Reakce na verdikt - ve Fergusonu shořelo několik domů a vozů

Ferguson (USA) – V americkém Fergusonu propukla nová vlna nepokojů, která podle svědků zatím neměla obdoby. Na předměstí St. Louis shořelo nejméně tucet budov a několik policejních aut. Kulisu nepokojů dotvářely desítky výstřelů. Lidé spontánně stavěli barikády a házeli zápalné lahve – policie na to odpovídala slzným plynem. Zadrženo bylo přes 60 lidí kvůli žhářství či vloupání. Čtrnáct lidí je zraněných. Demonstrace jsou reakcí na pondělní rozhodnutí velké poroty neobvinit bělošského policistu, který v létě zastřelil neozbrojeného černošského mladíka.

Šéf okrskové policie v St. Louis John Belmar podle svých slov napočítal na 150 střel, které bylo slyšet v rozvášněném davu. Zřejmě nejtvrdší demonstrace od srpnového zastřelení Michaela Browna propukly navzdory tomu, že rodina mladíka i sám prezident Barack Obama v pondělí vyzvali k poklidným protestům. 

„Dnes v noci jsem příliš poklidných protestů neviděl. Bohužel se to vymklo kontrole,“ uvedl Belmar. Minimálně dvanáct budov ve Fergusonu bylo podle něj v plamenech. Dva policejní vozy dav prý „totálně zdemoloval“. Přesto podle něj pořádkové síly dělaly, co mohly, a byly připravené. „Pokud bychom nepovolali deset tisíc policistů, těžko by se zabránilo davu, aby dál demoloval čtvrť,“ dodal Belmar.

Policejní šéf

„Myslím si, že jsme nebyli nedostatečně připraveni. Ale abych byl upřímný, pokud sem nepošleme 10 tisíc policistů, nedokážeme zabránit lidem, kteří mají v úmyslu zničit tuto obec.“

Část demonstrujících v ulicích stavěla barikády, demolovala auta a rozbíjela okna. Rabování se přitom netýkalo jen obytných budov, ale také soukromých firem. Kromě policie měli plné ruce práce také hasiči.Většina z více než desítky budov, které byly zapáleny rozhořčeným davem ve Fergusonu a okolí, prý zcela lehla popelem. Je mezi nimi například pizzerie či kosmetický salon.

Omezen je provoz na mezinárodním letišti v St. Louis, většina škol ve Fergusonu navíc zůstane další den preventivně zavřená. O poznání poklidnější protesty se konaly v Los Angeles, New Yorku nebo Washingtonu. 

Nová vlna nepokojů přišla po pondělním verdiktu poroty. Ta totiž prozatím nenašla důvody pro žalobu policisty, jehož zbraň Michaela Browna smrtelně zasáhla. „Verdikt je takový, že porota nedokázala najít dostatek důkazů pro to, aby existovalo důvodné podezření, že policista Wilson překročil zákon, když zabil Michaela Browna,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Michal Řezníček. Část důkazů se nyní stane veřejnou poté, co ji zkoumala porota, která zasedala posledních dvacet pět dnů.

Igor Lukeš, profesor historie: „Hlavním problémem není rozhodnout, jestli ano nebo ne, ale vcítit se do situace, kde policejní úředník byl konfrontován obrem Brownem, který ho pěstí udeřil do tváře a potom se pokusil získat jeho služební zbraň. V této napjaté situaci potom došlo ke konfrontaci, která vyvrcholila tragédií.“

Jak pracuje velká porota

Případ policisty Darrena Wilsona projednávala velká porota. Tento orgán stanovený právním systémem v Americe nerozhoduje o vině či nevině, ale posuzuje na základě výslechů svědků a zkoumání důkazů, jestli je případ vhodný k postoupení soudnímu řízení. S porotou při tomto procesu jedná pouze státní zástupce jako žalobce, soudce zde není a obhájce se nemůže zapojit přímo. V průběhu rozhodování zůstávají zjištění zahrnující třeba výslechy svědků v tajnosti, i z důvodu, aby byl zajištěn pocit bezpečí při svědectví. Čtyřhodinové svědecké slyšení se týkalo i Wilsona. McCulloch uvedl, že Wilsonovu verzi o sebeobraně podporovali i nejdůvěryhodnější očití svědci z řad Afroameričanů, kteří byli v blízkosti střelby. Odpovídají i fyzické důkazy a výsledky tří pitev.

Po skončení rozhodování nebývají všechny důkazní materiály zveřejněny, v tomto případě státní zástupce McCullah měl požádat o odtajnění všech materiálů, napsaly Washington Post. Zákon zavazuje členy poroty, aby o případu nezveřejňovali žádné detaily, zároveň zůstává jejich identita v tajnosti.

Událostmi ve Fergusonu žijí i sociální sítě:

This is how unbelievably segregated #Ferguson is pic.twitter.com/48iRICM8WK

THIS. #FergusonDecision pic.twitter.com/BdQoXurcO8

Outside the #Ferguson police station pic.twitter.com/Fr8Cr5gejd

Pro černošskou komunitu, která tvoří většinu ve čtvrti Ferguson, jde o citlivou záležitost. Od srpnového incidentu totiž panují dohady, jak k zastřelení chlapce vlastně došlo. Podle aktivistů ho totiž policista zabil v momentě, kdy se mladík vzdával, či dokonce poklekl. Jiné verze vyšetřování ale takový scénář zpochybňují. Podle samotného policisty byl mladík naopak agresivní.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn prohlásil, že americké úřady by měly v zájmu potlačení nedůvěry v některých částech společnosti prověřit, jak rasová hlediska ovlivňují prosazování práva a spravedlnosti. Komisař rovněž vyjádřil znepokojení nad „nepoměrným počtem mladých Afroameričanů, kteří umírají po střetech s policisty a nad nepoměrným počtem Afroameričanů v amerických vězeních“ a odsouzených k smrti.

Co se od srpna dělo ve Fergusonu

K incidentu došlo devátého srpna 2014 v americkém státě Missouri. Policista Darren Wilson na ulici zastřelil neozbrojeného osmnáctiletého Michaela Browna. Těsně předtím se měl zaplést do loupeže v obchodě, o tom ale policista Wilson neměl vědět.

Existují dvě základní verze, s nimiž strany při popisování události operují. Jedna, kterou říkají obhájci rodiny Michaela Browna, je, že chlapec byl zabit, když měl ruce nad hlavou. Policista ale tvrdí, že ho mladík napadl.

Pietní shromáždění za památku mrtvého Browna záhy přerostlo v nepokoje. Už o dva dny později docházelo k rabování, žhářství, ničení majetku i napadení policisty. Jedenáctého srpna začala FBI s vyšetřováním, Wilson byl postaven mimo službu. Celonárodní pieta se konala třináctého srpna.

Následující den byl s úmyslem uklidnit situaci pověřen dohledem nad Fergusonem černošský policista Ron Johnson. Na komunitu, kde jsou dvě třetiny lidí Afroameričané, totiž v tamním policejním sboru připadali jenom tři policisté tmavé pleti. Na šestnáctého srpna vyhlásil guvernér Missouri Jay Nixon zákaz nočního vycházení a následně povolal národní gardu, která zajišťovala klid několik dnů. Předběžné výsledky pitvy ukázaly, že Browna zasáhlo šest kulek, z toho dvě do hlavy. Situaci ve Fergusonu zhoršilo, když policisté zastřelili 23letého černošského muže, který na ně po krádeži v obchodě útočil nožem.

Demonstrace se krátce vrátily koncem září, když došlo k požáru u památníku Michaela Browna, velké čtyřdenní manifestace probíhaly v druhém říjnovém týdnu. Stav ohrožení ale guvernér Missouri vyhlásil až v polovině listopadu, kdy zasedala velká porota a blížil se den verdiktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...