Boj o Krym na mapách: ruský, ukrajinský, či se zvláštním statutem?

Moskva/Washington - Připojení Krymu už oslavují ruské internetové služby, které nabízejí uživatelům mapy Ruské federace. Hodlají totiž mapy změnit - už nepůjde o autonomní část Ukrajiny. Anexe Krymu by měla být patrná brzy i v klasických atlasech. Ruská média nyní spekulují, jak se k problému postaví Google a Microsoft. Třeba agentura Bloomberg už ale oznámila, že proslulá americká společnost National Geographic se rozhodla postoupit Krym Rusku.

Kartograf National Geographic Juan José Valdés Bloombergu sdělil, že filosofií firmy je „zobrazovat svět de facto“, nikoli jak by ho lidé chtěli vidět. „Jsem zodpovědný za přesnost našich map, za to, že odrážejí současnou realitu, ať je jakákoliv,“ konstatoval.

Krymská realita je podle něj založena na výsledcích referenda o připojení k Rusku. „Vyplynulo z něj, že naprostá většina obyvatel poloostrova chce zpátky k Rusku. Teď čekáme, zda ruský parlament anexi potvrdí, pak budeme muset naše mapy změnit,“ podotkl Valdés. Nyní považuje Krym za „oblast se speciálním statutem“. Právě tak je poloostrov zatím znázorňován na elektronických mapách National Geographic.

Zatímco překreslování map je v éře internetu jednoduché, může vyvolat více emocí než kdykoliv dřív. V roce 2010 umocnila jediná chyba v mapách od společnosti Google hraniční spor mezi Nikaraguou a Kostarikou, připomíná server SFGate. V případě, že připojení Krymu v Rusku projde celým schvalovacím procesem, mohou tvůrci map překreslením ve prospěch jedné ze stran konfliktu vystupňovat napětí. Kyjev a západní státy totiž prohlásily, že referendum a anexi poloostrova neuznají.

Juan José Valdés, kartograf National Geographic

„Mapy dokážou vyvolat v jednotlivcích i mezi národy velké vášně. Takže musíme být velmi opatrní. Musíme se ujistit, že jsme se skutečně dokázali vypořádat se současnou realitou.“

Boj o podobu mapy se očekává i na serverech internetové encyklopedie Wikipedia, která editaci a aktualizaci svěřuje uživatelům. Anglická i ruská verze Wikipedie teď ukazuje Krym někdy jako ruské, jindy zase jako ukrajinské území.

Pokud se poloostrov opravdu stane součástí Ruska, půjde o jednu z mnoha změn na mapě Ukrajiny. Jak pestrou má země historii, ukazují staré mapy, které ma v dispozici britská knihovna. Na webu je zveřejnil zpravodajský server BBC News. Podívejte se ZDE.

Historie Krymu ve zkratce

  • Krym byl k ruské říši připojen v roce 1783. Tehdy ruský státník, voják a milenec Kateřiny II. Grigorij Potěmkin-Tavričeskij (též Poťomkin) prohlásil Krym za ruský na věčné časy.
  • Po bolševické revoluci byl poloostrov krátký čas k dispozici vojskům Dohody a stal se útočištěm bělogvardějských generálů: po jejich porážce zde byla v říjnu 1921 vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR.
  • Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v roce 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.
  • O obnovení Krymské ASSR rozhodlo referendum v lednu 1991 a o měsíc později k tomu ukrajinský Nejvyšší sovět přijal patřičné zákonné rozhodnutí.
  • Situace se vyhrotila na začátku května 1992, kdy místní parlament schválil „akt státní nezávislosti Krymské republiky“. Ukrajinský zákonodárný orgán ho neuznal. Poté ruský Nejvyšší sovět uvedl v pochybnost předání Krymu Ukrajině v roce 1954. Pod nátlakem Kyjeva krymský parlament své původní rozhodnutí odvolal. Od té doby měla krymská autonomie rozsáhlé pravomoci v hospodářství, zahraničním obchodě a sociální politice a Kyjev odpovídá za zahraniční politiku a obranu poloostrova.
  • Poté, co začátkem března 2014 převzal vedení Krymu proruský předseda autonomní vlády, ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem; 16. března 2014 pak obyvatelé Krymu rozhodli o připojení k Rusku.

O historii Krymu čtěte víc ZDE

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 17 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 2 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...