Ankara – Počet mrtvých po úterním výbuchu a požáru v tureckém uhelném dole u města Soma stoupl na 274. V dole bylo v době výbuchu přes 787 horníků a naděje najít ještě někoho živého ze zbývající asi stovky pohřešovaných se snižuje. Evakuovat se údajně podařilo něco přes 400 lidí. Turecko drží třídenní státní smutek. Na několika místech země se dnes konaly protesty, v Ankaře musela zasahovat policie. Co do počtu obětí jde o vůbec nejhorší důlní neštěstí v turecké historii.
K výbuchu v dole došlo v úterý odpoledne. Podle tureckých médií explodoval transformátor a okamžitě začalo hořet. Většina z horníků zemřela v důsledku otravy oxidem uhelnatým.
V době výbuchu bylo pod zemí téměř osm stovek lidí - zrovna se totiž střídaly směny. Záchranné práce probíhají už od včerejška. Do míst, kde nehoří, pumpují záchranáři kyslík. Evakuaci komplikuje výpadek proudu a nefunkční důlní výtah.
U Somy, zhruba 250 kilometrů od Istanbulu, se těží hnědé uhlí. Jedním z největších hrozeb při jeho těžbě je výbuch metanu. „Podmínky se velmi rychle mění a není čas na únik. Dochází k enormnímu nárůstu teplot a změně proudění důlního ovzduší,“ popisuje báňský inspektor Bohuslav Machek.
Zjišťování příčin zatím není na pořadu dne
Podle bývalého předsedy Českého báňského úřadu (ČBÚ) Romana Makariuse přesnou příčinu výbuchu zatím nelze určit. „Když dojde k takovému výbuchu, a je to za posledních několik let mimořádná událost, tak se nezjišťují hned příčiny výbuchu. Všichni se nyní soustředí na záchranné práce,“ tvrdí. „Všechno se dělá pro to, aby se havíři – živí i mrtví – dostali z dolu. Teprve po odvětrání se zjišťuje, co bylo příčinou výbuchu,“ dodal Makarius.
Roman Makarius, bývalý předseda ČBÚ
„Záchranné a vyšetřovací práce mohou trvat až několik týdnů. Nevíme, v jaké vzdálenosti od větracích jam ti lidé zemřeli či přežívají. Nejprve přijde vyprošťování, poté bude následovat odvětrání prostor, až nakonec do dolu mohou vstoupit lidé. Nyní tam zasahují záchranáři v dýchacích přístrojích.“
Místo neštěstí navštívil premiér Erdogan, který kvůli tragédii odložil plánovanou cestu do Albánie. „Pokoj našim bratrům, kteří zahynuli, a zraněným chci vyjádřit naději na brzké uzdravení. Záchranné práce pokračují a doufám, že se všechny horníky podaří z dolu dostat,“ prohlásil.
Erdogan se ale stal terčem kritiky demonstrantů, podle nichž zanedbal bezpečnost v důlním průmyslu. Nespokojení Turci dokonce svolali kvůli neutěšené situaci v dolech několik protestů. V Ankaře se vydalo asi 800 studentů k ministerstvu energetiky, avšak policisté jim v tom zabránili slzným plynem. Lidé, kteří protestovali v Somě, hovořili o Turecku jako o státě vrahů.
Ve čtvrtek má k dolu dorazit také prezident Abdullah Gül, který rovněž odložil zahraniční cestu do Číny.
Před dvěma týdny se vláda bezpečností v Somě nechtěla zabývat
Vlastník dolu v Somě, společnost Soma Holding, tvrdí, že bezpečnostní opatření byla na vysoké úrovni. Poslední kontrola prý proběhla před dvěma měsíci a neodhalila žádný problém.
Turecký tisk upozornil, že ještě dva týdny před nehodou, 29. dubna, chtěly na půdě tureckého parlamentu bezpečnost v dole Soma rešit opoziční strany. Vládní AKP ale tento bod jednání smetla ze stolu. Během roku 2013 se totiž v dolech v oblasti Somy stalo asi 5 000 incidentů, při nichž bylo zraněno devět lidí.
Majitel firmy, která patří k největším tureckým uhelným společnostem, Alp Gürkan si přitom před dvěma lety při jednom z rozhovorů pochvaloval, jak se mu podařilo po převzetí od státu snížit náklady těžby z původních 140 dolarů (2 800 korun) na tunu na necelých 24 dolarů. Řekl tehdy, že je to díky „operativnějšímu postupu soukromého sektoru“.
Podle Makariuse turecké doly svou bezpečností z celosvětového průměru nijak nevybočují. „Nejsou to excelentní doly ve vynikajícím stavu, ale také nejsou v katastrofickém stavu,“ poznamenal odborník na bezpečnost horníků. Podle ústředního báňského inspektora ČBÚ Bohuslava Machka jsou důlní zařízení provozovaná v Turecku na stejné úrovni jako v Česku.
Ačkoli jsou důlní neštěstí v Turecku poměrně častá, úterní tragédie se stala co do počtu obětí vůbec nejhorší v historii. K dosud největší tragédii došlo v Turecku v roce 1992, kdy poblíž Zonguldaku zemřelo 263 horníků.
Nejvíce obětí mají důlní neštěstí v Číně:
22. prosince 2003 - Zemní plyn a sirovodík unikající z prasklého vrtu na plynovém poli severovýchodně od města Čchung-čching v jihozápadní Číně usmrtily nejméně 233 lidí, způsobily lehkou otravu více než 9 000 lidí a vynutily si hospitalizaci 740 osob. Vrt se podařilo zapečetit o pět dní později.
19. října 2004 - Po výbuchu plynu v uhelném dole Ta-pching u města Čeng-čou v centrální provincii Che-nan zahynulo 148 lidí.
27. listopadu 2004 - Výbuch zemního plynu v uhelném dole Čen-ťia-šan v čínské provincii Šan-si si vyžádal 166 obětí.
13. února 2005 - Nejméně 214 horníků zahynulo při výbuchu plynu v uhelném dole ve městě Fu-sin v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny.
26. listopadu 2005 - Exploze v uhelném dole Tung-feng u města Čchi-tchaj-che v provincii Chej-lung-ťiang na severovýchodě Číny si vyžádala nejméně 169 obětí.
18. března 2007 - V ruském dole Uljanovskaja v sibiřské Kemerovské oblasti explodoval metan. Při neštěstí zahynulo 110 horníků.
16. srpna 2007 - Ve dvou uhelných dolech u města Sin-tchaj na východě Číny v provincii Šan-tung , které zatopily náhlé přívalové deště, zahynulo celkem 181 horníků. V dole Chua-jüan to bylo 172 obětí a v nedalekém dole Ming-kung zahynulo devět horníků.
17. listopadu 2007 - Výbuch metanu v uhelném dole Zasjadko u Doněcku na Ukrajině si vyžádal 100 obětí.
20. listopadu 2009 - Při výbuchu nahromaděného plynu v čínském uhelném dole poblíž města Che-kang v provincii Chej-lung-ťiang u hranic s Ruskem zemřelo 108 lidí.
28. dubna 2013 - Asi 100 horníků zahynulo v dole na zlato Jebel Amir v severní části Dárfúru v Súdánu; zemřelo též 20 záchranářů.
