Z Podzemní univerzity do čela JAMU. Petr Oslzlý slaví 75 let

V povědomí veřejnosti je divadelní dramaturg, scenárista a herec Petr Oslzlý, narozený 26. dubna 1945, nejvíce spojen s brněnským divadlem Husa na provázku. Na této scéně působil několik desítek let jako umělecký šéf, na inscenacích se podílel dramaturgicky i jako herec. Pět let také organizoval v Brně Podzemní univerzitu, pak začal přednášet sám. Od února 2018 je rektorem Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Píše knihy o divadle a výtvarném umění.

„Divadlo jsem vnímal od počátku jako součást života, můj tatínek zakládal ochotnické divadlo v Prostějově. Divadlo je pro mě život, poprvé jsem stál na scéně v devíti letech v Prostějově jako pekařský učeň,“ vzpomínal Oslzlý pro Český rozhlas s tím, že původně chtěl být malířem a „cvičil si ruku podle Maxe Švabinského“.

Na památku 30 let Husy na provázku zasadil umělecký ředitel divadla Petr Oslzlý zlatou parketu do brněnského Domu umění
Zdroj: Ballon Mierny Otto/ČTK/Ballon Mierny Otto

Rodák z Konic vyrůstal v Prostějově. Jeho tatínek byl malý podnikatel, kožešník, který dodával své výrobky také mnoha známým evropským firmám, ale o tu svoji přišel v roce 1948. Tento rodinný původ byl důvodem, proč nesměl Oslzlý později studovat.

Vyučil se kovomodelářem, pak absolvoval Střední strojnickou školu, vystudoval Vysokou školu technickou v Brně a až teprve s krátkodobým uvolněním politických poměrů v roce 1968 mohl být přijat na brněnskou filozofickou fakultu na obory dějiny umění a divadelní věda.

Po příchodu do Brna se také stal jedním ze spolutvůrců experimentálního Divadla Quidam. Do Husy na provázku jej v roce 1972 vyslal Bořivoj Srba, zakladatel tohoto divadla. „Byl to pro mě životní dar,“ svěřil se Oslzlý.

Od počátků existence tohoto souboru spoluvytvářel jeho dramaturgii, v několika inscenacích si také zahrál. „Každou inscenací jsme hledali jakýsi nový výraz,“ uvedl. Ve druhé polovině 70. let a poté znovu mezi roky 1992 a 2001 byl také uměleckým šéfem divadla.

Bytové semináře přinesly svobodu, kterou univerzity postrádaly

Od poloviny 80. let organizoval Oslzlý s přáteli v Brně takzvanou Podzemní univerzitu, tajné bytové semináře převážně britských odborníků, kteří měli do Československa přinést to, o čem se tehdy na vysokých školách nemluvilo.

Původně se semináře orientovaly jen na filozofická témata, nakonec se ale rozšířily i na výtvarné umění, hudbu, literaturu a architekturu: „V sobotu byl vždycky seminář, který trval někdy sedm až devět hodin,“ uvedl Oslzlý s tím, že jej tyto přednášky donutily ve středním věku znovu a velice intenzivně studovat.

Odstupující rektor JAMU předal insignie svému nástupci Petru Oslzlému
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Což sám později zúročil při vlastním působení na vysokých školách od 90. let. V roce 1992 začal vyučovat na JAMU, profesorem byl jmenován v roce 2000. Na Divadelní fakultě JAMU a v Kabinetu divadelních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednášel v oboru současného světového divadla, dramaturgie a autorské tvorby. Na začátku roku 2018 byl jmenován rektorem školy. V letech 1993 až 2018 byl také ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně.

V listopadu 1989 stál Oslzlý u zrodu Občanského fóra, na počátku 90. let byl krátce poradcem prezidenta Václava Havla. „Politika byla tehdy nesporně vzrušující a zároveň obtížná. Chápal jsem ji jako poslání, ale nechtěl jsem v ní pokračovat,“ uvedl. Pozdější nabídky kandidatury do Senátu nebo práci v diplomacii odmítal. „Nejsem schopen vzdát se divadla,“ konstatoval před několika lety.

V roce 2016 mu ministr kultury Daniel Herman udělil Cenu Ministerstva kultury za celoživotní autorskou, dramaturgickou i organizační práci v oblasti alternativního a studiového divadla. Přispívá do domácích i zahraničních časopisů a podílel se na přípravě několika ročníků festivalu Divadlo v pohybu a dalších divadelních akcí.

Petr Oslzlý s Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem, Vladimírem Hanzlem a Ladislavem Adamcem při demonstraci na Letné 26. listopadu 1989
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 2 hhodinami

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
před 17 hhodinami

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.