V lednu Američance zjistili nádor na mozku. O devět dní později jí lékaři otevřeli lebku a odstranili část spánkového laloku mozku, aby nádoru zabránili dále růst. Tehdy jí řekli, že bude žít dalších deset let. Jenže v dubnu doktoři zjistili, že se nádor vrátil, a předpověď se změnila: šest měsíců života.
Od té doby se její zdravotní stav rychle zhoršoval. Pacientka trpěla stále většími bolestmi a záchvaty. Američanka odmítla další terapii. Jako datum své smrti zvolila 1. listopad, den krátce před jejími třicetinami a pár dnů po narozeninách svého muže. Že se zabije, sdělila celému světu na internetu:
Tuto sobotu se Maynardová rozloučila se svými blízkými a vzala si smrtící lék předepsaný lékařem. Zemřela pokojně ve svém domově v Portlandu ve státě Oregon obklopena svými blízkými.
„Maynardová dávala najevo, že to možná posune, že o tom ještě bude uvažovat, ale nakonec se rozhodla pro odchod z tohoto světa v den, kdy to plánovala,“ konstatoval zpravodaj ČT Martin Řezníček s tím, že se žena bránila slovu „sebevražda“, protože chtěla žít. Ovšem nic jiného jí nezbylo. „Nechtěla být sama pro sebe a pro své okolí přítěží,“ poznamenal Řezníček.
Vzkaz nejbližším
„Sbohem, všichni drazí přátelé a příbuzní, které miluji. Dnešek je den, který jsem si zvolila, abych důstojně odešla z tohoto světa kvůli mé smrtelné chorobě, onomu strašlivému nádoru na mozku, který mi tolik vzal… ale který by mi mohl vzít ještě o tolik víc. Svět je krásné místo, cestování mi bylo nejlepším učitelem a moji přátelé a rodina těmi největšími dárci. I teď, když toto píši, mám kolem své postele kruh lidí, kteří mě podporují.“
Američanka se na konci svého života zasazovala o práva pacientů s rakovinou na eutanazii. Sama se kvůli tomu musela s manželem Danem Diazem přestěhovat z Kalifornie do Oregonu - jednoho z mála amerických států, jenž asistovanou sebevraždu povoluje.
„Mým cílem je samozřejmě ovlivnit postupy směrem k pozitivní změně, aby Američané měli přístup ke stejným právům ve zdravotní péči,“ prohlásila pacientka. „Poskytuje to hodně úlevy a útěchy, že když se rozhodneme nebo ona se rozhodne, tak ta možnost existuje,“ dodal její manžel.
V uplynulých měsících si Maynardová plnila svá poslední přání. V minulosti vystoupila na vrchol nejvyšší africké hory Kilimandžára, sjížděla řeky na kajaku v Patagonii a zdolávala zasněžené horské velikány v Ekvádoru. Před několika dny navštívila s rodinou Grand Canyon.
Téma sebevraždy společnost rozděluje
Příběh nemocné obletěl svět. Časopis People její fotografii dokonce minulý týden umístil na titulní stranu svého vydání v USA. Rozhodnutí Maynardové využít možnosti eutanazie ale vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco řada lidí během víkendu vyjadřovala ženě podporu, jiní její čin označovali za sobecký.
Reakce na sociálních sítích
„Je smutné slyšet o smrti Brittany Maynardové. Sebevražda je vždy špatná. Přijala špatné rozhodnutí.“
„Brittany Maynardová byla úžasná, statečná propagátorka svobody. Využila nejdůležitější právo ze všech - právo vlastnit sama sebe.“
Provést takzvanou asistovanou sebevraždu je v Oregonu možné od roku 1997. Od té doby si potřebné léky nechalo předepsat 1 173 lidí. 752 z nich přitom do roku 2013 lék použilo a dobrovolně se rozhodlo zemřít. Podobné zákony jako v Oregonu platí i v Montaně, Novém Mexiku, Vermontu a Washingtonu.
- Američanka před svou smrtí založila Brittany Maynard Fund, jehož cílem je bojovat za zákony umožňující důstojnou smrt i v dalších amerických státech.
Někteří odpůrci asistované sebevraždy s těmito kroky nesouhlasí. Zmiňují zejména morální a náboženské důvody. Jiní se zase obávají, že tyto zákony by mohli využít k ukončení svého trápení i pacienti, kteří trpí pouze depresí. V průzkumu, který provedl loni časopis New England Journal of Medicine, se 67 % z 1 712 lékařských expertů v USA vyslovilo proti asistované sebevraždě.
Horizont ČT24 o případu Brittany Maynardové
Horizont ČT24 o případu Brittany Maynardové
HOR 3.11.
Nemocná Američanka si určila den smrti
Eutanazii uzákonilo zatím jen velmi málo zemí:
Jako první to v roce 2002 umožnilo Nizozemsko, které ale dobrovolnou smrt tolerovalo už 8 let předtím.
Eutanazie je legální také v Belgii, v Lucembursku a ve Švýcarsku.
Ve Spojených státech je eutanazie na federální úrovni sice nelegální, zákonem ji ale povolily státy Oregon, Washington a Vermont.
Země umožňující pasivní eutanazii (přerušení léčby udržující pacienta naživu):
DÁNSKO - Zákon o právech pacienta umožňuje od roku 1998 pasivní eutanazii, například zastavení léčby nevyléčitelně nemocného. Aktivní eutanazie i asistovaná sebevražda jsou ilegální.
FINSKO - Pasivní eutanazie je umožněna.
FRANCIE - Zákon o pasivní eutanazii schválil parlament v listopadu 2004 (dolní komora) a v dubnu 2005 (Senát); nevyléčitelně nemocný pacient musí požádat lékaře o zastavení léčby. Zákon o aktivní eutanazii již několikrát odmítl Senát, její legalizaci ale dlouhodobě podporuje současný prezident Francois Hollande.
INDIE - Pasivní eutanazii umožňuje zákon, který vstoupil v platnost v březnu 2011.
IRSKO - Není trestné zastavit léčbu člověku, který si to přeje - zakotveno „právo na smrt“.
ITÁLIE - Ve výjimečných případech není trestána pasivní eutanazie, například odpojení přístrojů v případě mozkové smrti.
KOLUMBIE - Za určitých podmínek je eutanazie povolena.
MEXIKO - V některých státech zákon umožňuje nevyléčitelně nemocnému odmítnout léčbu prodlužující mu život; jde o federální distrikt Mexiko (od ledna 2008), stát Aguascalientes (od dubna 2009) a stát Michoacán (od září 2009).
NĚMECKO - Eutanazie je zakázána, ale není trestná pomoc při sebevraždě, když se ten, kdo nemocnému v jeho záměru zemřít pomáhá, do samotného usmrcení přímo nezapojí.
