Moskva/Kyjev – Rusko varovalo před humanitární katastrofou ve východoukrajinských městech, odkud se ukrajinská armáda a Národní garda snaží vytlačit separatisty. Kyjevskou vládu ruské ministerstvo zahraničí označilo za „organizátora teroru“ a vyzvalo ji ke stažení vojsk a k vyjednávání s povstalci. Jen během dneška zemřelo při bojích ve východoukrajinském Slavjansku přes dvacet lidí, Luhansk ohlásil na neděli konání referenda o samostatnosti.
Kyjev se musí vzpamatovat, jinak dojde k humanitární katastrofě, tvrdí Moskva
„Takzvaná kyjevská státní moc úporně pokračuje ve válce s lidem vlastní země,“ stojí v ruském dokumentu, o němž informovala agentura ITAR-TASS. „Na Ukrajině ještě ani neskončil státní smutek, vyhlášený k uctění památky obětí krvavé tragédie v Oděse, a na východě země znovu teče krev.“
Podle ruských diplomatů jsou příslušníci Národní gardy ve skutečnosti nacionalisty z Pravého sektoru. Snaží se prý přinutit ukrajinské obyvatelstvo, aby se bez odmluv podřídilo osobám, jež „propagují nacionalismus a blokují reformu zbankrotovaného systému státní správy“.
„Ukrajina není daleko od humanitární katastrofy. Obklíčená města pociťují nedostatek léků, vázne dodávka potravin,“ uvádí ruské ministerstvo. Kyjev by se podle něj „měl vzpamatovat, zastavit krveprolití, stáhnout vojska a zasednout za jednací stůl, aby bylo možné zahájit normální dialog o řešení politické krize“.
Ukrajinská armáda spolu s vojáky Národní gardy od pátku operuje v okolí měst Slavjansk a Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. Snaží se z nich vytlačit proruské vzbouřence, kteří už několik týdnů obě města prakticky ovládají. Podle Kyjeva povstalce podporuje Moskva, která na ruskojazyčný východ Ukrajiny vysílá své agenty. Ruské vedení takové obvinění popírá.
Města, ve kterých probíhají protiteroristické operace
V Luhansku proběhne „čestné referendum“
Povstalci ovládající východoukrajinský Luhansk jsou rozhodnuti uspořádat v neděli „čestné referendum“ o samostatnosti. Podle samozvaného lidového gubernátora Valerije Bolotova jsou připraveny volební místnosti i sčítací komisaři a v plném proudu je i příprava hlasovacích lístků. Rozhodování bude podle něj zcela svobodné. Vedení proruských radikálů se už dohodlo i na otázce, kterou mají účastníci referenda zodpovědět: „Podporujete akt o státní samostatnosti Luhanské lidové republiky?“
Obdobné referendum chce ve stejném termínu uspořádat i Doněcká oblast. Otázka má být prakticky identická. Pokud se většina voličů pro státní svrchovanost vysloví, dá to podle doněckých vzbouřenců radikálům právo „navázat federativní nebo konfederativní vazby s kterýmkoli státem včetně Ruska nebo Ukrajiny“. Teoreticky je prý možné, že Donbas bude samostatným státem.
- Kyjevské vedení označuje východoukrajinská referenda za nezákonná a nehodlá je uznat. Vláda premiéra Arsenije Jaceňuka chce dva týdny po ohlášených místních všelidových hlasováních uspořádat prezidentské volby, které mají ukončit nynější provizorní stav, kdy úřad hlavy státu vykonává předseda parlamentu Oleksandr Turčynov.
Doněcká a Luhanská oblast hodlají prezidentské volby ignorovat. Zapojit se nechtějí ani do souběžného referenda organizovaného vládou, v němž se mají občané vyslovit k zachování celistvosti země. Toto referendum odsoudila i Moskva, podle níž je jen přetvářkou, která krizi na Ukrajině prohloubí.
Pan Ki-Mun
Pan Ki-mun se nabídl Moskvě a Kyjevu jako prostředník
Generální tajemník OSN uvedl, že v zájmu vyřešení vyhroceného konfliktu na Ukrajině je v kontaktu jak s Ruskem a Ukrajinou, tak s USA a Evropskou unií. „Jsem připraven sehrát roli (při urovnání krize), bude-li to potřebné,“ řekl v Abú Zabí, kde dohlíží na přípravu mezinárodní konference o klimatu. „Vyzývám znepřátelené strany k mírové dohodě, násilnostmi na Ukrajině jsem hluboce znepokojen,“ dodal.
Pan Ki-mun vyzval k respektování dokumentu, který v polovině dubna vzešel z ministerské konference v Ženevě. Jeho obsahem je požadavek, aby aktéři ukrajinského konfliktu zastavili násilnosti, složili zbraně a vyklidili okupované budovy. Moskva ale po pátečním zahájení ukrajinské ofenzívy proti vzbouřencům dala na vědomí, že dokument považuje za „mrtvý“.
Rusko ani Ukrajina zatím Pan Ki-munův návrh nekomentovaly.
Moldavsko kvůli Ukrajině zpřísňuje ostrahu hranic
Nejvyšší moldavští představitelé, prezident Nicolae Timofti, premiér Iurie Leanca a předseda parlamentu Igor Coreman kvůli nepokojům na sousední Ukrajině nařídili bezpečnostním složkám „s největší pečlivostí sledovat situaci na státní hranici a náležitým způsobem zajistit veřejný pořádek uvnitř země“.
Společné prohlášení tří nejvyšších představitelů země nezmiňuje žádnou konkrétnější hrozbu. Vyjadřuje znepokojení nad zhoršením bezpečnostního klimatu v regionu kvůli eskalaci násilí na Ukrajině.
Moldavské vedení vyjádřilo soustrast všem Ukrajincům a blízkým obětí „tragických událostí ve městech Oděsa, Slavjansk a dalších ukrajinských obcích, v jejichž důsledku zahynuly desítky lidí“. Současně potvrdilo „pevnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“, jakož i naděje na obnovení ústavnosti, míru a bezpečnosti v sousední zemi.
Hlavní události ukrajinské krize:
- Bojové akce u Slavjansku si vyžádaly nejméně 20 mrtvých separatistů a čtyři oběti na straně ukrajinské armády.
- Vzbouřenci zde sestřelili bojový vrtulník, jiná armádní helikoptéra raketami zničila nákladní vlak, který se povstalci chystali obrnit a nasadit do bojů o město.
- Moskva varovala před humanitární katastrofou ve východoukrajinských městech. Ruské ministerstvo zahraničí označilo kyjevskou vládu za „organizátora teroru“.
- Generální tajemník OSN Pan Ki-mun se Moskvě a Kyjevu nabídl jako prostředník při hledání politického řešení krize.
Události: Boj o Slavjansk má více než dvacet obětí (zdroj: ČT24)
Vydáno pod