Sankce Západu vůči Rusku? Nepravděpodobné, říkají experti

Praha – Evropa i Spojené státy hrozí Rusku sankcemi za okupaci Krymu. Podle expertů a insiderů je však vysoce nepravděpodobné, že by po nich skutečně sáhly. Případné sankce by totiž poškodily obě strany. Jak pro USA, tak pro Evropu je Rusko důležitým obchodním i politickým partnerem.

Obchodní sankce, které by vyslaly jasný signál Rusku, že nesmí prosazovat své mocenské zájmy silou na úkor suverénních států, nejspíš nehrozí. Evropa zůstává vysoce závislá na energetických dodávkách z Ruska. Obchodní výměna mezi Ruskem a Spojenými státy je sice omezená, v Rusku mají nicméně významné aktivity některé americké společnosti, například ropný gigant Exxon Mobil či výrobce letadel Boeing.

„Bude Rusko odstřiženo od zbytku světa? To je velmi nepravděpodobné, protože Rusko dodává světu ropu, plyn a další suroviny,“ upozornil například šéf Americké obchodní komory v Rusku Alexis Rodzianko. „Sankce poškozují obě strany. Stranu, která je uvaluje, možná dokonce ještě více než stranu, která jim čelí,“ dodal.

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy zase poukazuje na to, že Spojené státy si nemohou dovolit přijít o důležitého vojenského a politického partnera. „Spojené státy jsou nyní přetíženy svými globálními závazky, které mají všude jinde po světě. V mnoha ohledech jsou do značné míry závislé na součinnosti Ruska – narážím na Afghánistán, narážím na Sýrii. (…) Je tady prostor pro výměnné obchody, které nemusí být nutně ve prospěch Ukrajinců,“ zdůraznil v rozhovoru pro ČT24.

Obavy z toho, že Západ proti Rusku nijak zásadně nevystoupí, potvrzují i některé diplomatické zdroje. „Realisticky musíme přiznat, že Krym je v ruských rukou,“ řekl agentuře Reuters informovaný západní diplomat.

Jan Šír, expert UK na východní Evropu

„Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá spojenecký závazek s nikým, tak nemůže spoléhat na to, že někdo kvůli ní půjde do války. Teď ta strategie spočívá v tom odstrašit Rusko od eskalace, protože do války nikdo nepůjde.“

Hrozí se jen slovně

Navenek však Spojené státy i Evropská unie tvrdí opak. Postup ruské armády, která o víkendu převzala kontrolu prakticky nad celým ukrajinským poloostrovem Krym, odsoudil například americký ministr zahraničí John Kerry. Označil ho za „neuvěřitelný akt agrese“ a pohrozil Moskvě hospodářskými sankcemi. Naznačil rovněž možnost vyloučení Ruska ze skupiny G8.

Ostrými slovy na adresu Ruska nešetřila ani německá kancléřka Angela Merkelová. Kroky Ruska vůči Ukrajině považuje za „nepřijatelnou intervenci“ a „porušení mezinárodního práva“. Jenže i k tomuto vyjádření jsou experti skeptičtí. "Já si myslím, že je to více méně určené pro veřejnost. Angela Merkelová musí ukázat, že jednání Putina odmítá, zároveň ale ví, že
proti němu nemůže nic udělat, tak se snaží alespoň v těch formulacích se vyjadřovat ostře," upozornil politolog Petr Robejšek.

Po sankcích dále volá i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. EU chce přimět k tomu, aby s Ruskem nejednala o uvolnění vízové povinnosti. Už o víkendu si přitom na kobereček pozval ruského velvyslance v Praze. Po důraznějších diplomatických nástrojích, které mohl podle expertů použít, ale nesáhl. „Dovedl bych si představit, že by ruskému velvyslanci předal nótu, která by obsahovala vyhoštění některých diplomatů,“ podotkl Šír.

V podobném duchu jako doposud se tak nakonec zřejmě ponese také společný postup, který dnes Evropa v Bruselu nalinkuje. Podle Robejška se bude spíš jednat jen o silné verbální odsouzení ruského chování na Ukrajině, konkrétní kroky, které by mohly Moskvu bolet, budou minimální. „To, co vidíme v extrémnější formě v Sýrii, kdy západní státy nejsou skutečně schopné něco podniknout, se zrovna tak odehrává i v tomto případě,“ míní politolog.

Schwarzenberg: Rychlou a razantní reakci EU neočekávám

G7 odsoudila Rusko a zastavila přípravy na summit v Soči

Ruská Ukrajina? Kořeny sahají do 17. století

Východní Ukrajina patří do sféry ruských zájmů dlouhodobě. Tzv. levobřežní Ukrajina, tedy oblasti na levém břehu Dněpru, byla připojena k Rusku už v roce 1654. Zhruba o 150 let později se pod ruskou nadvládu dostal i západ země. Od Ruska se Ukrajina osamostatnila jen krátce, a to na počátku 20. století. Pak ji opět pohltila sovětská moc. Výsledkem je, že Rusové na Ukrajině dnes tvoří 17 % populace. Ruština je přitom mateřským jazykem téměř třetiny obyvatel a drtivá většina Ukrajinců je bilingvní - více o historii Krymu.

Rozdělení Ukrajiny podle převládajícího jazyka
Zdroj: ČT24

S podobnou situací se ale potýkají i další země bývalého Sovětského svazu. Moskva přitom používá ruské obyvatelstvo mimo své území jako záminku pro rozšiřování svého vlivu zpět do někdejších satelitů. Vojensky tak například zasáhla v roce 2008 v Gruzii. Teď do značné míry podobné kroky opakuje.

„Gruzie přece jenom byla na kordy s jižní Osetií od počátku 90. let, zdaleka nekontrolovala celé to území. Přestože Krym byl také poměrně neklidným území za éry ukrajinské postsovětské samostatnosti, zdaleka takových intenzit jako nějakého ozbrojeného střetu to nedosáhlo. V krymském případě to (zásah ruské armády – pozn. red.) působí mnohem flagrantněji, mnohem zlověstněji,“ upozornil historik Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda.

Pokud Moskva nedostane včas přes prsty, mohl by podle expertů brzy následovat podobný scénář i v dalších zemích někdejšího sovětského impéria. Podle Šíra by mohly být v ohrožení například pobaltské státy.

Krymská autonomie odmítá novou vládu v Kyjevě, která nahradila kabinet promoskevského prezidenta Viktora Janukovyče, jehož před týdnem ukrajinský parlament odvolal pod tlakem mohutných demonstrací a krvavých střetů. Moskva tvrdí, že musí na Ukrajině chránit životy ruských občanů a krajanů. Ze zhruba dvou milionů obyvatel Krymu je 58 procent Rusů. Rusko má také na poloostrově dlouhodobě pronajatou velkou námořní základnu. Ruská státní tisková agentura ITAR-TASS v neděli informovala o zprávě ruské pohraniční stráže, že z Ukrajiny do Ruska odešlo během ledna a února přibližně 675 000 Ukrajinců a že jde o známky „humanitární katastrofy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům emailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izraelští vojáci stříleli do davu Palestinců, kteří chtěli potraviny

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. S odvoláním na tamní úřady to ve středu napsala agentura AP.
před 46 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 1 hhodinou

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 2 hhodinami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 2 hhodinami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 4 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 5 hhodinami
Načítání...