Orbán dal dnes najevo, že bude nadále podporovat Maďary žijící v zahraničí, kterým již před třemi lety umožnil získat maďarské občanství. „Maďaři žijící v karpatské kotlině mají právo na dvojí občanství, na komunitní práva i na autonomii,“ citovala agentura Reuters z Orbánova projevu. Podle něj je tato otázka mimořádně aktuální kvůli situaci na Ukrajině, tam podle něj žije asi 200 tisíc etnických Maďarů, kteří mají právo na maďarské občanství i na samosprávu. „To je naše jasné očekávání od nové Ukrajiny, která se nyní formuje,“ řekl premiér.
Mnoho Maďarů nyní považuje trianonskou mírovou smlouvu, která Maďarsko po první světové válce připravila o dvě třetiny jeho tehdejšího území, za národní tragédii. Orbán sice nikdy nenavrhoval opětovné spojení ztracených území s Maďarskem, mnohé jeho kroky však sousední země popudily, napsala agentura Reuters.
Orbán dnes rovněž vyzval k radikálnímu snížení cen energie v Evropské unii s cílem posílit konkurenceschopnost evropských podniků. Prohlásil také, že jeho vláda odmítá politiku podporující přistěhovalectví.
Kontroverzní změny ústavy vyvolaly kritiku v EU
Orbánův Maďarský občanský svaz (Fidesz) v dubnových volbách jasně zvítězil a v zákonodárném sboru má opět výraznou většinu mandátů. Šéf Fideszu bude stát v čele maďarské vlády již potřetí. Orbán byl premiérem v předchozím funkčním období od roku 2010 a kabinet vedl rovněž v letech 1998–2002.
Orbánovi konzervativci ve volbách získali 44 procent hlasů a i díky úpravám volebního systému obsadili v parlamentu 133 křesel. To jim stejně jako v minulém volebním období dává k dispozici dvoutřetinovou většinu, umožňující i změny ústavy.
Orbán je v Evropské unii vnímán jako kontroverzní politik. Jeho úpravy ústavy se staly terčem kritiky nejen doma, ale i v zahraničí a od některých pak musel ustoupit. Brusel poukazoval především na porušování demokratických principů, jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a sdělovacích prostředků.
