Štrasburk – Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku bude ve čtvrtek hlasovat o pozastavení členských práv Rusku do konce letošního roku. Krok má být odplatou za ruskou anexi Krymu a za nátlak Moskvy na Kyjev. Shromáždění dnes přijalo rezoluci, která anexi Krymu důrazně odsuzuje; text možná obsahuje nejostřejší formulace, které orgán Rady Evropy kdy schválil. Ruská parlamentní delegace dokument označila za „nejostudnější rezoluci v dějinách Rady Evropy“, na stranu Moskvy se přidali i maďarští extremisté ze strany Jobbik. Situace na Ukrajině byla dnes hlavním tématem jednání shromáždění.
„Ani jediný argument, k němuž se Rusko uchyluje ve snaze ospravedlnit své akce, neodpovídá skutečnosti,“ píše se v rezoluci, podle níž je invaze na Krym a jeho následné připojení k Rusku jasným narušením mezinárodního práva a Charty OSN. Dokument odsuzuje také projevy separatismu, které ohrožují územní celistvost Ukrajiny a fungování jejích demokratických institucí. Rezoluci v hlasování podpořilo 154 poslanců, 26 jich bylo proti.
„V Kyjevě se dostali k moci vyznavači nacistické ideologie a návrh protiruské rezoluce nebyl sepsán ve Štrasburku, ale ve Washingtonu,“ kritizoval rezoluci poslanec Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) Leonid Sluckij. Moskva bez dalšího upřesnění pohrozila odvetnými kroky.
Pozastavení členských práv je vedle vyloučení státu z organizace nejtvrdší sankcí, pro niž se může Parlamentní shromáždění vyslovit. Členy shromáždění je 318 poslanců ze 47 členských zemí Rady Evropy, mezi nimi 18 ruských zastupitelů.
Jobbik: Krym je ruský, stejně jako je Zakarpatsko maďarské
Skandál dnes ve Štrasburku vyvolal projev člena maďarské delegace, poslance extremistické strany Jobbik Tamáse Gaudího-Nagye. Rusko pochválil za anexi Krymu a Ukrajinu označil za „umělý státní útvar“. Jeho nejzápadnější částí je Zakarpatská oblast, která podle maďarského poslance „mnoho let patřila Maďarsku“. Krym je ruský, stejně jako Zakarpatsko je maďarské, prohlásil Gaudí-Nagy za potlesku ruských poslanců a hlasitých protestů ostatních.
Rozpravu před hlasováním ovládla bouřlivá diskuse, při níž velká většina poslanců tvrdě kritizovala ruskou politiku vůči Ukrajině. Švédská poslankyně Marietta de Pourbaix-Lundinová obvinila přítomné Rusy, že chtějí i ve Štrasburku šířit demagogickou ruskou propagandu. Gruzínští poslanci vyjádřili obavu, že Moskva může anektovat obsazenou Abcházii a Jižní Osetii – autonomie na gruzínském území.
Většina delegátů se v rozpravě postavila proti návrhům na federalizaci Ukrajiny, které předložilo Rusko. Podle poslanců by federální uspořádání neúnosně oslabilo jednotu státu a jeho stabilitu. Etničtí Rusové na východě Ukrajiny podle Parlamentního shromáždění jazykově ani kulturně ohroženi nejsou.
Ve čtvrtek mají členové Parlamentního shromáždění Rady Evropy rozhodnout o návrhu na pozastavení členských práv Ruska do konce letošního roku.
Rusko trvá na účasti východních regionů na konferenci o Ukrajině
Rusko dnes potvrdilo, že si klade předběžné podmínky pro účast v plánované mezinárodní konferenci o řešení ukrajinské krize. Trvá na tom, aby na konferenci vedle představitelů ukrajinské vlády byli zastoupeni i delegáti východoukrajinských oblastí se silnou ruskou menšinou.
„Má-li být konference zaměřena na to, aby ukrajinské úřady nečekaly, až se východ vzbouří, pak se připojíme,“ řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Ale jestli nám řeknou 'dejte jim levný plyn', pak to všechno nemá smysl,“ dodal ministr. Protože je krize vnitroukrajinská, měly by se podle něj do jejího řešení zapojit i východní regiony. Tento postoj pak zopakoval i v telefonátu se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. USA prý slíbily, že se v Kyjevě za „celonárodní dialog“ přimluví.
Na konferenci, které se mají zúčastnit zástupci USA, Evropské unie, Ukrajiny a Ruska, se počátkem týdne dohodli ministři zahraničí zainteresovaných zemí. Místo a časový plán konference se dosud nedohodly. Podle amerických diplomatů by se schůzka měla konat příští týden v některém z evropských měst, Brusel to ale prý nebude. Spojené státy si toho od konference mnoho neslibují.
Má-li být jednání zaměřeno na vnitroukrajinský dialog, pak podle Lavrova právě přizvání východních regionů může zajistit prosazení všeobecně přijatelných ústavních reforem. Od těchto reforem si Moskva slibuje federalizaci Ukrajiny a vyhlášení ruštiny druhým státním jazykem.
