Polská rychlostní silnice už ústí na hranicích u Královce. V Česku zatím navazuje pole

Nahrávám video
Události: Otevření úseku S3
Zdroj: ČT

Polští silničáři otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3 mezi Kamiennou Górou a Lubawkou. Je zatím zcela izolovaný. Na severu mu zatím chybí napojení na zbytek S3, která vede až do Štětína, na jihu pak není ani česká dálnice D11, která má v budoucnu navázat. V Česku je ale navíc rozkopaná i silnice I/16 od pohraničního Královce do Trutnova, na kterou by auta měla sjíždět, dokud nebude česká dálnice hotová.

Rychlostní silnice S3 by v budoucnu měla vést od českých hranic do baltského přístavu Svinoústí. Zatím končí na jihu u Bolkówa a na severu ve Štětíně. V pátek přibyl patnáctikilometrový úsek u českých hranic, který je ale zatím izolován.

Zatím má smysl hlavně jako obchvat města Kamienna Góra, ale v příštím roce by již mělo být hotových i chybějících šestnáct kilometrů dále k Bolkówu, čímž vznikne plynulé spojení dálničního typu od českých hranic až do Štětína.

Až mnohem později bude možné dojet po rychlostní silnici S3 až na hraniční čáru, kde naváže česká dálnice D11. Ředitelství silnic a dálnic počítá předběžně se zprovozněním jejího příhraničního úseku v roce 2027. Do té doby budou muset řidiči sjet z S3 v Lubawce na starou silnici a v Čechách pokračovat po silnici I/16 do Trutnova a dále po I/37 do Jaroměře. Celkem to bude 46 kilometrů po silnicích I. třídy včetně průjezdu Trutnovem, který se připravuje na zásadní zintenzivnění provozu a možné dopravní potíže.

V současnosti je ale dopravní situace ještě horší. Od polských hranic do Trutnova nelze dojet přímo po silnici I. třídy, protože ta je od srpna uzavřená a opravuje se. Objízdná trasa vede po komunikacích II. třídy přes Žacléř. Silnice II/300 je úzká, většinou bez středové čáry, jsou na ní železniční přejezdy chráněné pouze výstražným křížem, prudké serpentiny a ústí do poněkud nepřehledné křižovatky umístěné do zatáčky státní silnice I/14.

Opravu přímé silnice I/16 z Královce do Trutnova má Ředitelství silnic a dálnic naplánovanou až do konce října. Alespoň bez zajížďky přes Krkonoše se tedy řidiči svezou až měsíc po otevření příhraniční části S3.

Děti Země požadují přísnější ekologická opatření

„Ředitelství silnic a dálnic má nepravomocné stavební povolení na jednadvacetikilometrový úsek D11 od hranic po Trutnov. Rozklad proti tomu podal spolek Děti Země Miroslava Patrika z Brna. Dožaduje se například přísnějšího ekologického dozoru při výstavbě,“ uvedl redaktor ČT Vlastimil Weiner. 

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl podle Weinera řekl, že podnik připraví vstřícné memorandum, které všechny připomínky organizace Děti Země vypořádá. „ŘSD stále počítá s tím, že dostavbu úseku mezi hranicemi a Trutnovem zahájí ještě letos,“ dodal redaktor. Přednost podle něj bude mít tříkilometrový úsek přímo u hranice, aby tlak dopravy z polské silnice S3 rozmělnil.  

Silničáři momentálně vybírají zhotovitele, ale ministr dopravy musí mezitím vyřídit rozklad Dětí Země. Kdyby rozhodnutí nezrušil a stavba začala podle plánu, měla by být hotová v roce 2027. O další rok později chce mít ŘSD hotovou i poslední část D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. 

  • Polsko svou síť kapacitních komunikací rozšiřuje v posledních letech především prostřednictvím rychlostních silnic. Jejich parametry jsou mírnější než u dálnic, z pohledu řidičů jsou si však velmi podobné.
  • Podobně jako komunikace pro motorová vozidla v Česku mohou být polské rychlostní silnice postavené ve dvou nebo i jednom jízdním pásu. Liší se nejvyšší povolená rychlost. Na rychlostní silnici s oddělenými směry je povolena jízda až 120kilometrovou rychlostí (na rozdíl od 140 kilometrů za hodinu na polských dálnicích), na dvoupruhové rychlostní silnici, případně silnici vícepruhové bez středového pásu je povolena stovka.
  • Na hranice s Českou republikou vedou dvě polské rychlostní silnice. S3 zatím ústí do pole u Královce, S52 navazuje na dálnici D48 u Českého Těšína. Jediná polská dálnice, která vede k českým hranicím, je A1, která u Bohumína navazuje na dálnici D1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 6 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 7 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 8 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 18 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...