Poslední leteckou tragédii ČSA připomíná v Bratislavě pomníček

• ČT24

18. 8. 201418. 8. 2014, 19:58|Zdroj: ČT24

Pomník obětem letecké havárie u jezera Zlaté písky

Zdroj: Jan Koller/ČTK

Bratislava – Poslední tragickou havárii v dějinách ČSA připomíná pomník, který byl dnes odhalen v Bratislavě. Stojí blízko místa, kde se 28. července 1976 zřítil do jezera Zlaté písky stroj Il-18B letící z Prahy do slovenské metropole.

Při jedné z největších havárií v historii československého letectví přišlo o život 76 lidí, neštěstí přežili pouze tři. Letadlo se zřítilo do vody při přistávacím manévru: stroj přeletěl letiště a při velkém náklonu vpravo spadl do jezera Zlaté písky. Příčinou nehody byly pravděpodobně problémy se dvěma ze čtyř motorů a následná chybná reakce pilotů. Po nárazu na vodní hladinu se letadlo prolomilo, ocas ale vyčníval z vody.

Právě tento motiv se stal inspirací pro pomník. „Představuje hladinu vody, z níž vyčnívá ocasní část letadla,“ uvedl Rudolf Roller, jenž stál u zrodu pomníku. Ten byl osazen u hlavního vchodu do rekreačního areálu Zlaté písky, který je pro Bratislavany hlavně v létě oblíbeným místem odpočinku.

Slavnostního odhalení pomníku, který vznikl i díky podpoře bratislavského letiště, se zúčastnil také Ján Jendroľ, jenž mezi prvními pomáhal při vyprošťování pasažérů z trosek. „Cestující křičeli. Všichni jsme byli v šoku, viděli jsme plovoucí vesty. Mysleli jsme si, že jich přežije více,“ řekl Jendroľ.

Při nehodě letadla přišla o manžela, pilota ČSA, který byl na palubě stroje coby běžný pasažér, i zpěvačka Nora Blahová. V projevu si posteskla, že památku obětí nehody stát ani město dosud neuctily. „Když padl režim, nic se nestalo. Osmatřicet let se nic nedělo,“ řekla Blahová.

Havarovaným strojem měl cestovat také populární slovenský zpěvák a skladatel Pavol Hammel. Let ovšem po probdělé noci v Praze zaspal a do letadla nenastoupil, což mu patrně zachránilo život. V době neštěstí byl ještě stále na seznamu pasažérů.

Letoun z pražské Ruzyně vzlétl krátce před devátou. Na palubě letu ČSA 001 bylo 69 pasažérů, čtyři členové posádky, tři pracovníci ČSA, dvě palubní průvodčí a jeden letecký technik. Již po startu z Prahy začal hořet jeden z motorů 16 let starého čtyřmotorového stroje a letadlo letělo v nouzovém režimu se třemi plně funkčními motory. Kvůli vietnamské delegaci nemohlo přistát v Brně a nabízená možnost z Vídně byla zatržena komunistickým režimem. Pilot musel doletět do Bratislavy.

Let probíhal zdánlivě v pořádku, komplikace nastaly až po tři čtvrtě hodině - krátce před přistáním, kdy se automaticky odstavil motor číslo tři. Mechanik ovšem stiskem špatného tlačítka omylem odstavil motor číslo čtyři. Letadlo se tedy ocitlo bez pohonu na pravé straně a začalo se stáčet doprava. I přes úplné vychýlení kormidel doleva se prudce stočilo na opačnou stranu a jen těsně minulo řídicí věž. Mechanik se pak pokusil motor znovu spustit, listy vrtule se posunuly do pracovní polohy, čímž odpor na pravé straně letadla ještě více vzrostl. Stroj se stal neovladatelným, přeletěl areál letiště a při velkém náklonu vpravo spadl do jezera.

V místě havárie bylo jezero až 17 metrů hluboké. Všechny zbytky letadla byly z jezera vyproštěny po osmi dnech. Komunistický režim dlouho tajil, že smrt většiny cestujících nastala utopením. Přežili čtyři lidé, jeden z nich ale později zemřel na následky poranění v nemocnici. Havárie z roku 1976 byla poslední tragickou nehodou v dějinách ČSA.