USA dělí vojenskou pomoc mezi Izrael a Ukrajinu, republikáni podporu Kyjevu blokují

Nahrávám video
Horizont ČT24: USA dělí vojenskou pomoc mezi Izrael a Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Válku mezi Izraelem a Hamásem,  kterou před měsícem zahájilo palestinské teroristické hnutí útokem na židovský stát, s napětím sleduje i Ukrajina. Někteří její spojenci už teď dělí vojenskou pomoc mezi ni a právě Izrael. Konkrétně se tak děje ve Spojených státech, a to i navzdory opakovaným ujištěním z Washingtonu, že podpora Kyjevu je neutuchající.

„Samozřejmě, že Rusko chápe, že se teď pozornost přesouvá z Ukrajiny na Blízký východ. Samozřejmě, že Rusko má z této války velkou radost,“ komentoval nedávno konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Rusko sází na to, že na Západě zesílí hlasy volající po pokusech o smíření s Ruskem, po jednání alespoň o příměří, o zakolíkování statu quo. To je to, o co Rusko usiluje a co by bylo ruským vítězstvím,“ nastínila Petra Procházková z Deníku N, jak by Rusko mohlo ze současné situace profitovat.

Američtí republikáni ve Sněmovně reprezentantů už odmítli propojit pomoc pro Izrael a Ukrajinu. Peníze pro Kyjev blokují, zatímco Izraeli chtějí poslat podporu v přepočtu za více než 330 miliard korun. 

Nový předseda americké sněmovny chce samostatný balík pro Izrael

Americký prezident Joe Biden a mnozí senátoři tento návrh chtějí odmítnout právě proto, že na Ukrajinu zapomíná. Kyjevu prozatím vyčlenili alespoň střely do systémů HIMARS a další vybavení z armádních zásob. „Hamás a Putin představují jiné hrozby, ale v jedné věci jsou si podobní: chtějí zcela vyhladit sousední demokracii,“ prohlásil před časem prezident Biden. 

Samostatný balík pro Izrael prosazuje nový předseda republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Mike Johnson. Na souběžné dodatečné pomoci Kyjevu trvá nejen Bidenova vláda, ale i většina Demokratické strany v Senátu a rovněž někteří republikánští senátoři. Bílý dům chce do balíku zahrnout i další položky včetně humanitární podpory Pásma Gazy.

Prezident minulý měsíc navrhl uvolnit pro Izrael asi jedenáct miliard dolarů a pro Ukrajinu více než 61 miliard. Zároveň avizoval, že Johnsonův návrh by v případě schválení v Kongresu vetoval.

Bidenova administrativa už v září požadovala vyčlenění dodatečných 24 miliard dolarů a varuje, že Ukrajina bez americké pomoci nebude na bojišti úspěšná. Ministerstvo obrany minulý týden podle reportérky webu Politico uvedlo, že mu na dodávky vojenského materiálu zbývá něco přes pět miliard dolarů.

Borrell: Pokud prohraje Ukrajina, prohrajeme i my

Na vytrvalé podpoře Ukrajiny zatím trvají třeba představitelé Velké Británie a Evropské unie. Té ale hrozí, že další finanční balík neprosadí, protože ho zablokuje Maďarsko a Slovensko.

„Pokud prohraje Ukrajina, prohrajeme i my. Musíme udržet soulad a jednotu v podpoře Ukrajiny. Jsme pro ni tím největším dodavatelem pomoci – my, a ne Spojené státy,“ zdůraznil nejvyšší představitel unijní diplomacie Josep Borrell.

Ukrajinští vojáci stále věří ve vítězství. Na rozdíl od izraelských sil ale nemají možnost svého nepřítele zcela obklíčit, a snaží se ho proto hlavně vyčerpat. K tomu ale potřebují, aby se jejich spojenci neunavili dříve než ruské zbrojovky a ruská armáda.

„I Ukrajina převedla svůj průmysl do válečného módu, zbrojovky zvýšily svou produkci o 62 procent, ale Rusko má náskok a výhody v průmyslové velikosti, masivnosti,“ upozornila v Horizontu ČT24 Procházková. 

„Nedávno ukrajinská rozvědka oznámila, že ruské zásoby přesně cílících raket jsou v podstatě stejné, jako byly před velkou (plnohodnotnou) invazí, asi osm set kusů vhodných k okamžitému použití. To je znepokojivá zpráva, protože se dost spoléhalo na to, že se Rusko vojensky vyčerpá, že ty rakety dojdou. Teď před zimou je to pro nás i pro Ukrajinu velmi špatná zpráva, že má Rusko k dispozici takový arzenál,“ uzavřela redaktorka Deníku N.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Szijjártó mluví na nahrávce s Lavrovem o sankcích. Pavel chce přehodnotit vztah s Maďary

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.
13:17Aktualizovánopřed 42 mminutami

Itálie nepovolila americkým letadlům přistát na Sicílii

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
15:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Kuba dostala první zahraniční ropu od ledna, na ostrově přistál ruský tanker

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.
před 1 hhodinou

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.
16:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.
před 2 hhodinami

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.
před 4 hhodinami
Načítání...