Petr Pavel bude novým šéfem Vojenského výboru NATO

Vilnius/Brusel - Náčelník českého generálního štábu Petr Pavel bude novým předsedou Vojenského výboru NATO. Do funkce šéfa nejvyššího vojenského orgánu Aliance byl zvolen na jednání výboru v litevském Vilniusu. Současného šéfa výboru, dánského generála Knuda Bartelse, by měl nahradit příští rok v červnu. Pavel se domnívá, že byl zvolen především na základě reputace ČR, kterou si vybudovali čeští vojáci v zahraničních misích.

Své pocity z volby označil generál za různorodé - od radosti až po vědomí dopadající odpovědnosti a určitou pochybnost, jestli funkci zvládne. „Na druhou stranu, jsem přítelem výzev,“ poznamenal. Za svůj nejvýznamnější úkol bude považovat hledání cesty k řešení rusko-ukrajinské krize, hrozby islámského terorismu a postupu radikálů z Islámského státu, situaci v Severní Africe či zajištění bezpečnosti námořních tras.

Petr Pavel ke své volbě:

„Je to na základě reputace, kterou budovaly stovky a tisíce českých vojáků a občanských zaměstnanců nejen v misích, ale i na zahraničních pracovištích.“ 

Podle informací ČT získal Petr Pavel ve druhém kole volby 15 hlasů, jeho řecký protikandidát sedm. Už v prvním kole vypadl italský kandidát.

Hlavní úkoly NATO podle Pavla: Krize na Ukrajině a islámský extremismus

Nejpalčivější problém, který musí NATO řešit, je podle Pavla nové bezpečnostní prostředí vzniklé v důsledku rusko-ukrajinské krize a hrozby islámského extremismu. „Jakkoli se to zdá jako dvě rozdílné věci, tak spolu poměrně zásadně souvisejí a Aliance bude muset najít cestu, jak komplexně k řešení těchto problémů přistoupit,“ uvedl.

V době rostoucích nejistot v Evropě bude podle Pavla jedním z jeho bezprostředních úkolů také upevňování jistoty partnerů na východních hranicích aliance. „NATO je nenechá na holičkách, bude nadále upevňovat jejich bezpečnost prostřednictvím častějších cvičení, rotační přítomnosti na jejich území,“ vysvětlil.

Předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance je nejvyšší vojenskou autoritou NATO a patří mimo jiné mezi hlavní poradce generálního tajemníka Aliance. Jde o jednu z nejvyšších vojenských funkcí v Evropě. Pavel je prvním zástupcem ze zemí bývalého východního bloku, který daný post získal. Šéf vojenské sekce NATO kolem sebe musí sestavit mezinárodní tým minimálně 14 lidí a náklady na celý provoz hradí výhradně „země původu“. Podle ministra obrany Martina Stropnického půjde za rok asi o 90 milionů korun.

Konference NATO ve Vilniusu
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Litevský ministr obrany v rozhovoru se zpravodajem ČT Josefem Pazderkou označil Pavla za výborného kandidáta - mimo jiné i pro jeho schopnost hledat konsensus.

Čeští politici ke zvolení generála Pavla:

Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta republiky Miloše Zemana:
„Pan prezident považuje tuto volbu za velký úspěch pro celou Českou republiku a panu generálu Pavlovi blahopřeje. Po celou dobu podporoval nominaci generála Pavla do tohoto významného postu.“

Bohuslav Sobotka, český premiér:
„To je skutečně velký úspěch i díky tomu, že to je vlastně první představitel nové členské země ze střední nebo východní Evropy, který má šanci zastávat tuto významnou pozici.“

Martin Stropnický, ministr obrany:
„Je to v uvozovkách jakási odměna za to, jak se v NATO 15 let chováme, jaký pokrok jsme udělali z hlediska profesionalizace naší armády.“

Osobní úspěch generála Pavla, ale i České republiky, shodují se první komentáře

Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek uvedl, že volba je nejen obrovský úspěch generála Pavla a české armády, ale i České republiky. Podle velvyslance ČR při NATO Jiřího Šedivého jde především o osobní Pavlův úspěch. Je znám jako člověk schopný dosahovat dohody, je velmi komunikativní, otevřený a diplomatický, a právě proto si jej kolegové do funkce vybrali. Má velké zkušenosti s vojenskou diplomacií, řekl Šedivý v rozhovoru pro ČT. Dodal, že nejdůležitějším úkolem pro něj bude nyní naplňování závěrů summitu NATO ve Walesu, především opatření v severovýchodní částí Aliance v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

„Velmi mne těší důvěra, které se mi dostalo. (…) Je to skutečně tím nejvyšším, co může voják v naší části světa dosáhnout,“ komentoval Pavel před časem svou červencovou nominaci na tento významný post. Podpory se mu dostalo také od prezidenta Miloše Zemana, který si ale zároveň posteskl, že v případě úspěšné kandidatury Česko přijde o schopného náčelníka generálního štábu. Sám Pavel, který bude funkci vykonávat do poloviny příštího roku, již má připraveno jméno svého případného nástupce, s nímž v nejbližších dnech prezidenta seznámí. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o Aleši Opatovi.

Vojenský výbor je nejdůležitější podřízenou složkou NATO. Funguje jako klíčový poradenský orgán Aliance a spadají pod něj dvě strategická velitelství spojeneckých sil pro operace a pro transformaci. Ve vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů. Předseda Vojenského výboru je volen zpravidla na tři roky. Je mluvčím a představitelem výboru, kterému se také zodpovídá. Z titulu své funkce má i významnou úlohu na veřejnosti jako vysoký vojenský mluvčí Aliance ve styku se sdělovacími prostředky. Funguje také jako hlavní vojenský poradce generálního tajemníka. Úřadujícím předsedou výboru je od roku 2012 Dán Knud Bartels.

Spolu s nejvyšším orgánem NATO, Severoatlantickou radou, je Vojenský výbor jediným aliančním orgánem, jehož vznik stanovila Severoatlantická smlouva z roku 1949.

Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v Plané u Mariánských Lázní. Náčelníkem Generálního štábu AČR je od 1. července 2012, letos 8. května získal hodnost armádního generála. V letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany. Byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993-1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999-2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007-2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010-2011).

Petr Pavel
Zdroj: ČT24

Petr Pavel v Británii absolvoval kurz pro vyšší důstojníky na štábní škole v Camberley, kurz generálního štábu na Královské akademii obranných studií a kurz mezinárodních vztahů na prestižní londýnské univerzitě King's College. Upozornil na sebe začátkem 90. let v misi UNPROFOR v Chorvatsku, když osvobodil skupinu francouzských vojáků uvězněných mezi bojujícími stranami. Za svůj čin tehdy dostal vysoká francouzská i česká vyznamenání - Řád čestné legie a medaili Za hrdinství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...