Praha – Rusko, potažmo Sovětský svaz, měly v české společnosti vždy dost odpůrců, ale i sympatizantů. Těch druhých sice nijak výrazně nepřibývá, zato těch prvních v posledních letech ubylo. K obdivovatelům Ruska se navíc kromě tradičních levicových stoupenců přidává i část české pravice. Může za to nejen silná lobby podnikatelů, kteří mají zájem na rozvíjení obchodních vztahů, ale silné Rusko bývá vnímáno jako protiváha zkaženému a slabému Západu a obdiv k Vladimiru Putinovi coby muži silné ruky se stal jakousi skrytou formou kritiky Evropské unie. Tato tendence se naplno projevila v souvislosti s krizí na Ukrajině a Krymu. Tématu se v týdeníku Reportéři ČT věnoval David Macháček.
Co bylo, bylo: Silné Rusko obdivují čeští politici zleva i zprava
Ještě před čtvrt stoletím si přitom všichni oddychli, když české území opustil poslední ruský voják. Vzpomínky na toto období nedávno oživil pražský pomník sovětským vojákům, kteří zemřeli po druhé světové válce – tedy i příslušníkům sovětských okupačních vojsk ze srpna 1968. Instalace pomníku na pražských Olšanských hřbitovech vyvolala v polovině března pořádný rozruch a nejednu protestní akci. Jeho odhalení se ale zúčastnil například Jaroslav Doubrava. Ten byl až do roku 2010 členem KSČM, nyní je senátorem za hnutí Severočeši.cz. „My jsme chtěli tím pomníčkem připomenout vojáky, kteří v naprosto zbytečných konfliktech ztratili své životy, a je jedno, jestli byli napravo, nalevo, nahoře nebo dole,“ vysvětlil. „Podle mého názoru je naprosto nepřístojné a nepřijatelné, aby u takovéto věci asistoval člen Parlamentu České republiky,“ reagoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
V době, kdy Rusko vojensky obsadilo ukrajinský Krymský poloostrov, to ale nebyl od českých politiků jediný hlasitě vyjádřený proruský nebo protiukrajinský postoj. Ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jan Mládek třeba v Otázkách Václava Moravce varoval před tím, aby Česká republika podnikla kroky, které by poškodily obchodní vztahy s Ruskem. „My jsme se dlouho vzpamatovávali z opuštění ruského trhu na počátku 90. let. Naše místo zaplnili jiní a já bych byl nerad, kdyby se ta historie opakovala,“ řekl Mládek. Sociálnědemokratický poslanec Stanislav Huml zase varoval před přílišným vlivem fašistů v nové ukrajinské vládě. „Běhá mi z toho mráz po zádech, mám opravdu obavy o celkovou bezpečnost v Evropě,“ řekl Huml na ČT24 v pořadu Hyde Park.
13 minut
Reportéři ČT: Vlevo v bok, k Moskvě hleď?
Až s agresivními proruskými postoji vystupuje někdejší senátor ČSSD Jiří Vyvadil, podle něhož se teď „Rusko vrátilo tam, kam mu to patří“. „Já nechci Sovětský svaz. Ale silné Rusko nepochybně chci. Silné Rusko, které zabrání humanitárnímu bombardování, raketám v Libyi, silné Rusko, které řekne: Spojené státy, už nám nebudete dělat četníka světa!“ řekl na demonstraci svolané na podporu ruského vojenského zásahu na Ukrajině. Na shromáždění na Václavském náměstí se nakonec na jednom pódiu spojil levý i pravý proud z okrajů české politiky. „Média nám lžou, protože Rusko je nepřítelem Západu, je zemí, která se brání znásilňování vlastní přirozenosti zvrácenými pokrokářskými výdobytky,“ řekl shromážděným Ladislav Zemánek, místopředseda nacionalistické pravicové strany NE Bruselu - Národní demokracie. Strana také předala ruskému velvyslanci v Praze dopis, v němž ocenila „nezpochybnitelnou pozitivní roli Ruské federace, kterou v současnosti sehrává v mezinárodní politice“.
„Vždycky byla určitá část lidí, která Rusku vyjadřovala sympatie, ale byla tady poměrně velká skupina lidí, který k němu měli naopak negativní postoj. A zhruba tak někdy od začátku minulého desetiletí nastala postupná změna. Nedá se říct, že by došlo k nějakému výraznému nárůstu toho pozitivního hodnocení, nicméně každopádně oslabil se podíl těch jednoznačných antipatií vůči Rusku,“ říká Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění.
Zahraniční obchod ČR s Ruskem
Místo někdejších ideových střetů s ruským režimem se teď klade důraz na utužování obchodu. „Je to silná lobby podnikatelů, kteří prostě mají zájem na rozvíjení obchodních vztahů s Ruskem. A vadí jim, pokud by česká vláda prosazovala takovou zahraniční politiku, která by kladla velký důraz na lidská práva, a tudíž by z toho mohla odvozovat nějaké omezení obchodu,“ vysvětluje politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Připomněl v této souvislosti projev Petra Nečase na brněnském veletrhu, kde expremiér hovořil o „umělém a falešném adorování takových záležitostí, jako je ruská skupina Pussy Riot“ a o „moderní politické módě dalajlamismu“. „Obhajoba Vladimira Putina je boční skrytou formou kritiky Evropské unie,“ soudí Mlejnek a jako příklad uvádí exprezidenta Václava Klause a jeho kritický pohled na EU a příznivější pohled na Vladimira Putina. Klaus v polovině dubna dokonce přijel do Moskvy na osobní pozvání premiéra Dmitrije Medvěděva a jejich schůzka plánovaná na čtvrt hodiny se nakonec protáhla na hodinu a půl.
GALERIE
Nový český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek zdroj: ČTK/PR
Změnu společenského klimatu a cestu, kterou Česká republika ušla v posledních letech, symbolicky ztělesňují dva naši velvyslanci v Rusku. Zatímco za éry Václava Havla jím byl v letech 1996 až 2000 překladatel a signatář Charty 77 Luboš Dobrovský, nyní Moskvě velvyslancuje kosmonaut Vladimír Remek – bývalý europoslanec za KSČM a muž, jehož životní kariéra stojí na někdejším československo-sovětském přátelství. Na slavnost do Kremlu dokonce podle ruských zvyků přišel se Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu, kterou jako kosmonaut obdržel. „Ruský režim, a to zdůrazňuji – ne Rusko, ale ruský režim, v jehož čele stojí nyní znovu prezident Vladimir Putin, vnímá každý moment dobré vůle ze strany Západu jako slabost Západu. To, co může následovat, když nebudeme klást odpor té Putinovské agresi, tak to může být válka,“ varuje bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský.
