Reakce na verdikt - ve Fergusonu shořelo několik domů a vozů

Ferguson (USA) – V americkém Fergusonu propukla nová vlna nepokojů, která podle svědků zatím neměla obdoby. Na předměstí St. Louis shořelo nejméně tucet budov a několik policejních aut. Kulisu nepokojů dotvářely desítky výstřelů. Lidé spontánně stavěli barikády a házeli zápalné lahve – policie na to odpovídala slzným plynem. Zadrženo bylo přes 60 lidí kvůli žhářství či vloupání. Čtrnáct lidí je zraněných. Demonstrace jsou reakcí na pondělní rozhodnutí velké poroty neobvinit bělošského policistu, který v létě zastřelil neozbrojeného černošského mladíka.

Šéf okrskové policie v St. Louis John Belmar podle svých slov napočítal na 150 střel, které bylo slyšet v rozvášněném davu. Zřejmě nejtvrdší demonstrace od srpnového zastřelení Michaela Browna propukly navzdory tomu, že rodina mladíka i sám prezident Barack Obama v pondělí vyzvali k poklidným protestům. 

„Dnes v noci jsem příliš poklidných protestů neviděl. Bohužel se to vymklo kontrole,“ uvedl Belmar. Minimálně dvanáct budov ve Fergusonu bylo podle něj v plamenech. Dva policejní vozy dav prý „totálně zdemoloval“. Přesto podle něj pořádkové síly dělaly, co mohly, a byly připravené. „Pokud bychom nepovolali deset tisíc policistů, těžko by se zabránilo davu, aby dál demoloval čtvrť,“ dodal Belmar.

Policejní šéf

„Myslím si, že jsme nebyli nedostatečně připraveni. Ale abych byl upřímný, pokud sem nepošleme 10 tisíc policistů, nedokážeme zabránit lidem, kteří mají v úmyslu zničit tuto obec.“

Část demonstrujících v ulicích stavěla barikády, demolovala auta a rozbíjela okna. Rabování se přitom netýkalo jen obytných budov, ale také soukromých firem. Kromě policie měli plné ruce práce také hasiči.Většina z více než desítky budov, které byly zapáleny rozhořčeným davem ve Fergusonu a okolí, prý zcela lehla popelem. Je mezi nimi například pizzerie či kosmetický salon.

Omezen je provoz na mezinárodním letišti v St. Louis, většina škol ve Fergusonu navíc zůstane další den preventivně zavřená. O poznání poklidnější protesty se konaly v Los Angeles, New Yorku nebo Washingtonu. 

Nová vlna nepokojů přišla po pondělním verdiktu poroty. Ta totiž prozatím nenašla důvody pro žalobu policisty, jehož zbraň Michaela Browna smrtelně zasáhla. „Verdikt je takový, že porota nedokázala najít dostatek důkazů pro to, aby existovalo důvodné podezření, že policista Wilson překročil zákon, když zabil Michaela Browna,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Michal Řezníček. Část důkazů se nyní stane veřejnou poté, co ji zkoumala porota, která zasedala posledních dvacet pět dnů.

Igor Lukeš, profesor historie: „Hlavním problémem není rozhodnout, jestli ano nebo ne, ale vcítit se do situace, kde policejní úředník byl konfrontován obrem Brownem, který ho pěstí udeřil do tváře a potom se pokusil získat jeho služební zbraň. V této napjaté situaci potom došlo ke konfrontaci, která vyvrcholila tragédií.“

Jak pracuje velká porota

Případ policisty Darrena Wilsona projednávala velká porota. Tento orgán stanovený právním systémem v Americe nerozhoduje o vině či nevině, ale posuzuje na základě výslechů svědků a zkoumání důkazů, jestli je případ vhodný k postoupení soudnímu řízení. S porotou při tomto procesu jedná pouze státní zástupce jako žalobce, soudce zde není a obhájce se nemůže zapojit přímo. V průběhu rozhodování zůstávají zjištění zahrnující třeba výslechy svědků v tajnosti, i z důvodu, aby byl zajištěn pocit bezpečí při svědectví. Čtyřhodinové svědecké slyšení se týkalo i Wilsona. McCulloch uvedl, že Wilsonovu verzi o sebeobraně podporovali i nejdůvěryhodnější očití svědci z řad Afroameričanů, kteří byli v blízkosti střelby. Odpovídají i fyzické důkazy a výsledky tří pitev.

Po skončení rozhodování nebývají všechny důkazní materiály zveřejněny, v tomto případě státní zástupce McCullah měl požádat o odtajnění všech materiálů, napsaly Washington Post. Zákon zavazuje členy poroty, aby o případu nezveřejňovali žádné detaily, zároveň zůstává jejich identita v tajnosti.

Událostmi ve Fergusonu žijí i sociální sítě:

This is how unbelievably segregated #Ferguson is pic.twitter.com/48iRICM8WK

THIS. #FergusonDecision pic.twitter.com/BdQoXurcO8

Outside the #Ferguson police station pic.twitter.com/Fr8Cr5gejd

Pro černošskou komunitu, která tvoří většinu ve čtvrti Ferguson, jde o citlivou záležitost. Od srpnového incidentu totiž panují dohady, jak k zastřelení chlapce vlastně došlo. Podle aktivistů ho totiž policista zabil v momentě, kdy se mladík vzdával, či dokonce poklekl. Jiné verze vyšetřování ale takový scénář zpochybňují. Podle samotného policisty byl mladík naopak agresivní.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn prohlásil, že americké úřady by měly v zájmu potlačení nedůvěry v některých částech společnosti prověřit, jak rasová hlediska ovlivňují prosazování práva a spravedlnosti. Komisař rovněž vyjádřil znepokojení nad „nepoměrným počtem mladých Afroameričanů, kteří umírají po střetech s policisty a nad nepoměrným počtem Afroameričanů v amerických vězeních“ a odsouzených k smrti.

Co se od srpna dělo ve Fergusonu

K incidentu došlo devátého srpna 2014 v americkém státě Missouri. Policista Darren Wilson na ulici zastřelil neozbrojeného osmnáctiletého Michaela Browna. Těsně předtím se měl zaplést do loupeže v obchodě, o tom ale policista Wilson neměl vědět.

Existují dvě základní verze, s nimiž strany při popisování události operují. Jedna, kterou říkají obhájci rodiny Michaela Browna, je, že chlapec byl zabit, když měl ruce nad hlavou. Policista ale tvrdí, že ho mladík napadl.

Pietní shromáždění za památku mrtvého Browna záhy přerostlo v nepokoje. Už o dva dny později docházelo k rabování, žhářství, ničení majetku i napadení policisty. Jedenáctého srpna začala FBI s vyšetřováním, Wilson byl postaven mimo službu. Celonárodní pieta se konala třináctého srpna.

Následující den byl s úmyslem uklidnit situaci pověřen dohledem nad Fergusonem černošský policista Ron Johnson. Na komunitu, kde jsou dvě třetiny lidí Afroameričané, totiž v tamním policejním sboru připadali jenom tři policisté tmavé pleti. Na šestnáctého srpna vyhlásil guvernér Missouri Jay Nixon zákaz nočního vycházení a následně povolal národní gardu, která zajišťovala klid několik dnů. Předběžné výsledky pitvy ukázaly, že Browna zasáhlo šest kulek, z toho dvě do hlavy. Situaci ve Fergusonu zhoršilo, když policisté zastřelili 23letého černošského muže, který na ně po krádeži v obchodě útočil nožem.

Demonstrace se krátce vrátily koncem září, když došlo k požáru u památníku Michaela Browna, velké čtyřdenní manifestace probíhaly v druhém říjnovém týdnu. Stav ohrožení ale guvernér Missouri vyhlásil až v polovině listopadu, kdy zasedala velká porota a blížil se den verdiktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 46 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...