Události v Nigérii vyvolaly vlnu solidarity po celém světě. Únosy odsoudil americký prezident Barack Obama, ke kampani za propuštění dívek se na svém twitterovém účtu přihlásila i jeho manželka Michelle, herečka Angelina Jolie nebo šestnáctiletá pákistánská bojovnice za práva žen na vzdělání Malala Júsufzaiová. Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan kritizoval za nečinnost nigerijskou vládu i ostatní africké země.
Hromadný únos vyvolal vlnu demonstrací i v samotné Nigérii, jejichž účastníci protestují proti nečinnosti vlády. Prezident Goodluck Jonathan to důrazně odmítl a prohlásil, že armáda i policisté dělají, co mohou, aby dívky našli. Do země už také přijela skupina amerických a britských odborníků, složená z diplomatů, vojáků a policistů, mezi nimiž jsou i členové FBI. Tým policejních specialistů Nigérii nabídlo také Španělsko a Interpol.
- Nigerijský prezident dnes vyjádřil naději, že unesené dívky jsou stále v Nigérii. „Povídá se, že je zavlekli pryč ze země. Ale pokud by přesunuli takové množství dívek do Kamerunu, lidé by si toho všimli, takže věřím, že jsou stále v Nigérii,“ řekl Goodluck Jonathan novinářům.
Mezinárodní organizace Amnesty International tvrdí, že prý nigerijská armáda dostala už v polovině dubna varování před únosem dívek, ale bezprostředně nepodnikla nic, aby tomu zabránila. „Usvědčující svědectví, která obdržela Amnesty International, odhalují, že nigerijské pořádkové síly nereagovaly na varování, která obdržely stran možného ozbrojeného útoku Boko Haram na internát veřejného lycea v Chiboku a která varovala před tímto únosem,“ uvedla Amnesty International.
K zesílení úsilí o záchranu středoškolaček dnes vyzvala nigerijskou vládu a mezinárodní společenství vdova po jihoafrickém prezidentovi Nelsonu Mandelovi Graça Machelová.
Skupina Boko Haram chce na severu Nigérie zavést radikální formu islámu a od roku 2009 bojuje proti centrální vládě. Na svědomí má životy několika tisíc lidí, terčem jejich útoků byly často školy, mešity a státní instituce, policie i armáda. Od začátku letošního roku skupina pozabíjela přes 1 500 lidí.
Světové ekonomické fórum se rozhodlo podpořit bezpečnost nigerijských škol deseti miliony dolary (zhruba 274 milionů korun). Jeho předseda Philipp Rösler podle německého listu Berliner Kurier na závěr jednání řekl, že se projekt zrodil spontánně během konference a podpořilo ho několik podnikatelů. Fórum teď totiž shodou okolností zasedá v nigerijské metropoli Abuja.