Nejvíce Američanů slouží v Německu, kde je i největší letecká základna

Praha – Američtí vojáci, jejichž počet hodlá prezident Barack Obama posílit, slouží na evropských základnách už od doby druhé světové války. Významnou roli hrály americké vojenské jednotky zejména během studené války, v poslední době ale jejich počet v evropských zemích klesá. Nejvíce jich je v Německu, kde se také nachází největší ze všech amerických základen Ramstein, v níž slouží přes 30 000 vojáků a která tvoří samostatné městečko s veškerou vybaveností.

V současnosti je v Evropě rozmístěno asi 60 000 amerických vojáků, nejvíce jich je v Německu, více než 40 000. Jedenáct tisíc vojáků mají Spojené státy v Itálii, tam má americká armáda také námořní a letecké jednotky.

Na leteckých základnách ve Velké Británii je 9 500 amerických vojáků, přes tisícovku ve Španělsku a Belgii a několik stovek vojáků pak působí ve službách americké armády v Portugalsku, Řecku a Holandsku.

Největší základnou v Evropě je Ramstein v Německu

Americké letectvo působí na pěti hlavních základnách: Ramstein a Spangdahlem v Německu, Lakenheath a Mildenhall ve Velké Británii a Aviano v Itálii. Američané mají i dalších 80 základen, například Morón (Španělsko), Incirlik (Turecko) a Chiévres v Belgii. 

Největší základnou je letecká základna Ramstein v Německu, která leží východně od německého Ramstein-Miesenbachu asi 10 kilometrů západně od Kaiserslauternu ve spolkové zemi Porýní-Falc. V roce 2004 zde sloužilo 35 000 vojáků a přes 6 000 civilních zaměstnanců.

Letectvo Spojených států ji používá hlavně k transportu jednotek a vojenského materiálu, při evakuaci Američanů z různých válečných konfliktů. Stejně tak je využívána k přepravě raněných do nedaleké vojenské nemocnice v blízkém městě Landstuhl, která je největší americkou nemocnicí mimo území USA.

Letecká základna Ramstein
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Roland

Obama v úterý ve Varšavě prohlásil, že Spojené státy v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na „nové bezpečnostní výzvy“ pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení. Jeho slova ale vyvolala rozporné reakce nejen u českých představitelů, ale i na Slovensku. Premiér Sobotka reagoval slovy, že Česko nevolá po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě, za což sklidil kritiku od prezidenta Miloše Zemana nebo koaličních lidovců. Dnes upřesnil, že jeho vyjádření se primárné týkalo aktuální bezpečnostní situace v České republice – více o ohlasech na Sobotkovy výroky čtěte zde.

Americké síly jsou v Evropě 62 let

EUCOM vzniklo v srpnu 1952, nyní sídlí v německém Stuttgartu (od roku 1967). Američané vybudovali četné vojenské základny v západním Německu ještě v dobách studené války. V roce 1953 bylo v Evropě přítomno přes 400 tisíc vojáků, postupně jejich počet klesal (v roce 1980 to bylo 350 tisíc vojáků, v roce 1999 jich bylo 120 tisíc).

Američané mají v Evropě kromě vojáků také námořnictvo a vzdušné síly. Vojenské síly USA jsou soustředěny v Německu - dvě vojenské brigády, jedna letecká a další podpůrné jednotky, a také v Itálii (ve Vicenze a námořnictvo v Neapoli).

V Německu jsou americké základny ve Wiesbadenu (rovněž vojenská nemocnice), Heidelbergu, Kaiserslauternu, Bambergu nebo Würzburgu. Nejdůležitější je pak letecká základna v Ramsteinu.

Podle internetových stránek EUCOM mají USA v Evropě 12 vojenských základen, šest leteckých a tři námořní. Počet vojáků sloužících pod EUCOM činil k roku 2007 zhruba 72 tisíc.

Americké jednotky v Německu působí již od roku 1945. Během studené války hrály jednotky amerického letectva hlavní roli v situaci v Evropě. Zúčastnily se všech důležitých akcí v poválečné historii kontinentu, například leteckého zásobování Berlína, Suezské krize nebo operace Pouštní bouře. V současnosti poskytují podporu operacím v Afghánistánu a spolupracují s ostatními vzdušnými složkami NATO.

V době studené války se na území Evropy nacházelo 213 000 příslušníků americké armády, v souladu s plánem strategické regionální transformace, jehož cílem je především posílit strategickou účinnost, efektivnost a operační připravenost amerických ozbrojených sil v Evropě a jejich schopnosti čelit novým bezpečnostním hrozbám, dochází zároveň k razantnímu snižování jejich počtů.

Ruských vojáků je v současnosti v Evropě o něco víc než Američanů

Ruské síly v Evropě jsou o něco větší, ale zhruba srovnatelné. V západním vojenském okruhu je na několika základnách odhadem 80 až 100 tisíc ruských vojáků. Ruská federace tyto údaje totiž oficiálně nezveřejňuje. Podle ruských obranných serverů jsou v evropské části Ruska rozmístěné dvě armády, tři výsadkové divize a dvě brigády speciálních sil. Navíc tu má ruské námořnictvo baltskou, černomořskou a severomořskou flotilu. Největší armádu ze Severoatlantické aliance má na hranicích s Ruskem Turecko (510 tisíc vojáků) a Polsko (96 tisíc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trump zveřejnil soukromou zprávu od Macrona

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.
před 29 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 43 mminutami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství ve své Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami
Načítání...