Čína vstoupila do Velké války po třech letech, Číňané ale byli na frontě už dříve

Peking/Amiens – Nejtvrdší boje první světové války probíhaly v Evropě a válka výrazně překreslila její hranice. Velký vliv ale měla i v Asii, kde o nadvládu již od konce 19. století bojovalo Rusko, Japonsko a Čína. Ačkoli se ve válce nakonec všechny tři státy postavily na stranu Dohody, jejich soupeření neustalo. Zatímco však Rusko a Japonsko vstoupily do války záhy po jejím rozpoutání, Čína váhala až do roku 1917, kdy jí přes neutrální status začaly hrozit vážné územní ztráty. Číňané se ale do války zapojili již dříve v podobě dnes již téměř zapomenutých čínských pracovních sborů. Ty pomáhaly v zázemí na evropské západní frontě Francouzům a Britům. Číňané si přijeli vydělat, ale také se poučit o moderních evropských technologiích.

Nahrávám video
Čínské dělnické sbory měly zajistit Číně mezinárodní uznání
Zdroj: ČT24

Na rozdíl od druhé světové války měla ta první výrazně eurocentrický charakter. Přívlastek světová jí dodaly jednak rozsáhlé boje v koloniích a nakonec i zapojení mimoevropských mocností. Zatímco však zapojení Spojených států do první světové války je považováno za rozhodující moment, který vedl k vítězství Dohody, o zapojení Číny do první světové války ví jen málokdo.

Čína vstoupila do první světové války čtyři měsíce po Spojených státech, 14. srpna 1917. Stejně jako ony tak učinila na straně Dohody, válku vyhlásila Německu a Rakousku-Uhersku. Zemi sousedící tehdy s koloniálním územím šlo především o udržení svého území po skončení války. Například o Šantungský poloostrov usilovaly státy z obou válečných stran. „V té době Německo okupovalo poloostrov Šan-tung. Elity v Číně se domnívaly, že by Čína měla vstoupit do války, protože jedině vítězství a nové rozdělení světa jí umožní toto území znovu získat,“ přiblížil Čchi Te-č', člen Historického spolku v Tchien-tinu a potomek prvoválečného čínského veterána.

V době, kdy Čína do války formálně vstoupila, však už několik tisíc Číňanů bylo na evropské západní frontě. Nebojovali, ale pracovali jako dělníci naverbovaní Brity a Francouzi na logistické práce. Západoevropské mocnosti tak chtěly uvolnit své muže pro boj. V tzv. čínských pracovních sborech se vystřídalo na 140 tisíc mužů, kteří hloubili zákopy, vyráběli zbraně a překládali munici. Francie a Velká Británie se na Čínu obrátily s nabídkou peněz, přihlásili se proto převážně chudí rolníci z východní Číny, ale také někteří čínští intelektuálové. Ti cítili, že účast na bojišti pomůže jejich zemi ke vstupu na světovou scénu. Do Evropy tak přicestoval i Čchiův předek, čínský učitel Sun Kan. „Byl překvapen, když viděl vyspělé a vynikající zbraně z Británie, Francie a Německa včetně letadel, kanónů, tanků a železnic. Jako zodpovědný intelektuál všechno popsal, aby to po návratu Číňanům ukázal,“ shrnul Čchi Te-č'. Jeho předek přivezl z Evropy nákresy letadel, popis výuky ve školách, ale i postřehy o emancipaci žen a dalších pro Číňany nezvyklých mravech. 

K čínským dělnickým sborům ale nebyla válka o mnoho milejší než k evropským vojákům. První Číňané zahynuli již při cestě do Evropy, když jednu z lodí potopila německá ponorka. V Evropě potom přišlo o život několik tisíc Číňanů, různé zdroje uvádějí čísla dva tisíce, deset i dvacet tisíc. Příčinou přitom nebyl pouze boj, ale také nemoci, zejména epidemie španělské chřipky na konci války a po jejím skončení. Sun Kan ale válku přežil a vrátil se domů. Šířil poznatky z Evropy jako inspiraci pro rozvoj Číny. V Evropě se ale na roli čínských dělníků války brzy zapomnělo a Čína nakonec ani svým přímým vstupem do války nedosáhla uznání, po kterém toužila, a sporný Šantungský poloostrov tehdy přiřkly evropské mocnosti Japonsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
09:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
17:22Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 37 mminutami

Zklamání a ostuda, reaguje Trump na verdikt soudu o clech

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře kritizuje. V pátek na brífinku oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla dle obchodního zákona z roku 1974.
16:30Aktualizovánopřed 47 mminutami

Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.
14:25Aktualizovánopřed 55 mminutami

Policie dál prohledává dům bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračuje v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Děje se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
13:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Deset zadržených chystalo atentáty na ukrajinské činitele, oznámil Kyjev

Bezpečnostní složky zadržely na Ukrajině a v Moldavsku deset lidí, kteří jsou podezřelí z plánování atentátů na ukrajinské činitele, známé osobnosti a cizince na příkaz Moskvy. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská generální prokuratura. Podle serveru RBK-Ukrajina byl jedním ze zamýšlených cílů mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Rusko se k obvinění nevyjádřilo.
před 7 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 8 hhodinami
Načítání...