stále víc pije buď samohonka, anebo nelegální vodka,“ napsal populární list Moskovskij komsomolec. „Historické poučení je jasné. Vodku neporazíš ani cenou, ani suchým zákonem. Zapotřebí je lepší alternativa. Bohužel nevím jaká,“ připustil autor.
Den vodky je tu
Výstraha odborníků v The Lancet prý byla zveřejněna právě včas, protože „celé pokrokové lidstvo dnes slaví Den vodky“. Právě 31. ledna 1865 totiž Dmitrij Mendělejev obhájil doktorskou disertaci zasvěcenou vodce. Ta se podle kronik v moskevském knížectví poprvé objevila roku 1386 zásluhou janovských kupců a zhruba o sto let později se ji Rusové naučili pálit z žita. Ale až chemický génius Mendělejev určil správný poměr lihu a vody.
