Brusel - Novým generálním tajemníkem NATO bude od 1. října bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. Nahradí tak po pěti letech a dvou měsících ve funkci Dána Anderse Fogha Rasmussena. Ve stručné tiskové zprávě o tom Aliance informovala po odpoledním rozhodnutí Severoatlantické rady. O chystaném jmenování 55letého norského politika spekulovala média již minulý týden. Rasmussenovi končí funkční období 30. září, Stoltenberg se jako první Nor v této funkci stane v pořadí 13. generálním tajemníkem NATO.
Stoltenberga jako budoucího šéfa 28členného vojenského uskupení podporoval zejména americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron, který jej dokonce označil za vynikajícího kandidáta. Rozhodnutí diplomatů by měli oficiálně potvrdit ministři zahraničí členských zemí, kteří se v Bruselu sejdou 1. a 2. dubna.
Rasmussen na svém twitterovém účtu zdůraznil, že Stoltenberga zná už řadu let. Je to podle něj ten správný člověk pro další budování silné a úspěšné Aliance po jejím letošním zářijovém summitu v Cardiffu. Krize na Ukrajině podle současného generálního tajemníka ukázala, že Aliance musí mít nadále silné a rozhodné vedení.
Rasmussen se vedení NATO ujal v srpnu 2009, funkční období mu už bylo několikrát prodlouženo. Naposledy se tak stalo loni v prosinci až do konce září, aby mohl předsedat právě aliančnímu summitu, který nyní připravuje.
Stoltenberg vedl norskou vládu celkem 10 let - v letech 2000 až 2001 a pak opět od roku 2005 až do loňského října, kdy si Norové odhlasovali změnu. Nadále ale zůstává předsedou sociálnědemokratické Norské dělnické strany, která je nyní v opozici. Jako premiér začal za armádu utrácet víc než jeho předchůdci a neváhal poslat vojáky do Afghánistánu nebo stíhačky do Libye. Norsko se dnes do akcí NATO zapojuje víc, než se čekalo. O výborném řečníkovi a zkušeném a oblíbeném politikovi bylo ve světě nejvíce slyšet po masakru 77 lidí, které připravil o život pravicový extremista Anders Breivik.
Jens Stoltenberg se narodil 16. března 1959 v Oslu. Vystudoval ekonomiku na Univerzitě v Oslu. Pochází ze známé politické rodiny, otec Thorvald byl ministrem zahraničí a vyjednávačem OSN pro Bosnu; teta Marianne Heibergová se účastnila rozhovorů, které dláždily cestu historické mírové dohodě mezi Palestinou a Izraelem v roce 1993.
Za studií na vysoké škole v roce 1973 rozbíjel Stoltenberg okna na americké ambasádě v Oslu na protest proti bombardování vietnamského Hai Phongu. Poté v řadách mladých sociálních demokratů vášnivě protestoval proti NATO a tehdejším Evropským společenstvím, což jsou instituce, které později začal sám prosazovat.
Výběr generálního tajemníka nemá přísnou proceduru, v čele NATO stojí čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním pravidlem ale je, že bývá vybírán zástupce evropské členské země, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě bývá tradičně Američan. Na stránkách samotné Aliance je uvedeno, že generální tajemník musí být „významný státník se zkušenostmi z vrcholové politiky“.
Přehled dosavadních generálních tajemníků NATO
- Lord Hastings Lionel Ismay, Velká Británie (ve funkci 1952 až 1957)
- Paul Henri Spaak, Belgie (1957 až 1961)
- Dirk Stikker, Nizozemsko (1961 až 1964)
- Manlio Brosio, Itálie (1964 až 1971)
- Joseph Luns, Nizozemsko (1971 až 1984)
- Lord Peter Carrington, Velká Británie (1984 až 1988)
- Manfred Wörner, Německo (1988 až 1994)
- Willy Claes, Belgie (1994 až 1995)
- Javier Solana, Španělsko (1995 až 1999)
- Lord George Robertson, Velká Británie (1999 až 2003)
- Jaap de Hoop Scheffer, Nizozemsko (2004 až 2009)
- Anders Fogh Rasmussen, Dánsko (2009 až 2014)
