Bladensburg (USA) - Američtí ateisté se obrátili na federální soud, aby nechal odstranit památník vojákům z první světové války v Bladensburgu u Washingtonu. Humanistickému svazu vadí, že pomník z roku 1925 má tvar kříže a že podle něj v zemi, kde náboženskou svobodu zaručuje ústava, příliš propaguje křesťanství. Sdružení veteránů ale odmítá, že by šlo o náboženský symbol, a poukazuje na to, že i křižovatky nebo vojenské medaile mají tvar kříže. Může se z toho stát velká kauza až u nejvyššího soudu.
Křížová výprava ateistů v USA: Pomník válečným obětem je v ohrožení
Americkým ateistům vadí pomník ve tvaru kříže (zdroj: ČT24)
„Tohle je za hranicí zdravého rozumu a soudnosti, když někomu dovolíme, aby vytvořil problém tím, že něco definuje jako problém, a pak nás kvůli tomu žene k soudu,“ říká veterán Mike Moore, který zažil ty nejkrvavější bitvy ve Vietnamu. Za záchranu pomníku demonstrovaly stovky lidí, kteří pokus o jeho odstranění vnímají jako pošpinění památky padlých Američanů.
Ať už právní bitva o betonový kolos Peace Cross dopadne jakkoliv, od dalších tisíců pomníků ve Spojených státech, které se vážou k první světové válce, se v jedné zásadní věci liší: Mluví se o něm. Na většinu ostatních se totiž v USA zapomnělo. Ve Washingtonu například na rozdíl od korejské, vietnamské nebo druhé světové války neexistuje národní památník té první.
Nezávisle na bladenburské kauze přišel historik Mark Levitch s nápadem, že vytvoří databázi všech amerických památníků z první světové války, z níž chce podle svých slov udělat relevantnější a živější věc. Připomíná, že vedle tradičních pomníků podobných těm v Evropě Američané vzdávali hold svým hrdinům i silnicemi, stadiony nebo mosty. „V té době se budovaly pomníky, které byly užitečné nebo funkční, už nemusely evokovat nic svatého,“ říká. Domnívá se ale, že první světová válka v americké populární kultuře postavení té druhé neohrozí.
Z pěti milionů Američanů, kteří v první světové válce bojovali, se jich domů nevrátilo téměř 117 tisíc.
GALERIE
Kříž míru v Bladensburgu