Sevastopol – Exponátem v muzeu studené války v krymské Balaklavě se zřejmě stane jediná ukrajinská ponorka Zaporižžja, které se minulý měsíc zmocnili Rusové při anexi Krymu. Ponorka, vyrobená před více než čtyřmi desetiletími, sice je schopná plavby, ale není bojeschopná, protože jí nefungují baterie, torpédomety či sonar. Sešrotovat ji by prý ale bylo dražší než ji zakotvit v muzeu, její vnitřek je navíc v dobrém stavu. Podle agentury RIA Novosti vyjednává muzeum s Černomořskou flotilou - prý postačí jen namalovat na ponorku někdejší sovětské znaky a turisté se jen pohrnou.
Ruský prezident Vladimir Putin po připojení Krymu k Rusku nařídil vrátit Ukrajincům výzbroj, kterou na poloostrově zanechali, později se ale v ukrajinských médiích objevily zprávy, že ruská Černomořská flotila odmítla ponorku Ukrajincům vrátit. Ruská média naopak tvrdí, že flotila o zchátralé zastaralé plavidlo nemá zájem, ale Ukrajinci prý nemají peníze ani palivo na odvlečení Zaporižžja z Krymu do některého z ukrajinských přístavů. Většina z 57 mužů posádky ještě v březnu přešla na ruskou stranu. Velitel, krymský Tatar, i další důstojníci zachovali věrnost Ukrajině a už odcestovali domů.
Zaporižžja patří k ponorkám třídy Projekt 641, v kódu NATO Foxtrot. Na vodu byla spuštěna v Leningradě v roce 1970 a dvě desetiletí sloužila v sovětské flotile. Absolvovala 14 dálkových plaveb a po rozpadu Sovětského svazu a rozdělení Černomořské flotily v roce 1997 ji dostala Ukrajina, která však nebyla s to ji učinit opět bojeschopnou. O opravu se postarali ruští odborníci v Sevastopolu, nicméně loď opět chátrala. Při manévrech před třemi lety sehrávala už jen roli potopeného plavidla, jehož posádku je třeba zachránit.
