Kůrovcová kalamita podle lesníků pozvolna ustupuje. Pokračuje zalesňování holin

Nahrávám video
Kůrovec pomalu ustupuje
Zdroj: ČT24

Na řadě míst v Česku doznívá kůrovcová kalamita. Vyplývá to z údajů Lesů České republiky. Těžba kůrovcového dřeva podle státního podniku postupně klesá a lesníkům se daří obnovovat zdevastované plochy.

Kůrovcová kalamita doznívá například v jednom z nejcennějších míst Železných hor, pralesní rezervaci Polom. Od května je ale pozměněná trasa turistické zelené stezky. Na původní cestě totiž hrozí pád stromů napadených kůrovcem. „Z důvodu bezpečnosti návštěvníků pralesa byla trasa odkloněna po lesní cestě po obvodu ochranného pásma,“ řekl vedoucí Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina.

Suché smrky tam ale lesníci po dohodě s ochranáři kácet nebudou. Les se obnoví sám. „Pokud bychom všechny stromy v dopadové vzdálenosti od turistické trasy pokáceli a nechali je odvézt, byl by to radikální zásah, který by výrazně narušil přirozené procesy přírodního lesa,“ vysvětlil Peřina.

Rozpad stromů může trvat sedm až deset let. Potom ochranáři vrátí stezku do původní trasy. Návštěvníci o pohled na les, který se obnovuje sám, ale ochuzeni nebudou, z náhradní trasy vede odbočka k části rezervace Malý Polom.

Pomohlo chladné a vlhké počasí

Není to jediný les na Chrudimsku, ve kterém se kůrovce ještě stále nepodařilo vymýtit. Následky kalamity řeší i v Trhové Kamenici. „Letos opravdu těžíme ve velkém, převážná většina se bude dělat v příštím roce. Tam padne opravdu hodně finančních prostředků do obnovy našich lesů,“ poznamenala starostka Trhové Kamenice Iva Dostálová (nestr.).

Podle státních lesů ale takových míst v Česku postupně ubývá. Pomohlo hlavně chladné a vlhké počasí. A také ochranná opatření, která chtějí státní lesy zavádět i v dalších letech. „Chceme obnovit šestnáct tisíc hektarů a vysadit šedesát osm milionů sazenic různých druhů různých dřevin. Nový porost by měl být druhově pestrý. Takové lesy jsou totiž odolnější vůči kůrovci i změnám klimatu,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. 

Lesníci vysazují pestré lesy

Kůrovcová kalamita se zdá být minulostí také například na pozemcích Lesů města Brna. Lesníci dosud vysadili šest milionů sazenic na sedmi stech hektarech kalamitních holin a ředitel podniku Jiří Neshyba předpokládá, že nejpozději do konce příštího roku bude jejich zalesnění dokončené.

Letos se už lesníci vrátí ke standardní péči o les. „Nyní dotěžujeme již jen zbytkové souše na méně přístupných místech. Prioritní je pro nás bezpečnost návštěvníků lesa, a proto se budeme nyní soustředit především na suché a poškozené stromy okolo naučných stezek a lesních cest,“ uvedl Neshyba.

Brněnské lesy jsou největšími obecními lesy v Česku. A zatímco před rokem 2018 byl nejčetnějším stromem smrk, který tvořil třetinu všech stromů, po ataku kůrovce se skladba dřevin změnila. „Nyní máme v lese nejvíce dubu, a to dvacet šest procent, dále osmnáct procent smrku, šestnáct procent buku, borovice tvoří třináct procent, modřín osm procent,“ řekl Neshyba.

Lesy města Brna měly proti řadě jiných vlastníků lesů výhodu, že si dlouhodobě samy zajišťují sadební materiál. Běžně vypěstují ve svých lesních školkách jeden milion sazenic ročně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Pozdě, ale přece. Výtvarné uskupení 12/15 čekalo na vznik i retrospektivu

Na retrospektivu výtvarné skupiny 12/15 Pozdě, ale přece si bylo třeba dlouho počkat, což lze vnímat jako určitou ironii. Dluh volnému seskupení splácí výstava Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře.
před 14 hhodinami

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 18 hhodinami

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
31. 1. 2026Aktualizováno31. 1. 2026

Sněhu byly hromady, koně protahovaly silnice, vzpomíná Štelcl na zimu před skoro sto lety

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.
31. 1. 2026

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
31. 1. 2026

Sexuální útok se zařadil mezi nejčastější mravnostní trestné činy

V roce 2025 policie řešila 328 případů trestného činu sexuální útok. Dělá to z něj čtvrtý nejčastější mravnostní trestný čin. Sexuální útok je součástí trestního zákoníku od ledna 2025. Jde o nesouhlasné sexuální aktivity, které jsou jiné než pohlavní styk, například osahávání. V minulosti spadaly takové skutky pod trestný čin znásilnění.
31. 1. 2026

Novela stavebního zákona může oslabit ochranu památek, varují odborníci

Zástupci akademické obce, odborné spolky i ombudsman varují před dopady novely stavebního zákona na památkovou péči. Norma, kterou poslanci projednávají, výrazně uvolňuje pravidla v památkových rezervacích a zónách a ruší ochranná pásma. Kritici se obávají nevratných škod i ztráty mezinárodní prestiže Česka. Vůči změnám v zákoně se vymezili v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a poslancům.
30. 1. 2026
Načítání...