Polsko přijme dvě stě krajanů z Donbasu

Varšava - Polsko v lednu přesídlí zpět do vlasti dvě stovky krajanů, kteří až dosud žijí na východě Ukrajiny. Země tak reaguje na boje, které probíhají na Donbasu v posledním půlroce. Na repatriaci svých krajanů ze západní, volyňské oblasti se chystá i Česká republika.

Na celé Ukrajině, jejíž západní část byla do druhé světové války součástí Polska, žije podle sčítání z roku 2001 asi kolem 140 000 Poláků. Repatriace se má týkat obyvatel z východních regionů, které jsou postiženy boji proruských separatistů a kyjevské armády. „Jsme připraveni přesídlit ty lidi, kteří si to budou přát,“ prohlásil ministr zahraničních věcí Grzegorz Schetyna. „Uděláme vše pro to, aby se akce mohla uskutečnit už v lednu.“

Polské úřady už mají hotový seznam osob, které by se mohly přestěhovat z Donbasu do Polska, konkrétní datum není z bezpečnostních důvodů známé. Na internetové stránce polského konzulátu v Charkově se sice dříve objevilo datum 29. prosince, žádná evakuace se ale neuskutečnila; k posunu termínu „o několik dnů“ podle polských úřadů došlo proto, že nejde jen o samo přestěhování, ale krajanům je nutné zajistit v Polsku bydlení, zaměstnání a další existenční podmínky.

Svár v polské vládě?

„Poláci z Donbasu určitě nezůstanou bez pomoci,“ ujistil ministr práce Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle šéfky resortu vnitra Teresy Piotrowské budou repatrianti z východu první tři měsíce bydlet ve zvláštním středisku, kde budou například chodit na jazykové kurzy nebo adaptační školení.

V polských médiích se také objevily spekulace, že ministerstvo zahraničí se prý staví proti plánům předsedkyně vlády Ewy Kopaczové na repatriaci Poláků z Donbasu, protože by vzápětí mohly návrat do vlasti požadovat další krajané z celé Ukrajiny. Tyto obavy a údajný konflikt mezi šéfkou vlády a šéfem diplomacie však úřady popřely.

Polsko není jedinou zemí, kterou dramatický vývoj na Ukrajině vede k příjmu krajanů; kroky k repatriaci ukrajinských Čechů už zahájila také česká vláda. Počátkem prosince schválila změnu zásad pro repatriaci krajanů. Repatrianti tak budou moci získat bezplatné ubytování na půl roku až rok, finanční pomoc až 50 000 korun pro dospělé a 20 000 pro mladší 18 let, asistenci při stěhování, zajištění trvalého bydlení nebo zaměstnání a další pomoc. Program se má týkat všech krajanů na celém světě, nejen volyňských Čechů.

O návratu ukrajinských Čechů zpět do vlasti podle ministerstva vnitra jedná s úřady kolem stovky lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 4 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 11 hhodinami
Načítání...