Brusel - EU se dohodla na nových ekonomických sankcích vůči Rusku za jeho postup v ukrajinské krizi. Týkat se mají ropného průmyslu, zbraní a vyspělých technologií - pouze ale obchodních operací, které proběhnou v budoucnu. Nové sektorové sankce vůči Moskvě poté ohlásily i Spojené státy. Podle Obamy zasáhnou už tak oslabenou ruskou ekonomiku. Sankce ale nemusí být pro Putina takový problém: "Rus je historicky zvyklý žít v podmínkách obležené pevnosti. Vnější tlak na režim může vést k většímu semknutí národa proti cizí hrozbě,„ tvrdí politolog Georgij Bovt. Moskva už avizovala, že “sankční odvetu" nechystá.
EU a USA proti Rusku. Nové sankce zasáhnou ropný i zbrojní průmysl
K rozšíření sankcí se EU rozhodla po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny. Detaily zveřejní zítra. Sankce zavede na 12 měsíců, už po čtvrt roce ale hodlá jejich dopad vyhodnotit. „Dnešní rozhodnutí bylo nevyhnutelné,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Unijní vedení Moskvu opakovaně varovalo, že anexe ukrajinského Krymu je nepřijatelná, stejně jako pokračující destabilizace východoukrajinských regionů. „Je teď na ruském vedení, aby se rozhodlo, zda chce jít cestou zmírnění konfliktu a spolupráce. Evropské sankce mohou být revidovány, ale možné jsou naopak i další kroky,“ upozornila kancléřka.
Čtyři oblasti, které mají Rusko bolet
EU se dohodla na čtyřech oblastech, kde chce pomocí sankcí zasáhnout ruskou ekonomiku. „Dojde k omezení přístupu ruským státem vlastněných bank na kapitálové trhy, aby neměly přístup k levným evropským penězům. Druhou výraznou oblastí je zákaz obchodu se zbraněmi s Ruskem, abychom neposilovali ruskou armádu. Třetí oblastí je zákaz vývozu zboží takzvaného dvojího užití, které lze použít jak pro civilní účely, tak i pro vojenské účely. Ten zákaz se vztahuje na vývoz pro vojenské účely. Čtvrtou oblastí je pak zákaz vývozu citlivých technologií, které se používají třeba pro těžbu ropy v arktických oblastech,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti
„Rusko potřebuje financovat rozvoj své ekonomiky, potřebuje přístup na kapitálové trhy, aby mohlo získávat půjčky na budování infrastruktury, aby si mohlo půjčovat na obchody, které plánuje. Prodražení financování bude mít výrazný vliv na to, co si bude Rusko moct dovolit a co ne. Stejně tak, co se týká zboží a technologií je Rusko značně závislé na evropských nebo amerických dodavatelích, protože samo si je neumí vyrobit. Cílem sankcí je dostat Rusko k jednacímu stolu. Ne zničit ruskou ekonomiku.“
Prodej lodí Mistral Rusku mimo hru
Postih má zasáhnout výhradně budoucí obchodní kontrakty, nebude se tedy týkat francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral Rusku. Sankce mají zasáhnout ruský ropný sektor, ale nikoli těžbu zemního plynu, na jehož dodávkách je Evropa v nemalé míře závislá.
GALERIE
videogallery_460865
Do „černého listu“ přibudou další Putinovi lidé
Diplomaté se také dohodli na seznamu osob, o něž bude rozšířen již existující sankční seznam EU. Do seznamu, v němž je zatím zařazeno 87 lidí a 20 ruských firem, mají být podle agentury AFP nově zařazeni nejméně čtyři ruští oligarchové blízcí Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny.
Seznam protiruských sankcí už Evropská unie od vypuknutí ukrajinské krize rozšířila šestkrát. Naposledy koncem minulého týdne do něj zařadila několik jmen vysoce postavených ruských vládních úředníků včetně šéfů několika hlavních ruských zpravodajských služeb. V prvním sankčním seznamu EU přijatém v polovině března bylo 21 jmen.
Vladimir Putin
Nové sankce? USA nevidí jinou možnost
Chování Kremlu považuje za nepřijatelné i Washington, proto i on připravil nové sankce. Na tiskové konferenci to oznámil šéf Bílého domu Barack Obama. Zasáhnout mají energetiku, zbraně a finance. Spojené státy podle Obamova prohlášení zastavují poskytování půjček pro financování ruského hospodářského rozvoje. "Už existující sankce USA a EU slabou
ruskou ekonomiku oslabily," řekl prezident. Washington podle něj svou reakci na ruský postup na Ukrajině těsně koordinuje s Evropskou unií.
Ministerstvo financí už předtím oznámilo, že zavádí sankce proti ruským bankám VTB, Ruské zemědělské bance a Moskevské bance. V seznamu organizací vystavených americkým sankcím jsou nově i petrohradské Spojené loděnice.
Barack Obama, americký prezident
„Už existující sankce USA a EU slabou ruskou ekonomiku oslabily. Evropa s Putinem ztratila trpělivost. Rusko se dnes znovu samo izolovalo od mezinárodního společenství a desítky let skutečného pokroku hodilo za hlavu. Takto to být ale nutně nemusí. Je to volba Ruska a prezidenta Putina.“
Spojené státy se 16. července rozhodly zavést proti Rusku zatím nejtvrdší hospodářské sankce. Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, finanční a investiční společnost Novatek a řada ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, obří uralské zbrojovky Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej.
Brífink Baracka Obamy k situaci v Iráku
Komentář: Vládnoucí třída bude stát za Putinem i dál
Pokud si Západ myslí, že když sankce postihnou Putinovo okolí, odstoupí, šeredně se plete, píše v komentáři v internetovém listu Gazeta.ru ruský politolog Georgij Bovt, který upozorňuje, že Putinova popularita s válkou na Ukrajině strmě stoupá, žádný lidový hněv, který by ho mohl svrhnout, se proto konat nebude. Představa, že část elity dotčené sankcemi začne reptat za vůdcovými zády, a pak mu do zad vrazí nůž, se mohla zrodit jen v racionální západní hlavě. V ruských podmínkách to nemusí fungovat, upozorňuje politolog.
Podle něj byla ruská opozice vytlačena na okraj a žádná alternativa k vládnoucí elitě není na obzoru. Nynější vládnoucí třída bude tak až do konce stát za Putinem. Nejen ze strachu z Putina, ale hlavně z obavy z příchodu temna. K vyvolání vzpoury v elitách totiž chybí síla, odvaha, mozky i ta nejmenší naděje na podporu veřejnosti. Zkušenosti jiných autoritářských režimů svědčí o tom, že vládnoucí elita utrpí sankcemi až jako poslední, navzdory tvrzením západních analytiků. Západní sankce jsou v tomto smyslu jen ukázkou pro západní voliče, žijící v mediálně zjednodušeném obrázku světa o vlastním odhodlání potrestat „zlého hocha“ za neposlušnost. Je to projev populismu, který ovládá celou světovou politiku, podotýká Bovt.
Rus je podle něj historicky zvyklý žít v podmínkách obležené pevnosti. Vnější tlak na režim může vést k většímu semknutí národa proti cizí hrozbě. Podle politologa je nutné hledat v ukrajinské otázce kompromis, protože Kreml roli poražené země nepřijme. Je to pro něj příliš ponižující.
Rusové si ze sankcí nic nedělají
- Samotnou ruskou veřejnost podle sociologického průzkumu nezávislého střediska Levada západní sankce nijak neznepokojují; obavy vyvolávají jen u třetiny dotázaných a jen dvě pětiny oslovených Rusů se obávají mezinárodní izolace.
- Relativně rozdělená je ruská veřejnost v otázce, zda by se Moskva měla snažit se západem spolupracovat. Tři pětiny Rusů tvrdí, že ano, necelá třetina zastává opačný názor.
