Čínu pojí s Ukrajinou ječmen, zbraně i investice. Zelenskyj žádá přímý rozhovor se Si Ťin-pchingem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledá příležitost, jak si promluvit přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Řekl v rozhovoru pro South China Morning Post, Vyzval také Čínu, aby využila svého politického a ekonomického vlivu na Rusko k ukončení bojů, informovala BBC. Čína ruskou agresi neodsoudila ani nepodpořila. S Ukrajinou ji pojí významné ekonomické vazby.

„Rád bych si promluvil přímo. Se Si Ťin-pchingem jsem mluvil jednou, a to před rokem. Od začátku rozsáhlé agrese 24. února oficiálně žádáme o rozhovor, ale s Čínou jsme zatím žádný rozhovor nevedli, i když si myslím, že by byl užitečný,“ cituje Zelenského BBC.

Čína je „silný stát… Je to silná ekonomika… Může tedy Rusko politicky a ekonomicky ovlivňovat. Čína je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl Zelenskyj. Vyjádřil také naději, že se Čína spolu s dalšími zeměmi zapojí do rekonstrukce Ukrajiny.

Podle autorů rozhovoru vedeného čtyřicet minut přes platformu Zoom je to Zelenského první rozhovor s asijským tiskem od začátku letošní ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. Podle autorů článku prezident vyzdvihl i přínos třiceti let bilaterálních vztahů s Čínou a sdílené hodnoty obou zemí, mezi něž řadí lásku k rodině a dětem.

Peking ruskou agresi vůči Ukrajině neodsoudil a tvrdí, že je v této otázce neutrální. Krátce před letošní invazí ale Moskva a Peking oznámily, že jejich partnerství „nemá limity“, a i po ruském vpádu do sousední země Čína zopakovala, že Rusko je jejím hlavním „strategickým partnerem“. Peking se zdržel hlasování v otázce rezoluce Valného shromáždění OSN, které invazi odsoudilo, a hlasoval proti vyloučení Ruska z Rady pro lidská práva OSN.

Ukrajina je vůči Číně ve svízelné pozici, neboť s ní v minulých letech uzavřela řadu dohod o velkých investicích a Peking je největším obchodním partnerem Kyjeva.

Obchodní bilance nahrává Pekingu

Ukrajinský export do Číny, který zahrnuje především nerostné suroviny a zemědělské plodiny, dosahoval loni osmi miliard dolarů; import z Číny, sestávající hlavně ze strojů a spotřebního zboží, pak téměř jedenácti miliard dolarů, uvádí agentura Reuters. Peking byl největším dovozcem ukrajinského ječmene a železné rudy, Kyjev je hlavním dodavatelem kukuřice do Číny.

Do asijské velmoci také směřuje většina vyvážených ukrajinských zbraní, Kyjev je v tomto ohledu druhým nejvýznamnějším zdrojem Pekingu – po Moskvě, uvádí americký think-tank Council for Foreign Relations (CFR).

Ukrajina se v roce 2017 přidala k čínskému projektu Nové hedvábné stezky, v jehož rámci uzavřela s Pekingem smlouvy na investice do infrastruktury či energetiky v hodnotě tří miliard dolarů. Zelenskyj ve svém prvním rozhovoru se Sim v roce 2021 označil Čínu za „obchodního a ekonomického partnera číslo jedna“ a vyjádřil naději, že se jeho země stane „mostem do Evropy pro čínský byznys“, připomněla CFR.

Číňani by měli stavět linku metra

Čínské investice směřují do řady strategických odvětví. Peking stojí za polovinou kapacity ukrajinských solárních elektráren a v plánu byla výstavba největší evropské větrné elektrárny na pevnině. Čína před několika lety postavila velký vývozní terminál v mykolajivském přístavu a plánovala ohromnou investici taktéž v Mariupolu, díky níž se měl objem zemědělských plodin proudících přes tento přístav zvýšit třiapůlkrát.

Dvě čínské firmy získaly zakázku na výstavbu čtvrté linky kyjevského metra a firma Huawei, kterou si Kyjev před dvěma lety vybral pro spolupráci v oblasti kybernetické obrany a bezpečnosti, měla novou linku pokrýt 4G signálem.

Zhruba polovinu světové produkce neonu do polovodičových čipů zajištují dvě ukrajinské firmy, které kvůli letošní invazi přerušily provoz, připomíná The Diplomat jednu z věcí, která by zase mohla bolet (nejen) Čínu.

Ukrajinské dilema

Čínský obchod je pro Ukrajinu „velmi důležitý,“ řekl stanici Hlas Ameriky analytik Dexter Roberts z think-tanku Atlantic Council s odkazem na přebytek Pekingu v obchodu s Kyjevem. „Myslím, že jen z ekonomického hlediska se obchod Číny a Ukrajiny (do) značné míry doplňuje, takže Čína bude více než ochotná obchodovat s tímto velkým evropským producentem potravin,“ dodala Jen Liangová z Willamette University v Oregonu. „Ukrajina na druhé straně potřebuje čínské průmyslové zboží.“

Kyjev je však ve vztahu k Číně v nezáviděníhodném postavení, ať už jde o dohodnuté čínské investice, které válka pozastavila, nebo o současné obchodní vazby.

„Pokud se Ukrajině podaří obnova na úroveň životaschopnosti, která jí umožní pokračovat ve vývozu vojenského materiálu, neonu, pšenice, železné rudy, kukuřice, olejů ze semen a dále, a pokud Čína zároveň nepoleví ve svých hlubokých a nadále se rozšiřujících ekonomických vztazích s Ruskem, budou ukrajinská vláda a místní výrobci ochotni pokračovat v plnění zakázek pro Čínu?“ ptá se The Diplomat.

„Co se stane, když se váš soused stane vaším nepřítelem, zničí vaši vlast a vraždí vaše lidi a když zároveň jeden z vašich největších zákazníků a investorů je ‚nejlepším přítelem‘ tohoto nepřítele?“ uzavírá magazín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 19 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...