Polská rychlostní silnice už ústí na hranicích u Královce. V Česku zatím navazuje pole

Nahrávám video

Polští silničáři otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3 mezi Kamiennou Górou a Lubawkou. Je zatím zcela izolovaný. Na severu mu zatím chybí napojení na zbytek S3, která vede až do Štětína, na jihu pak není ani česká dálnice D11, která má v budoucnu navázat. V Česku je ale navíc rozkopaná i silnice I/16 od pohraničního Královce do Trutnova, na kterou by auta měla sjíždět, dokud nebude česká dálnice hotová.

Rychlostní silnice S3 by v budoucnu měla vést od českých hranic do baltského přístavu Svinoústí. Zatím končí na jihu u Bolkówa a na severu ve Štětíně. V pátek přibyl patnáctikilometrový úsek u českých hranic, který je ale zatím izolován.

Zatím má smysl hlavně jako obchvat města Kamienna Góra, ale v příštím roce by již mělo být hotových i chybějících šestnáct kilometrů dále k Bolkówu, čímž vznikne plynulé spojení dálničního typu od českých hranic až do Štětína.

Až mnohem později bude možné dojet po rychlostní silnici S3 až na hraniční čáru, kde naváže česká dálnice D11. Ředitelství silnic a dálnic počítá předběžně se zprovozněním jejího příhraničního úseku v roce 2027. Do té doby budou muset řidiči sjet z S3 v Lubawce na starou silnici a v Čechách pokračovat po silnici I/16 do Trutnova a dále po I/37 do Jaroměře. Celkem to bude 46 kilometrů po silnicích I. třídy včetně průjezdu Trutnovem, který se připravuje na zásadní zintenzivnění provozu a možné dopravní potíže.

V současnosti je ale dopravní situace ještě horší. Od polských hranic do Trutnova nelze dojet přímo po silnici I. třídy, protože ta je od srpna uzavřená a opravuje se. Objízdná trasa vede po komunikacích II. třídy přes Žacléř. Silnice II/300 je úzká, většinou bez středové čáry, jsou na ní železniční přejezdy chráněné pouze výstražným křížem, prudké serpentiny a ústí do poněkud nepřehledné křižovatky umístěné do zatáčky státní silnice I/14.

Opravu přímé silnice I/16 z Královce do Trutnova má Ředitelství silnic a dálnic naplánovanou až do konce října. Alespoň bez zajížďky přes Krkonoše se tedy řidiči svezou až měsíc po otevření příhraniční části S3.

Děti Země požadují přísnější ekologická opatření

„Ředitelství silnic a dálnic má nepravomocné stavební povolení na jednadvacetikilometrový úsek D11 od hranic po Trutnov. Rozklad proti tomu podal spolek Děti Země Miroslava Patrika z Brna. Dožaduje se například přísnějšího ekologického dozoru při výstavbě,“ uvedl redaktor ČT Vlastimil Weiner. 

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl podle Weinera řekl, že podnik připraví vstřícné memorandum, které všechny připomínky organizace Děti Země vypořádá. „ŘSD stále počítá s tím, že dostavbu úseku mezi hranicemi a Trutnovem zahájí ještě letos,“ dodal redaktor. Přednost podle něj bude mít tříkilometrový úsek přímo u hranice, aby tlak dopravy z polské silnice S3 rozmělnil.  

Silničáři momentálně vybírají zhotovitele, ale ministr dopravy musí mezitím vyřídit rozklad Dětí Země. Kdyby rozhodnutí nezrušil a stavba začala podle plánu, měla by být hotová v roce 2027. O další rok později chce mít ŘSD hotovou i poslední část D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. 

  • Polsko svou síť kapacitních komunikací rozšiřuje v posledních letech především prostřednictvím rychlostních silnic. Jejich parametry jsou mírnější než u dálnic, z pohledu řidičů jsou si však velmi podobné.
  • Podobně jako komunikace pro motorová vozidla v Česku mohou být polské rychlostní silnice postavené ve dvou nebo i jednom jízdním pásu. Liší se nejvyšší povolená rychlost. Na rychlostní silnici s oddělenými směry je povolena jízda až 120kilometrovou rychlostí (na rozdíl od 140 kilometrů za hodinu na polských dálnicích), na dvoupruhové rychlostní silnici, případně silnici vícepruhové bez středového pásu je povolena stovka.
  • Na hranice s Českou republikou vedou dvě polské rychlostní silnice. S3 zatím ústí do pole u Královce, S52 navazuje na dálnici D48 u Českého Těšína. Jediná polská dálnice, která vede k českým hranicím, je A1, která u Bohumína navazuje na dálnici D1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 2 hhodinami

V týdnu se očekává déšť, nejteplejší bude středa

Nebe v Česku bude v nadcházejícím týdnu většinou oblačné nebo polojasné, v pondělí, ve středu a ve čtvrtek meteorologové očekávají déšť nebo přeháňky. Teploty přes den budou stoupat nad dvacet stupňů Celsia, nejteplejší bude středa s maximy až sedmadvacet stupňů. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 19 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 19 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
včera v 09:00

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.