„Motor“ elektromobilu vydrží milion kilometrů. Stačí jen nabít

Brno - Na první pohled vypadá jako jakýkoli jiný Superb od Škodovky. Přestože jeho karoserie vznikla v Mladé Boleslavi, pod kapotou mu namísto spalovacího motoru bije elektrické srdce. Studii elektromobilu Superbel představilo Vysoké učení technické v Brně a premiéru si odbyl v rámci brněnského veletrhu Autosalon. Za vznikem vozu stojí přibližně desetičlenný tým pod vedením Jaromíra Marušince z Centra výpočetních a informačních služeb.

„Na začátku mě a jednoho kolegu ze škodovky napadlo, že bychom mohli postavit elektromobil a Škodovka se nabídla, že by nám dala jakékoli vozidlo, tak jsme si vzali Superb, aby ten dar byl co největší,“ vysvětlil Marušinec.

Přestavba vozu trvala přibližně rok a výrazně se na ní podílela také firma EVC Group, která už vytvořila elektrické vozidlo na platformě Škody Roomster. Spalovací agregát nahradil elektromotor a prostory pod přední kapotou, místo nádrže a rezervního kola obsadily akumulátory. Ty zajistí dojezd elektromobilu až 200 kilometrů při plném nabití.

6 minut
Reportáž Petra Kotrly
Zdroj: ČT24

„V současné době tam máme 95 článků a bylo by možné ten počet zvýšit až na 120-130 článků, aby se dojezd zvýšil na 250-300km,“ vypočetl možnosti vozu Marušinec. To by však výrazně zvýšilo hmotnost vozu, která nakonec zůstala zachována, protože se podařilo vyjmout nepotřebné součástky o zhruba stejné váze.

Jan Fiala z občanského sdružení Elektromobily, které je organizací příznivců a majitelů elektromobilů v České republice dodal: „Nejhorší na vestavbě akumulátorů je vždy otázka kam je umístit. Pokud by se dělal elektromobil nový, je to snazší, tam už se samozřejmě s tím počítá v koncepci podvozku. Lze tak postavit elektromobil s dojezdem i 400 – 500 kilometrů. Záleží ale, co zákazník od auta očekává, protože cena je pak úměrně vyšší.“

V případě studie Superbel se částka za baterie pohybuje okolo 400 tisíc korun. „Prvotní náklady jsou vyšší, ale dostanou se časem zpět k tomu zákazníkovi, elektroauta mají nesrovnatelně vyšší životnost než ta se spalovacím motorem,“ pokračoval ve vysvětlování Fiala.

Elektrický Superb dosahuje rychlosti až 160 km/h, takže by si ani na dálnici neměl utrhnout ostudu ve srovnání s klasickými vozy. Naopak oproti nim se může pochlubit dalšími plusy. „Hlavní výhoda je v levném provozu, přibližně 50 korun na 100 kilometrů maximálně, také nízký servis, v podstatě to vozidlo nepotřebuje nic jiného než měnit pneumatiky. A samozřejmě vozidlo nesmrdí ani doma v garáži,“ vyjmenoval přednosti Marušinec.

Na dotaz, jestli si na euto – jak elektromobily jejich příznivci přezdívají – zvykne každý, odpověděl: „Pro uživatele by se provoz měl lišit jen tak, že místo zastávky na benzinové stanici se auto zasune na noc do zásuvky nabíjecí stanice. Těch je v současné době v České republice přes 130, jedna z nich byla dokonce nedávno zprovozněna v brněnském nákupním centru Vaňkovka. “Dá se tam pohodlně zaparkovat a zdarma po dobu nákupů nabíjet, což je v podstatě ideální varianta," vysvětluje Fiala.

Limuzína do zásuvky od brněnských odborníků se zatím zřejmě nedočká sériové výroby, ale oni sami věří, že by se mohla dostat k zájemcům v menší kusové produkci. A také, že přesvědčí skeptiky, že elektromobily mají budoucnost i smysl.

  • Elektromobil autor: ČT brno, zdroj: ČT brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1723/172289.jpg
  • Elektromobil autor: ČT brno, zdroj: ČT brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1723/172284.jpg
  • Detail motoru elektromobilu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1635/163446.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 8 hhodinami

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026
Načítání...