Reakce na verdikt - ve Fergusonu shořelo několik domů a vozů

Ferguson (USA) – V americkém Fergusonu propukla nová vlna nepokojů, která podle svědků zatím neměla obdoby. Na předměstí St. Louis shořelo nejméně tucet budov a několik policejních aut. Kulisu nepokojů dotvářely desítky výstřelů. Lidé spontánně stavěli barikády a házeli zápalné lahve – policie na to odpovídala slzným plynem. Zadrženo bylo přes 60 lidí kvůli žhářství či vloupání. Čtrnáct lidí je zraněných. Demonstrace jsou reakcí na pondělní rozhodnutí velké poroty neobvinit bělošského policistu, který v létě zastřelil neozbrojeného černošského mladíka.

Šéf okrskové policie v St. Louis John Belmar podle svých slov napočítal na 150 střel, které bylo slyšet v rozvášněném davu. Zřejmě nejtvrdší demonstrace od srpnového zastřelení Michaela Browna propukly navzdory tomu, že rodina mladíka i sám prezident Barack Obama v pondělí vyzvali k poklidným protestům. 

„Dnes v noci jsem příliš poklidných protestů neviděl. Bohužel se to vymklo kontrole,“ uvedl Belmar. Minimálně dvanáct budov ve Fergusonu bylo podle něj v plamenech. Dva policejní vozy dav prý „totálně zdemoloval“. Přesto podle něj pořádkové síly dělaly, co mohly, a byly připravené. „Pokud bychom nepovolali deset tisíc policistů, těžko by se zabránilo davu, aby dál demoloval čtvrť,“ dodal Belmar.

Policejní šéf

„Myslím si, že jsme nebyli nedostatečně připraveni. Ale abych byl upřímný, pokud sem nepošleme 10 tisíc policistů, nedokážeme zabránit lidem, kteří mají v úmyslu zničit tuto obec.“

Část demonstrujících v ulicích stavěla barikády, demolovala auta a rozbíjela okna. Rabování se přitom netýkalo jen obytných budov, ale také soukromých firem. Kromě policie měli plné ruce práce také hasiči.Většina z více než desítky budov, které byly zapáleny rozhořčeným davem ve Fergusonu a okolí, prý zcela lehla popelem. Je mezi nimi například pizzerie či kosmetický salon.

Omezen je provoz na mezinárodním letišti v St. Louis, většina škol ve Fergusonu navíc zůstane další den preventivně zavřená. O poznání poklidnější protesty se konaly v Los Angeles, New Yorku nebo Washingtonu. 

Nová vlna nepokojů přišla po pondělním verdiktu poroty. Ta totiž prozatím nenašla důvody pro žalobu policisty, jehož zbraň Michaela Browna smrtelně zasáhla. „Verdikt je takový, že porota nedokázala najít dostatek důkazů pro to, aby existovalo důvodné podezření, že policista Wilson překročil zákon, když zabil Michaela Browna,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Michal Řezníček. Část důkazů se nyní stane veřejnou poté, co ji zkoumala porota, která zasedala posledních dvacet pět dnů.

Igor Lukeš, profesor historie: „Hlavním problémem není rozhodnout, jestli ano nebo ne, ale vcítit se do situace, kde policejní úředník byl konfrontován obrem Brownem, který ho pěstí udeřil do tváře a potom se pokusil získat jeho služební zbraň. V této napjaté situaci potom došlo ke konfrontaci, která vyvrcholila tragédií.“

Jak pracuje velká porota

Případ policisty Darrena Wilsona projednávala velká porota. Tento orgán stanovený právním systémem v Americe nerozhoduje o vině či nevině, ale posuzuje na základě výslechů svědků a zkoumání důkazů, jestli je případ vhodný k postoupení soudnímu řízení. S porotou při tomto procesu jedná pouze státní zástupce jako žalobce, soudce zde není a obhájce se nemůže zapojit přímo. V průběhu rozhodování zůstávají zjištění zahrnující třeba výslechy svědků v tajnosti, i z důvodu, aby byl zajištěn pocit bezpečí při svědectví. Čtyřhodinové svědecké slyšení se týkalo i Wilsona. McCulloch uvedl, že Wilsonovu verzi o sebeobraně podporovali i nejdůvěryhodnější očití svědci z řad Afroameričanů, kteří byli v blízkosti střelby. Odpovídají i fyzické důkazy a výsledky tří pitev.

Po skončení rozhodování nebývají všechny důkazní materiály zveřejněny, v tomto případě státní zástupce McCullah měl požádat o odtajnění všech materiálů, napsaly Washington Post. Zákon zavazuje členy poroty, aby o případu nezveřejňovali žádné detaily, zároveň zůstává jejich identita v tajnosti.

Událostmi ve Fergusonu žijí i sociální sítě:

This is how unbelievably segregated #Ferguson is pic.twitter.com/48iRICM8WK

THIS. #FergusonDecision pic.twitter.com/BdQoXurcO8

Outside the #Ferguson police station pic.twitter.com/Fr8Cr5gejd

Pro černošskou komunitu, která tvoří většinu ve čtvrti Ferguson, jde o citlivou záležitost. Od srpnového incidentu totiž panují dohady, jak k zastřelení chlapce vlastně došlo. Podle aktivistů ho totiž policista zabil v momentě, kdy se mladík vzdával, či dokonce poklekl. Jiné verze vyšetřování ale takový scénář zpochybňují. Podle samotného policisty byl mladík naopak agresivní.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn prohlásil, že americké úřady by měly v zájmu potlačení nedůvěry v některých částech společnosti prověřit, jak rasová hlediska ovlivňují prosazování práva a spravedlnosti. Komisař rovněž vyjádřil znepokojení nad „nepoměrným počtem mladých Afroameričanů, kteří umírají po střetech s policisty a nad nepoměrným počtem Afroameričanů v amerických vězeních“ a odsouzených k smrti.

Co se od srpna dělo ve Fergusonu

K incidentu došlo devátého srpna 2014 v americkém státě Missouri. Policista Darren Wilson na ulici zastřelil neozbrojeného osmnáctiletého Michaela Browna. Těsně předtím se měl zaplést do loupeže v obchodě, o tom ale policista Wilson neměl vědět.

Existují dvě základní verze, s nimiž strany při popisování události operují. Jedna, kterou říkají obhájci rodiny Michaela Browna, je, že chlapec byl zabit, když měl ruce nad hlavou. Policista ale tvrdí, že ho mladík napadl.

Pietní shromáždění za památku mrtvého Browna záhy přerostlo v nepokoje. Už o dva dny později docházelo k rabování, žhářství, ničení majetku i napadení policisty. Jedenáctého srpna začala FBI s vyšetřováním, Wilson byl postaven mimo službu. Celonárodní pieta se konala třináctého srpna.

Následující den byl s úmyslem uklidnit situaci pověřen dohledem nad Fergusonem černošský policista Ron Johnson. Na komunitu, kde jsou dvě třetiny lidí Afroameričané, totiž v tamním policejním sboru připadali jenom tři policisté tmavé pleti. Na šestnáctého srpna vyhlásil guvernér Missouri Jay Nixon zákaz nočního vycházení a následně povolal národní gardu, která zajišťovala klid několik dnů. Předběžné výsledky pitvy ukázaly, že Browna zasáhlo šest kulek, z toho dvě do hlavy. Situaci ve Fergusonu zhoršilo, když policisté zastřelili 23letého černošského muže, který na ně po krádeži v obchodě útočil nožem.

Demonstrace se krátce vrátily koncem září, když došlo k požáru u památníku Michaela Browna, velké čtyřdenní manifestace probíhaly v druhém říjnovém týdnu. Stav ohrožení ale guvernér Missouri vyhlásil až v polovině listopadu, kdy zasedala velká porota a blížil se den verdiktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...