Nobelova cena míru pro Malalu a indického aktivistu

Oslo - Pákistánka Malala Júsufzaiová a indický aktivista Kailáš Satjárthí získali letošní Nobelovu cenu míru. Výbor ocenil jejich boj za práva dětí a mládeže. Malala Júsufzaiová se kvůli své snaze podpořit vzdělávání dívek v Pákistánu stala terčem útoku organizace Taliban. Těžké zranění sedmnáctiletá dívka před dvěma lety přežila. Satjárthí se svými nenásilnými protesty vymezuje vůči vykořisťování dětí. Své ocenění vidí jako poctu těm dětem, které stále žijí v otroctví.

Členové výboru u vyznamenaných ocenili „jejich boj proti útlaku dětí a mladých lidí a za právo všech dětí na vzdělání“. „Děti musejí chodit do školy a nesmějí být finančně zneužívány,“ prohlásil předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland. Výbor rovněž zdůraznil, že „považuje za důležité, že se hinduista a muslimka, Ind a Pákistánka, spojili ve společném boji za vzdělání a proti extremismu“.

Malala Júsufzaiová - navzdory svému mládí - už několik let bojuje za právo dívek na vzdělání. Je dokladem toho, jak děti a mladí lidé mohou sami přispět ke zlepšení své situace. Výbor ocenil i fakt, že Malala vede svůj boj v těch nejnebezpečnějších oblastech. „Díky svému hrdinskému boji se stala předním představitelem boje za právo dívek na vzdělání,“ uvedl výbor ve zdůvodnění svého rozhodnutí.

  • „Cítím se poctěna, že jsem byla vybrána jako laureátka Nobelovy ceny. Jsem hrdá, že jsem prvním Pákistáncem a první mladou ženou, která tuto cenu dostala,“ řekla Malala na začátku své děkovné řeči. S ní přišla až několik hodin po oznámení verdiktu Nobelova výboru, neboť se rozhodla dokončit své každodenní povinnosti ve škole v Birminghamu, kde jí prý zprávu oznámila učitelka během vyučování. „Všichni říkali, že jsou na mě hrdí, ale při zkouškách mi to nepomůže, ty záleží na mé tvrdé práci,“ poznamenala s úsměvem.
  • To, že cenu získala spolu s Indem, má podle Malaly symbolický význam pro obě země, které vedou krvavé spory o hraniční území v Kašmíru. „Tato cena je poselstvím lásky mezi Pákistánem a Indií, mezi dvěma náboženstvími. Bez ohledu na to, v jakého Boha věříme, bychom měli respektovat jeden druhého.“

Sedmnáctiletá Júsufzaiová, která byla na vítězství tipována už loni, je vůbec nejmladší nositelkou Nobelovy ceny v historii. V roce 2012 zaútočili na dívku radikálové z Talibanu. V autobuse ji střelili do hlavy a krku. Několik dní pak byla v kritickém stavu, kvůli léčbě zranění hlavy byla převezena do Británie.

Kailáš Sátjarthí
Zdroj: ČTK/AP/Bernat Armangue

Světové veřejnosti méně známý šedesátiletý Kailáš Satjárthí vedl různé formy demonstrací „zaměřených proti vážnému zneužívání dětí pro finanční zisky“ a mírovou formou protestů se zasloužil o udržení tradice Mahátmy Gándhího, konstatoval Nobelův výbor. Mimo jiné přispěl k přijetí několika mezinárodních úmluv o právech dítěte.

„Je to pocta pro všechny děti, které stále ještě trpí v otroctví, při nucených pracích nebo obchodování s lidmi,“ prohlásil Satjárthí po oznámení laureátů.

Držitelé Nobelovy ceny míru v posledních 10 letech:

2013: Organizace pro zákaz chemických zbaní
2012: Evropská unie
2011: Liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, liberijská mírová aktivistka Leymah Gboweeová a jemenská politička Tavakkul Karmánová
2010: Čínský disident Liou Siao-po
2009: Americký prezident Barack Obama
2008: Finský exprezident Martti Ahtissari
2007: Americký viceprezident a bojovník proti změnám klimatu Al Gore
2006: Bangladéšský ekonom Muhammad Júnus
2005: Mezinárodní agentura pro atomovou energii
2004: Keňská politická aktovistka a ekofeministka Wangari Maathai

Kompletní seznam laureátů Nobelovy ceny míru naleznete zde.

Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno rekordních 278 jednotlivců a organizací. Mezi nejčastěji skloňovaná jména patřil papež František, bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden a právě Malala Júsufzaiová.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (více než 24 milionů Kč) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve švédské metropoli Stockholmu.

Nobelova cena za lékařství 2014: manželé M. Moserová a E. Moser, J. O'Keefe
za výzkum mozkových buněk důležitých pro prostorovou orientaci.

Nobelova cena za fyziku 2014: Isamu Akasaki, Hiroši Amano, Šudži Nakamura
za výzkum modrých světelných diod, které umožnily vývoj nového, ekologického světelného zdroje.

Nobelova cena za literaturu 2014: Patrick Modiano za „umění vzpomínek“, díky němuž dokázal zachytit ty nejneuchopitelnější lidské osudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
12:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Bouře Byron zabila v Gaze nejméně jedenáct lidí a prohloubila humanitární krizi

Pásmo Gazy zasáhla silná bouře Byron, která si v posledních 24 hodinách vyžádala nejméně jedenáct obětí a několik dalších zranila, informovala v pátek palestinská agentura Wafa. Kvůli silným dešťům, které v Gaze vypukly ve středu, se zřítila řada budov a záplavy se rozšířily do více částí oblasti.
před 36 mminutami

V jedné z největších ruských rafinerií vypukl požár, píše Ukrajinska pravda

Ruský dronový úder na Pavlohrad zabil seniora a další čtyři lidi zranil, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Moskva útočila také na Oděsu a její okolí. Server Ukrajinska pravda píše o sérii explozí v ruské Jaroslavli a následném požáru v tamní rafinerii. V Tveru se pak sestřelený dron podle úřadů zřítil na výškový obytný dům, sedm lidí utrpělo zranění.
09:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 2 hhodinami

Slovenský parlament potvrdil zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců přehlasoval veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválil zákon o zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Od ledna tento úřad podle schválené normy nahradí nová instituce, jejíž vedení dosadí vládní koalice.
před 2 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 3 hhodinami

Plán EU na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv je protiprávní, míní Orbán

Maďarsko protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv, který má být schválen kvalifikovanou většinou. Uvedl to maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je postup protiprávní. Členské státy EU by věc, kterou ve čtvrtek podpořili diplomaté, měly formálně potvrdit už v pátek 12. prosince.
před 4 hhodinami

Japonsko zasáhlo zemětřesení o síle 6,7 stupně

Severovýchod Japonska v pátek zasáhlo další silné zemětřesení. Síla otřesu činila podle seismické agentury EMSC 6,7 stupně, stejný údaj uvedla i Japonská meteorologická služba. Japonský úřad vydal a po několika hodinách odvolal varování před vlnou tsunami. Tamní úřady podle agentury AP prozatím nezaznamenaly žádné hlášení o zraněných či vážných škodách. Epicentrum zemětřesení se nacházelo v moři.
04:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...