Budapešť - Maďarský parlament podle očekávání schválil Viktora Orbána ve funkci premiéra na další čtyřleté období. Orbána při dnešním hlasování ve 199členném parlamentu podpořilo 130 poslanců, proti němu se vyslovilo 57 zákonodárců. Staronový premiér v parlamentu složil přísahu a poděkoval všem voličům za jejich účast v dubnových volbách, napsaly agentury MTI a Reuters.
Orbán dal dnes najevo, že bude nadále podporovat Maďary žijící v zahraničí, kterým již před třemi lety umožnil získat maďarské občanství. „Maďaři žijící v karpatské kotlině mají právo na dvojí občanství, na komunitní práva i na autonomii,“ citovala agentura Reuters z Orbánova projevu. Podle něj je tato otázka mimořádně aktuální kvůli situaci na Ukrajině, tam podle něj žije asi 200 tisíc etnických Maďarů, kteří mají právo na maďarské občanství i na samosprávu. „To je naše jasné očekávání od nové Ukrajiny, která se nyní formuje,“ řekl premiér.
Mnoho Maďarů nyní považuje trianonskou mírovou smlouvu, která Maďarsko po první světové válce připravila o dvě třetiny jeho tehdejšího území, za národní tragédii. Orbán sice nikdy nenavrhoval opětovné spojení ztracených území s Maďarskem, mnohé jeho kroky však sousední země popudily, napsala agentura Reuters.
Orbán dnes rovněž vyzval k radikálnímu snížení cen energie v Evropské unii s cílem posílit konkurenceschopnost evropských podniků. Prohlásil také, že jeho vláda odmítá politiku podporující přistěhovalectví.
Kontroverzní změny ústavy vyvolaly kritiku v EU
Orbánův Maďarský občanský svaz (Fidesz) v dubnových volbách jasně zvítězil a v zákonodárném sboru má opět výraznou většinu mandátů. Šéf Fideszu bude stát v čele maďarské vlády již potřetí. Orbán byl premiérem v předchozím funkčním období od roku 2010 a kabinet vedl rovněž v letech 1998–2002.
Orbánovi konzervativci ve volbách získali 44 procent hlasů a i díky úpravám volebního systému obsadili v parlamentu 133 křesel. To jim stejně jako v minulém volebním období dává k dispozici dvoutřetinovou většinu, umožňující i změny ústavy.
Orbán je v Evropské unii vnímán jako kontroverzní politik. Jeho úpravy ústavy se staly terčem kritiky nejen doma, ale i v zahraničí a od některých pak musel ustoupit. Brusel poukazoval především na porušování demokratických principů, jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a sdělovacích prostředků.
