Ankara – Turecká policie při razii proti údajným odpůrcům prezidenta Erdogana zadržela 24 lidí. Zásahové jednotky vtrhly do vydavatelství a televize blízké umírněnému duchovnímu Fethullahovi Gülenovi. Prezident tvrdí, že cílem razie byla síť lidí usilující o jeho svržení. Gulan obvinění odmítá.
Policie z istanbulské redakce Zamanu odvedla šéfredaktora Ekrema Dumanliho. „Ať se bojí ti, kdo udělali něco nezákonného,“ řekl. „My se nebojíme,“ prohlásil Dumanli. „Svobodu slova nelze umlčet,“ křičelo několik stovek lidí shromážděných před budovou.
Podle tureckých médií byly vydány zatykače na 32 lidí a policie zadržela 24 z nich. Jsou mezi nimi také dva bývalí velitelé policie a Hidayet Karaca, šéf celé mediální skupiny. „Toto je pro Turecko ostudná podívaná,“ řekl Karaca před svým zadržením. Představitelé turecké vlády odmítli dnešní policejní razie komentovat, jen šéf resortu zdravotnictví Mehmet Müezzinoglu prohlásil, že „ten, kdo dělá něco špatného, za to zaplatí“.
Evropská unie zátah ostře odsoudila
Evropská unie dnešní zátah odsoudila a uvedla, že je v rozporu se svobodou médií a evropskými hodnotami. „Dnešní policejní razie a zatčení několika novinářů a zástupců médií v Turecku jsou neslučitelné se svobodou médií, což je základní princip demokracie,“ uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a komisař pro rozšíření Johannes Hahn. „Tato operace jde proti hodnotám a standardům Evropy, jejíž součástí chce Turecko být.“ Podle agentury Reuters byla v prohlášení použita neobvykle silná slova.
Gülen, který v současnosti žije ve Spojených státech, kdysi patřil mezi Erdoganovy spojence. Rozkmotřili se ale před rokem, když začalo vyšetřování korupce, jež se dotklo lidí z nejužších kruhů kolem Erdogana. Dnešní zátah proti listu Zaman, který patří v Turecku k nejprodávanějším, a mediální skupině Samanyolu znamená další eskalaci sporu mezi současným tureckým prezidentem a Gülenem.
Erdogan obviňuje Gülena, že se v Turecku prostřednictvím svých příznivců v justici, policii a dalších státních institucí snaží vytvořit „paralelní struktury“ a odstavit ho od vlády. Gülen tato obvinění odmítá. Erdogan v prvních letech u moci využíval Gülenova vlivu v justičních a policejních kruzích, aby omezil moc armády, která od roku 1960 svrhla čtyři vládní kabinety. Erdogan, který svoji pozici letos v létě posílil přesunem z pozice premiéra do funkce prezidenta, nyní prohlašuje, že Gülenovy stoupence bude pronásledovat až do jejich „brlohů“.
Když se Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) v roce 2002 dostala k moci, zavedla v prvních letech své vlády řadu demokratických reforem. NATO uvádělo Turecko jako příklad muslimského státu s fungující demokracií, nicméně v poslední době se Erdogan stal terčem kritiky kvůli sklonu k autoritářství a potlačování opozice.
