Praha - Je na čase, aby ti, kteří na obou stranách rozjíždějí kolo konfrontace, začali docela intenzivně brzdit. V pořadu Interview ČT24 tak na současné vypjaté vztahy Ruska a Západu reagoval bývalý velvyslanec ČR na Ukrajině a v Rusku Jaroslav Bašta. Pokud se totiž podle něj bude z obou stran už nyní vyostřená rétorika zostřovat i nadále, může se celá situace zvrtnout tak, jako tomu bylo třeba v případě první světové války. Hrozba reálného válečného konfliktu tady prý existuje.
Rusko vs. Západ: Je na čase začít brzdit, říká bývalý velvyslanec
Ono „brzdění“ by podle Bašty mělo vypadat na obou stranách stejně. „Měli by začít mluvit diplomati, nikoliv zbraně či hrozby zbraněmi,“ řekl Bašta s tím, že závody ve zbrojení začaly už před nějakým časem. „Příkladů z historie, kdy politici a občas i jednotlivé státy dohnaly samy sebe svou rétorikou k tomu, co nechtěly, je dost. Jeden z nejznámějších je první světová válka, tu taky nikdo nechtěl,“ varoval bývalý velvyslanec.
Bašta se obává, že současné vyhrocené vztahy mezi Ruskem a Západem mohou vyeskalovat do reálného válečného konfliktu. Dnešní Putinovo oznámení, že v příštím roce ruská armáda posílí svůj jaderný potenciál padesátkou mezikontinentálních balistických raket, hodnotí jako něco mezi varováním a vyhrožováním. „Není to varování, je to vzkaz, že Rusko bude zastávat velmi tvrdou pozici, ale obrannou,“ dodal.
- Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec ČR na Ukrajině a v Rusku, v Interview ČT24: „Obávám se, že jsme se dostali do situace, která je velmi podobná situaci na počátku 50. let před válkou v Koreji, nebo pak v 60. letech v době Karibské krize a války ve Vietnamu.“
Bývalý velvyslanec se domnívá, že Rusko se tlaku Západu nepodvolí. „Výroční projev prezidenta Putina před shromážděním a pak ta jeho velká tiskovka dala jasně najevo, že Rusko nehodlá ustupovat,“ míní. Samotná osoba Vladimira Putina se podle něj navíc přesouvá více do polohy cara než prezidenta. Na rozdíl od prvního prezidentského funkčního období totiž prý nyní rozhoduje spíše on sám a nenaslouchá už svému okolí jako dříve.
Jaroslav Bašta v roce 2005, ještě jako velvyslanec v Rusku
Rusové jsou ochotni krizi vydržet, Putinovi odpustí vše
Rusko se v důsledku sankcí Západu a propadu cen ropy dostalo do výrazných ekonomických potíží, což je vidět i na strmém pádu ruské měny. Podle Bašty představuje jedinou cestu ven z této krize transformace ruské ekonomiky, což ale bude bolet zejména obyčejné Rusy. Ti jsou však prý ochotni zatnout zuby a krizi přečkat. „Rusové jsou velmi trpěliví. Jsou schopni považovat i situace, které by pro nás byly neřešitelné, případně extrémní, za něco, co se přihodí a co je potřeba prostě přežít,“ tvrdí.
- Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec ČR na Ukrajině a v Rusku, v Interview ČT24: „Domnívám se, že sázka na to, že jestliže Rusko přivedeme do ekonomických potíží, tak padne vláda, v Rusku fungovat nebude. To by mohlo fungovat u nás Čechách.“
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Hospodářská situace Ruska je podle prezidenta Vladimira Putina vyprovokována především vnějšími faktory. Na čtvrteční tiskové konferenci hovořil v této souvislosti především o poklesu cen ropy a plynu na světovém trhu, podíl západních sankcí na problémech odhadl na 30 procent. Centrální banka a vláda přijaly adekvátní opatření, řekl Putin a slíbil, že i při nejpesimističtějším odhadu by nejpozději do dvou let mělo nastat oživení ekonomiky.
V pátek dolní komora ruského parlamentu rozhodla, že významné ruské banky, které budou ohroženy západními sankcemi a současným otřesem ruského rublu, mohou dostat od státu podporu v celkové výši dosahující až jednoho bilionu rublů, přibližně tedy 378 miliard korun. Nyní rozhodnutí musí odhlasovat ještě horní komora parlamentu a následně podepsat prezident Vladimir Putin.