Z Podzemní univerzity do čela JAMU. Petr Oslzlý slaví 75 let

V povědomí veřejnosti je divadelní dramaturg, scenárista a herec Petr Oslzlý, narozený 26. dubna 1945, nejvíce spojen s brněnským divadlem Husa na provázku. Na této scéně působil několik desítek let jako umělecký šéf, na inscenacích se podílel dramaturgicky i jako herec. Pět let také organizoval v Brně Podzemní univerzitu, pak začal přednášet sám. Od února 2018 je rektorem Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Píše knihy o divadle a výtvarném umění.

„Divadlo jsem vnímal od počátku jako součást života, můj tatínek zakládal ochotnické divadlo v Prostějově. Divadlo je pro mě život, poprvé jsem stál na scéně v devíti letech v Prostějově jako pekařský učeň,“ vzpomínal Oslzlý pro Český rozhlas s tím, že původně chtěl být malířem a „cvičil si ruku podle Maxe Švabinského“.

Na památku 30 let Husy na provázku zasadil umělecký ředitel divadla Petr Oslzlý zlatou parketu do brněnského Domu umění
Zdroj: Ballon Mierny Otto/ČTK/Ballon Mierny Otto

Rodák z Konic vyrůstal v Prostějově. Jeho tatínek byl malý podnikatel, kožešník, který dodával své výrobky také mnoha známým evropským firmám, ale o tu svoji přišel v roce 1948. Tento rodinný původ byl důvodem, proč nesměl Oslzlý později studovat.

Vyučil se kovomodelářem, pak absolvoval Střední strojnickou školu, vystudoval Vysokou školu technickou v Brně a až teprve s krátkodobým uvolněním politických poměrů v roce 1968 mohl být přijat na brněnskou filozofickou fakultu na obory dějiny umění a divadelní věda.

Po příchodu do Brna se také stal jedním ze spolutvůrců experimentálního Divadla Quidam. Do Husy na provázku jej v roce 1972 vyslal Bořivoj Srba, zakladatel tohoto divadla. „Byl to pro mě životní dar,“ svěřil se Oslzlý.

Od počátků existence tohoto souboru spoluvytvářel jeho dramaturgii, v několika inscenacích si také zahrál. „Každou inscenací jsme hledali jakýsi nový výraz,“ uvedl. Ve druhé polovině 70. let a poté znovu mezi roky 1992 a 2001 byl také uměleckým šéfem divadla.

Bytové semináře přinesly svobodu, kterou univerzity postrádaly

Od poloviny 80. let organizoval Oslzlý s přáteli v Brně takzvanou Podzemní univerzitu, tajné bytové semináře převážně britských odborníků, kteří měli do Československa přinést to, o čem se tehdy na vysokých školách nemluvilo.

Původně se semináře orientovaly jen na filozofická témata, nakonec se ale rozšířily i na výtvarné umění, hudbu, literaturu a architekturu: „V sobotu byl vždycky seminář, který trval někdy sedm až devět hodin,“ uvedl Oslzlý s tím, že jej tyto přednášky donutily ve středním věku znovu a velice intenzivně studovat.

Odstupující rektor JAMU předal insignie svému nástupci Petru Oslzlému
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Což sám později zúročil při vlastním působení na vysokých školách od 90. let. V roce 1992 začal vyučovat na JAMU, profesorem byl jmenován v roce 2000. Na Divadelní fakultě JAMU a v Kabinetu divadelních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednášel v oboru současného světového divadla, dramaturgie a autorské tvorby. Na začátku roku 2018 byl jmenován rektorem školy. V letech 1993 až 2018 byl také ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně.

V listopadu 1989 stál Oslzlý u zrodu Občanského fóra, na počátku 90. let byl krátce poradcem prezidenta Václava Havla. „Politika byla tehdy nesporně vzrušující a zároveň obtížná. Chápal jsem ji jako poslání, ale nechtěl jsem v ní pokračovat,“ uvedl. Pozdější nabídky kandidatury do Senátu nebo práci v diplomacii odmítal. „Nejsem schopen vzdát se divadla,“ konstatoval před několika lety.

V roce 2016 mu ministr kultury Daniel Herman udělil Cenu Ministerstva kultury za celoživotní autorskou, dramaturgickou i organizační práci v oblasti alternativního a studiového divadla. Přispívá do domácích i zahraničních časopisů a podílel se na přípravě několika ročníků festivalu Divadlo v pohybu a dalších divadelních akcí.

Petr Oslzlý s Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem, Vladimírem Hanzlem a Ladislavem Adamcem při demonstraci na Letné 26. listopadu 1989
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 12 hhodinami

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Bezobslužné prodejny zažívají boom. Ministerstvo prodloužilo program

Bezobslužné obchody se v Česku rychle rozšiřují. Především na venkově, kde nahrazují zaniklé prodejny potravin. Nabízejí nepřetržitý provoz a nižší náklady. Automatizované či hybridní prodejny podporuje také ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s kraji prostřednictvím programu Obchůdek 21+, který je prodloužen až do roku 2028.
15. 1. 2026

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
14. 1. 2026

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
14. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026
Načítání...