Bagdád - Radikální organizace Islámský stát (IS) bude razit vlastní mince a zavede novou měnu, kterou budou moci používat muslimové. Půjde o sedm mincí - dvě zlaté, tři stříbrné a dvě měděné. Jde prý o rozhodnutí „zasvěcené výhradně bohu“, které umožní muslimům vymanit se z „tyranského globálního ekonomického systému založeného na ďábelském lichvářství“, píše se v prohlášení IS. Detaily o hodnotě a kurzu měny budou upřesněny později.
Islámský stát se pomalu stává státem: Zavede vlastní měnu
Bývalý náměstek amerického ministerstva financí Jimmy Gurulé televizní stanici CNN řekl, že v otázkách finančnictví si IS počíná jinak než teroristická síť al-Káida. Ta získávala peníze z vnějších zdrojů, zatímco IS je schopen financovat se sám z ropy, výkupného za rukojmí, daní a prodeje uloupených cenných historických artefaktů. Gurulé upozornil, že takto získané peníze nelze jednoduše uložit pod matraci, ale je třeba je dostat do existujícího finančního systému. Radí proto zaměřit se na banky, zejména v Kataru a Kuvajtu, které zřejmě peníze od IS přijímají a spravují. Podle Gurulého není vyloučeno, že IS bude schopen po finanční stránce s vlastní měnou fungovat jako normální stát.
IS vyhlásil chalífát v části Sýrie a Iráku. Jeho vůdce abú Bakr Bagdádí tvrdí, že se Islámskému státu podřídily také skupiny v Jemenu, Egyptě, Libyi a v Alžírsku. Vyzval ke svaté válce muslimů po celé zeměkouli a ke svržení diktátorských režimů včetně toho v Saúdské Arábii.
Podle nezávislých vyšetřovatelů OSN páchá IS na severu Sýrie válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Organizace chce několik jeho velitelů stíhat před Mezinárodním trestním tribunálem. OSN se opírá o výpovědi tří stovek lidí, kteří uprchli nebo stále žijí v oblastech, které islamisti ovládli.
Iráčtí Kurdové se dohodli s Bagdádem na financích a ropě
Irácká vláda se dohodla s vedením iráckého autonomního Kurdistánu na režimu prodeje ropy. Bagdád bude Kurdistánu poskytovat z federálního rozpočtu peníze na výplatu mezd úředníkům místní správy, zatímco Kurdové dají zhruba polovinu své těžby ropy k dispozici centrální vládě. Jde o zásadní průlom ve vztazích Bagdádu ke Kurdům, podle ministra ropného průmyslu Ádila Abdala Mahdího dohoda snižuje hrozbu rozpadu Iráku.
Podle dohodnutých podmínek má Bagdád kurdské vládě převést 500 milionů dolarů (11 miliard Kč) výměnou za to, že Kurdistán bude federální vládě dávat k dispozici 150 000 barelů ropy denně.
Krize mezi Kurdy a Bagdádem nastala, když Kurdové začali sami uzavírat kontrakty a prodávat ropu. V červenci kurdská správa začala hovořit o uspořádání referenda o nezávislosti Kurdistánu. Kurdové pak vystoupili z vlády tehdejšího premiéra Núrího Málikího, který je obvinil, že na území Kurdistánu nechávají působit islámské radikály. Ve třicetimilionovém Iráku žije asi pět milionů Kurdů. Obývají hlavně sever země a v mnoha záležitostech, k nimž ale rozpočet nepatří, mají autonomii.