Čínu pojí s Ukrajinou ječmen, zbraně i investice. Zelenskyj žádá přímý rozhovor se Si Ťin-pchingem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledá příležitost, jak si promluvit přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Řekl v rozhovoru pro South China Morning Post, Vyzval také Čínu, aby využila svého politického a ekonomického vlivu na Rusko k ukončení bojů, informovala BBC. Čína ruskou agresi neodsoudila ani nepodpořila. S Ukrajinou ji pojí významné ekonomické vazby.

„Rád bych si promluvil přímo. Se Si Ťin-pchingem jsem mluvil jednou, a to před rokem. Od začátku rozsáhlé agrese 24. února oficiálně žádáme o rozhovor, ale s Čínou jsme zatím žádný rozhovor nevedli, i když si myslím, že by byl užitečný,“ cituje Zelenského BBC.

Čína je „silný stát… Je to silná ekonomika… Může tedy Rusko politicky a ekonomicky ovlivňovat. Čína je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl Zelenskyj. Vyjádřil také naději, že se Čína spolu s dalšími zeměmi zapojí do rekonstrukce Ukrajiny.

Podle autorů rozhovoru vedeného čtyřicet minut přes platformu Zoom je to Zelenského první rozhovor s asijským tiskem od začátku letošní ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. Podle autorů článku prezident vyzdvihl i přínos třiceti let bilaterálních vztahů s Čínou a sdílené hodnoty obou zemí, mezi něž řadí lásku k rodině a dětem.

Peking ruskou agresi vůči Ukrajině neodsoudil a tvrdí, že je v této otázce neutrální. Krátce před letošní invazí ale Moskva a Peking oznámily, že jejich partnerství „nemá limity“, a i po ruském vpádu do sousední země Čína zopakovala, že Rusko je jejím hlavním „strategickým partnerem“. Peking se zdržel hlasování v otázce rezoluce Valného shromáždění OSN, které invazi odsoudilo, a hlasoval proti vyloučení Ruska z Rady pro lidská práva OSN.

Ukrajina je vůči Číně ve svízelné pozici, neboť s ní v minulých letech uzavřela řadu dohod o velkých investicích a Peking je největším obchodním partnerem Kyjeva.

Obchodní bilance nahrává Pekingu

Ukrajinský export do Číny, který zahrnuje především nerostné suroviny a zemědělské plodiny, dosahoval loni osmi miliard dolarů; import z Číny, sestávající hlavně ze strojů a spotřebního zboží, pak téměř jedenácti miliard dolarů, uvádí agentura Reuters. Peking byl největším dovozcem ukrajinského ječmene a železné rudy, Kyjev je hlavním dodavatelem kukuřice do Číny.

Do asijské velmoci také směřuje většina vyvážených ukrajinských zbraní, Kyjev je v tomto ohledu druhým nejvýznamnějším zdrojem Pekingu – po Moskvě, uvádí americký think-tank Council for Foreign Relations (CFR).

Ukrajina se v roce 2017 přidala k čínskému projektu Nové hedvábné stezky, v jehož rámci uzavřela s Pekingem smlouvy na investice do infrastruktury či energetiky v hodnotě tří miliard dolarů. Zelenskyj ve svém prvním rozhovoru se Sim v roce 2021 označil Čínu za „obchodního a ekonomického partnera číslo jedna“ a vyjádřil naději, že se jeho země stane „mostem do Evropy pro čínský byznys“, připomněla CFR.

Číňani by měli stavět linku metra

Čínské investice směřují do řady strategických odvětví. Peking stojí za polovinou kapacity ukrajinských solárních elektráren a v plánu byla výstavba největší evropské větrné elektrárny na pevnině. Čína před několika lety postavila velký vývozní terminál v mykolajivském přístavu a plánovala ohromnou investici taktéž v Mariupolu, díky níž se měl objem zemědělských plodin proudících přes tento přístav zvýšit třiapůlkrát.

Dvě čínské firmy získaly zakázku na výstavbu čtvrté linky kyjevského metra a firma Huawei, kterou si Kyjev před dvěma lety vybral pro spolupráci v oblasti kybernetické obrany a bezpečnosti, měla novou linku pokrýt 4G signálem.

Zhruba polovinu světové produkce neonu do polovodičových čipů zajištují dvě ukrajinské firmy, které kvůli letošní invazi přerušily provoz, připomíná The Diplomat jednu z věcí, která by zase mohla bolet (nejen) Čínu.

Ukrajinské dilema

Čínský obchod je pro Ukrajinu „velmi důležitý,“ řekl stanici Hlas Ameriky analytik Dexter Roberts z think-tanku Atlantic Council s odkazem na přebytek Pekingu v obchodu s Kyjevem. „Myslím, že jen z ekonomického hlediska se obchod Číny a Ukrajiny (do) značné míry doplňuje, takže Čína bude více než ochotná obchodovat s tímto velkým evropským producentem potravin,“ dodala Jen Liangová z Willamette University v Oregonu. „Ukrajina na druhé straně potřebuje čínské průmyslové zboží.“

Kyjev je však ve vztahu k Číně v nezáviděníhodném postavení, ať už jde o dohodnuté čínské investice, které válka pozastavila, nebo o současné obchodní vazby.

„Pokud se Ukrajině podaří obnova na úroveň životaschopnosti, která jí umožní pokračovat ve vývozu vojenského materiálu, neonu, pšenice, železné rudy, kukuřice, olejů ze semen a dále, a pokud Čína zároveň nepoleví ve svých hlubokých a nadále se rozšiřujících ekonomických vztazích s Ruskem, budou ukrajinská vláda a místní výrobci ochotni pokračovat v plnění zakázek pro Čínu?“ ptá se The Diplomat.

„Co se stane, když se váš soused stane vaším nepřítelem, zničí vaši vlast a vraždí vaše lidi a když zároveň jeden z vašich největších zákazníků a investorů je ‚nejlepším přítelem‘ tohoto nepřítele?“ uzavírá magazín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...