Baku - Ázerbájdžánci dnes sestřelili arménský vojenský vrtulník. Oznámila to agentura AFP s tím, že jde o nejvážnější incident mezi oběma znepřátelenými státy v konfliktu o spornou oblast Náhorního Karabachu od okamžiku jeho formálního ukončení v roce 1994. „Bitevní vrtulník Mi-24 se dnes pokoušel zaútočit na postavení ázerbájdžánských vojsk u oblasti Agdam u Náhorního Karabachu. Vrtulník ázerbájdžánská armáda sestřelila,“ oznámilo ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
Náhorní Karabach v napětí. Ázerbájdžán zde sestřelil arménský vrtulník
Oblast s městem Agdam patří k symbolům dlouholetého sporu Arménie a Ázerbajdžánu o Náhorní Karabach. Konflikt začal v roce 1988 voláním místních Arménů po připojení k Arménii. Stupňující se násilí vyvrcholilo o dva roky později v otevřenou válku po odtržení obou států od Sovětského svazu. Kdysi plně fungující město se 150 tisíci obyvateli se stalo za války místem ostrých bojů mezi arménskými křesťany a ázerbájdžánskými muslimy. Dnes zde zbyly jen prázdné ruiny. Původní obyvatelé ázerbájdžánské národnosti uprchli nebo byli vyhnáni.
- Náhorní Karabach je administrativně součástí Ázerbájdžánu. Žijí zde však většinou etničtí Arméni. Oblast a část okolního území je od příměří v roce 1994 pod kontrolou arménských vojáků a občas zde dojde ke střetům. Roky diplomatických snah pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či Ruska při řešení sporu přinesly jen malý pokrok.
Konflikt o Náhorní Karabach trvá více jak čtvrtstoletí
Hrozí na Kavkaze nová válka?
Až do příměří v roce 1994 si boje vyžádaly životy více než 30 000 osob. Obě strany se pravidelně obviňují z dalších násilností. Ázerbájdžán často hrozí, že si vezme zpět území násilnou cestou. Vyhrocená situace, která si v létě vyžádala smrt dalších celkem 20 vojáků obou zemí, se nezmírnila. Jak tvrdí ve svém článku The Economist, události na Ukrajině, zejména jarní anexe Krymu, povzbudily choutky obou stran zvrátit situaci zcela ve svůj prospěch ve stylu „hry s nulovým součtem“ namísto vůle dospět k mírové dohodě, jež by však musela být pochopitelně do značné míry kompromisem.
„Militarizace arménsko-ázerbajdžánských hranic a ochota použít násilí vytváří potenciální nebezpečí vypuknutí války následkem nějakého incidentu,“ varuje Richard Giragosijan, ředitel jerevanského institutu Regional Studies Centre. Výroky hlav obou států z poslední doby napjatou atmosféru potvrzují. Arménský prezident Serž Sarkisjan 2. září pogratuloval Náhornímu Karabachu při příležitosti 23. výročí získání „nezávislosti“ a označil tento akt za nezvratitelný. Jeho ázerbajdžánský protějšek Ilkham Alijev již předtím vyostřil situaci prohlášením, že „válka v Náhornímu Karabachu ještě neskončila“.