Jeskynní tmu Moravského krasu prořízla světla robotů

Jeskyně v komplexu Býčí skála v Moravském krasu zkoumají odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze. K monitorování nepřístupných prostor jim pomáhají drony a pozemní roboti. Techniku by v budoucnu mohli speleologové a záchranáři využívat při hledání zraněných.

Netradiční návštěvníci s koly nebo pásy prozkoumávají jeskyni Býčí skála. „Kolový (robot) má výhodu, že je hlavně rychlý, zatímco ty pásové jsou pomalejší, ale dokážou zdolat i nerovný terén jako schody, kameny. Pomocí těchto robotů zde vytváříme mapu jeskyně a zároveň se snažíme najít nějaké artefakty,“ popsal výzkumník Vojtěch Šalanský.

Největší přínos by měli mít roboti při pomoci speleologům a záchranářům. „Snažíme se tady vyladit systém pro hledání obětí právě v jeskyních a dolech. Jeskyňáři nás oslovili proto, že oni mají zájem na vývoji takového systému, který by jim pomohl v jejich práci. Snaží se objevit místa, která jsou pro lidi nedostupná,“ uvedl vedoucí týmu Martin Saska.

Pro tyto případy vyvíjí tým i drony, které vytváří 3D mapu prostoru. Podle ní pak speleologové mohou najít nová místa a záchranáři lokalizovat, kde se nachází přeživší. Jeskyní dokážou proletět rychleji, než by jí prošel člověk.

„Testovali jsme třeba, jak daleko je schopen v jeskyni doletět na jednu baterii. Uletěl 250 metrů, kdy se sám navigoval a jeskyni mapoval. Letěl asi metr za sekundu. Ono se to nezdá nijak rychle, ale já, když jsem za ním šel, jsem měl v tom jeskynním terénu co dělat, abych mu stačil,“ řekl Tomáš Báča z katedry kybernetiky.

Při testech s roboty chodí do jeskyně člověk, aby případně mohl nad strojem převzít kontrolu. Přesto vědci od pondělí, kdy v jeskyni autonomní systém, testují, přišli o dva drony. „Jeden se zamotal do lan, která tam k nějakému účelu mají jeskyňáři, neviděl je a spadl. Se druhým jsme zkoušeli vertikální průlet jeskynním komínem. Poprvé to bylo bez problémů, vrátil se, podruhé jsme ho ale ztratili z dohledu, pak se ozvala rána a dron spadl dolů. Nezbylo z něj skoro nic,“ uvedl Báča.

Vědci se takto připravují i na další kolo americké soutěže, v níž budou pomyslné přeživší či jejich předměty v jeskyni robotické systémy vyhledávat. V ní budou mít za úkol najít v jeskynních systémech pomocí robotů přeživší nebo třeba jejich helmu či horolezecké lano.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.