Rusko může obsadit cíle na Ukrajině do pěti dnů, varoval velitel NATO

Brusel/Washington - Tři až pět dnů by ruským vojákům trvalo dosažení svých cílů při případné invazi do ukrajinského vnitrozemí. Během schůzky ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu to dnes prohlásil vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena by další intervence na Ukrajině byla pro Rusko historickou chybou. Spojené státy proto uvažují, že v rámci snahy NATO o posílení ochrany východoevropských členů před Ruskem vyšlou do Černého moře válečnou loď.

Podle politického geografa Martina Riegela se za tyto „ruské cíle“, o kterých hovořil generál Breedlove, dají považovat oblasti jihovýchodní a východní Ukrajiny a tamní regionální a průmyslová centra s převažující rusky mluvící menšinou. „Ukrajinsko-ruská hranice je z geografického hlediska velmi otevřená. Invaze by zde probíhala velmi snadno,“ poznamenal odborník na mezinárodní vztahy.

Moskva podle amerického generála disponuje v pohraničních regionech dostatkem vojenských sil, aby invazi uskutečnila. Severoatlantická aliance sice v noci na dnešek zaznamenala pohyby několika jednotek u hranic, známky ústupu vojsk do kasáren ale patrné nejsou.

Agentura AP dnes s odvoláním na vojenské experty NATO uvedla, že Rusko udržuje při hranicích s Ukrajinou 35 000 až 40 000 vojáků. Informace o údajném stahování vojsk, které v minulých dnech šířila ukrajinská a ruská média, činitelé Aliance nepotvrdili. Podle AP jsou na hranicích motostřelecké a tankové jednotky a podpůrné letectvo. Generál Breedlove tuto situaci označil za „neuvěřitelně znepokojivou“.

Ruští vojáci na Krymu
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena by případná další intervence Ruské federace na Ukrajině byla historická chyba. „Kdyby Rusko dále zasahovalo na Ukrajině, neváhal bych to označit za historickou chybu. Vedlo by to k další mezinárodní izolaci Ruska. Mělo by to dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Ruskem a… západním světem. Byl by to špatný odhad s obrovským strategickým dopadem,“ prohlásil tajemník po schůzce ministrů zahraničí členských států NATO.

Moskva: Ukončení spolupráce je kontraproduktivní

Ministři se v úterý v Bruselu dohodli, že „na praktické úrovni“ přeruší veškerou civilní a vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. „Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko své vojáky stahuje. Nic podobného jsme nezaznamenali. Masivní vojenská přítomnost Ruska u ukrajinských hranic v žádném případě nemůže přispět k uklidnění situace,“ zdůraznil včera Rasmussen.

Rusko dnes protiopatření aliance označilo za kontraproduktivní. NATO se podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí uchyluje k rétorice studené války, což poškozuje obě strany. „Pozastavením spolupráce nezíská nic Rusko ani členové NATO,“ prohlásil mluvčí Alexandr Lukaševič.

Ilustrační foto
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

Připomněl podobný krok aliance z doby před šesti lety, kdy NATO zmrazilo styky s Moskvou po rusko-gruzínské válce. „Jak to tehdy skončilo, je v dobré paměti. NATO samo spolupráci s Ruskem obnovilo,“ prohlásil Lukaševič. 

Podle šéfa tuzemské diplomacie Lubomíra Zaorálka by zastavení řady společných projektů Alianci ani Moskvě nic nepřineslo. „Nemusí to nutně znamenat, že se v některých věcech, které se týkají třeba Sýrie nebo Afghánistánu, budeme nutit do toho, že neuděláme ani krok společně,“ sdělil ČT Zaorálek v Bruselu. „Tam to nemá smysl, protože obě strany mají zájem na tom, aby se ty věci měnily. Rusko nemá zájem na tom, aby se například v Afghánistánu posiloval vliv al-Káidy,“ dodal Zaorálek.

Analytik Riegl: Západ konečně vystřízlivěl

Politický geograf Martin Riegl přerušení atlanticko-ruské spolupráce označil za politický symbol. „Znamená to určitý zlom po trochu naivním konci 90. let, kdy bylo Rusko vnímáno jako potenciální, i když částečně nespolehlivý partner. Nyní je Rusko znovu vnímáno jako nepřítel,“ zdůraznil analytik z Fakulty sociálních věd UK.

„Z hlediska Washingotnu a dalších evropských vlád je to vystřízlivění a probuzení se do reality,“ dodal s tím, že by členské státy mohly začít znovu navyšovat své klesající výdaje na obranu. „Vnější hrozba z Ruska nyní bude působit jako tmel,“ myslí si Riegl. Spolupráce Moskvy a zemí NATO v Afghánistánu či jiných oblastech přesto podle něj i přes krizi přetrvá.

Namísto spolupráce s Moskvou hodlá Severoatlantická aliance zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Spojené státy proto uvažují, že za tím účelem vyšlou do Černého moře válečnou loď. Agentuře AP to v úterý řekl nejmenovaný činitel amerického ministerstva obrany. Ve hře je prý i vyslání malého týmu vojáků.

Rozmístění nových jednotek, intenzivnější cvičení

Pentagon rovněž povzbuzuje evropské spojence, aby posílili letecké hlídky v oblasti Baltu a zvýšili vojenskou podporu Polska, což už Washington udělal. Vojenští plánovači mají v příštích týdnech připravit návrh, jak zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už nabídly konkrétní příspěvky.

To může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany. Rasmussen upozornil, že předložené návrhy budou před jejich uvedením v život muset probrat a schválit političtí zástupci členských zemí.

Generál Breedlove včera ministrům popsal opatření, která už Aliance k ochraně svých členů přijala. Známé je posílení ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí a Polsku, hlídkování strojů AWACS či vyšší námořní aktivita v Černém moři. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho přispěly USA šesti stíhačkami pro misi v Pobaltí a 12 stroji F-16 v Polsku. V Černém moři NATO již nyní reprezentují americká plavidla a další americká podpora je podle Kerryho slov na cestě.

Vstup Gruzie do NATO není na pořadu dne

NATO v Bruselu nejedná pouze o ukrajinské krizi a vztazích s Ruskem, ale také o spojenectví s Gruzií. Ministři členských zemí se dnes setkali s jejich gruzínskou kolegyní Pandžikidzeovou. Rozšíření obranného spolku o tuto kavkazskou zemi ovšem není podle Lubomíra Zaorálka na pořadu dne.

„Není shoda mezi členskými zeměmi navzdory výkonům, které (Gruzie) podává, že by se jí dostalo nabídky, jako je členství,“ podotkl český ministr. Připomněl, že problémem je okupace části jejích území Ruskou federací. Aliance by se tak v případě přijetí Gruzie mohla rychle stát součástí nevyřešeného a případně rychle se vyvíjejícího konfliktu. „Je to věc do jisté míry vůči Gruzii nespravedlivá, protože Gruzie teď nemá sama možnost ten problém vyřešit,“ připustil Zaorálek. Rusko je navíc nyní součástí daleko většího problému okolo ukrajinské krize, připomněl.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

S Aliancí ale Gruzie i tak dobře spolupracuje, její vojáci se podílí na mezinárodních misích. „Je to opravdu země, která je v tomto téměř vzorová. Nelze než ocenit, že je tak poctivá v přípravě,“ připustil český ministr.

Podobně se vyjádřil také generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který poznamenal, že Aliance si cení politického dialogu i praktické spolupráce s Gruzií. Rasmussen také připomněl, že Gruzie má ze zemí mimo NATO nejvíce svých vojáků v misi ISAF v Afghánistánu a hodlá se podílet také na operaci, která by ji mohla od příštího roku nahradit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 2 mminutami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 6 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 8 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...