„Mimořádně zajímavých předmětů v klenotnici je mnoho. Jde třeba o křišťálové nádoby Miseroniů, slavné rodiny řezačů drahých kamenů z časů císaře Rudolfa II.,“ uvedl tvůrce výstavy Michal Konečný. Nejstarším exponátem klenotnice je křišťálový podnos s ovidiovskými scénami z dílny milánských bratrů Saracchiů, který byl vyroben v polovině 16. století.
Klenotnici zdobí i jantarový domácí oltářík od gdaňského mistra Michela Redlina z konce 17. století. Předmět léta chátral v depozitáři a teprve nyní se jej podařilo zrestaurovat. Expozice podle Konečného dokládá, že knížata ze Salm-Reifferscheidtu patřila k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Jsou v ní i jejich dva Řády Zlatého rouna, což bylo nejvyšší vyznamenání udělované panovníkem Rakouska-Uherska.
Stejnou raritou je podle odborníků i klíč nejvyššího komořího s iniciálami císařovny Marie Terezie a Josefa II. Připomíná jeho držitele, zakladatele rájeckého zámku starohraběte Karla Antonína (1720-1769). Všechny cennosti jsou vystaveny v tmavé místnosti tak, aby je osvětlovaly jen paprsky světla.
-
Jantarový oltář autor: Šálek Václav, zdroj: ČTK -
Sbírka nádob autor: Šálek Václav, zdroj: ČTK
Atrakcí je salmovská koruna, která je v přízemí zámku. Koruny byly nejen odznakem králů a markrabat, ale i knížat. V ČR se zachovaly dvě; salmovská a pak svatováclavská v Praze. Koruna moravských markrabat měla podobu čapky, ale nedochovala se.
Otevření expozice se zúčastnila i dcera posledního majitele zámku - pátého knížete z rodu Salmů Marie. O koruně prý nevěděla, její otec nejraději nosil slamák. Léta ležela koruna zapomenuta v depozitáři. Objevit se ji podařilo před třemi lety. Následně byla zrestaurována.
Salmům zabavil jejich rozsáhlý majetek stát na základě Benešových dekretů. Jejich potomci usilují o jeho navrácení.
