Táta přiletěl z nebíčka, vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram na konec války

Josef Otisk se narodil krátce po otcově odchodu do zahraniční armády v červnu roku 1940. Setkal se s ním až na konci války, ale prý hned věděl, že je to on. Josef Otisk starší byl velitelem skupiny Wolfram, která v září 1944 seskočila na severu Moravy. Po válce se ale na jeho hrdinství zapomnělo, byl propuštěn z armády a degradován. Uznání se válečnému hrdinovi dostalo až po roce 1989.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Když jsem byl malý, ptal jsem se maminky, kde je tatínek, a ona říkala, že je v nebíčku. A když pak přišel, tak mi říkala, vidíš, vrátil se z nebíčka. A on vlastně seskočil padákem,“ vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram Josefa Otiska, který dostal jméno po otci, také Josef.

Josef Otisk starší odešel v polovině roku 1940 do Československé zahraniční armády. Zatímco chlapce vychovávali prarodiče s matkou, jeho otec se účastnil bojů o Francii a po jejím pádu se přesunul do Anglie, kde prošel sabotážním a parašutistickým výcvikem. Byl prvním československým účastníkem kurzu Commandos.

Na jaře 1944 byl navržen za velitele skupiny pro zvláštní úkoly. Členy si mohl vybrat sám, a tak vznikl paravýsadek Wolfram. Čtrnáctého září 1944 seskočila skupina na severu Moravy s úkolem zahájit partyzánskou činnost. Po odpoutání od partyzánů v Beskydech se členové skupiny ukrývali také u Otiskova bratra v Líšni.

„Pravděpodobně někdy toho 26. dubna, kdy Němci byli pryč, otec přišel. Když jsem vylezl z krytu ve sklepě, tak jsem ho uviděl a je to zajímavé, ale hned jsem věděl, že je to táta,“ vybavuje si Josef.

Výcvik útočného boje ve Skotsku
Zdroj: VHÚ

Degradace velitele Wolframu

Otec Josefa Otiska pracoval nějaký čas v Praze na ministerstvu, potom velel tankové brigádě nejdřív v Přáslavicích, posléze ve Šternberku. „Dva roky jsem bydlel ve Šternberku, tam to bylo krásné. Bydleli jsme ve vile s krásnou zahradou, chodili jsme s tatínkem na procházky, vozili malou sestřičku v kočárku. Ten krásný život skončil z ničeho nic. Vracel jsem se ze školy, před domem nakládali nábytek na vlečku a dozvěděl jsem se, že se stěhujeme,“ vypráví.

Otec byl propuštěn z armády v říjnu 1948 a degradován na vojína. „Otce udali líšeňští komunisti, že v hospodě u Slezáků začal nadávat na Gottwalda. V té době se navíc říkalo, že má být na slavnostech v Mariánském údolí atentát na Gottwalda. Bylo proti němu zahájeno řízení,“ vysvětluje Otisk.

Válečný hrdina si našel práci jako zeměměřič a tím zůstal až do penze. „On mi nic moc neříkal, asi abych mlčel, nic nevykládal. Z takového veselého člověka se stal zatrpklý pán. Mrzelo ho, co s ním provedli,“ říká Josef.

Jak jsme bojovali

„Robert Matula dělal v Šumperku v Moravolenu. Tam vydávali podnikový časopis a v tom časopisu psal vzpomínky na pokračování. Jmenovalo se to Jak jsme bojovali. To jsem dostal do ruky od otce, abych si to přečetl a věděl, jak to bylo,“ rozvádí Josef Otisk.

S Matulou a Vladimírem Řezníčkem ze skupiny Wolfram uvažoval prý Josef Otisk o emigraci, nakonec odešel jen Matula, který měl anglickou manželku. Otisk zůstal kvůli zdravotním potížím malé dcerky.

„V šedesátém osmém to bylo bezvadné. Táta byl rehabilitovaný, vrátili mu hodnost, pochodoval s metály na prvního máje. Trvalo chvíli a zase se to vrátilo do starých kolejí,“ vypráví pamětník.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Josef Otisk
Zdroj: ČT24

Pohřeb směl být až večer

Sametové revoluce v roce 1989 se otec Josefa Otiska mladšího nedočkal, zemřel v roce 1986. Pohřeb v kostele se směl konat až večer. „Byl to takový velký pohřeb, rakev s jeho vyznamenáními, anglická vlajka. Pak se estébáci zajímali, proč to tak bylo, kdo tam byl,“ říká.

„Po revoluci si na otce začali vzpomínat, byl povýšený in memoriam na podplukovníka, od Stropnického dostal Kříž obrany státu, od Commandos odznak číslo 1,“ ukazuje dokumenty.

Syn Josefa Otiska se dnes účastní různých vzpomínkových a armádních akcí a je rád, že se na velitele paravýsadku Wolfram nezapomnělo. Je na něj hrdý už od té doby, kdy se na konci války snesl z nebe. „Neberu to jako povinnost. Já to přijímám jako uznání pro tátu,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoLanovka v Moravském krasu znovu vozí turisty

Nejstrmější lanovka v Česku – v Moravském krasu – nyní znovu vozí turisty. Provozovatel ji přes zimu vybavil novým elektrickým zařízením, má výkonnější motor a je napojená na centrální dispečink v Rakousku. Rekonstrukce navázala na třicetileté výročí provozu. Kabiny překonají 130 výškových metrů u propasti Machocha za dvě minuty. Pro některé návštěvníky je to šance stihnout prohlídku Punkevních jeskyní. Pro jiné zkouška odvahy, pokud mají strach z výšek. Na strmou dráhu budou vzpomínat také montéři, kteří ji po třiceti letech provozu přes zimu zmodernizovali. Změnily se hlavně takzvané vnitřnosti lanovky ukryté ve strojovně. Od počátku svého provozu v devadesátých letech svezla lanovka přes čtyři a půl milionu cestujících.
před 9 hhodinami

O pronájem pozemků u Hustopečí zasažených benzenem má zájem Diamo

Pozemky soukromých vlastníků v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které před více než rokem zasáhl toxický benzen při nehodě vlaku, by si mohl pronajmout státní podnik Diamo. Firma to nabídla majitelům pozemků, kterých je 45. Projednat to s nimi chce v polovině dubna na veřejném slyšení, zjistila agentura ČTK. Pozemky, které procházejí sanací, mají rozlohu zhruba jedenáct hektarů, od nehody vlaku leží ladem. Odškodnění se jejich majitelé zatím nedočkali, požadovat ho budou moci až po viníkovi nehody. Vyšetřování dosud nebylo ukončeno, řekla policie.
před 14 hhodinami

Polská tajná služba potvrdila zatčení muže a ženy kvůli požáru v Pardubicích

Polská kontrarozvědka (ABW) potvrdila zatčení dvou polských občanů v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. Stanice TVP Info ve středu informovala o zadržení dvou polských aktivistů v minulém týdnu. Dvojice je podle ABW podezřelá z napomáhání při založení požáru a soud oba na tři měsíce umístil do vazby. Zadržení – muž a žena – se k činu nepřiznali, dodala ABW.
před 17 hhodinami

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
před 19 hhodinami

Na Velikonoce se oteplí, v neděli až na dvacet stupňů, v pondělí může pršet

Během prodlouženého velikonočního víkendu se v Česku postupně oteplí, v neděli až na víc než dvacet stupňů Celsia, místy se objeví přeháňky. V noci ještě může na některých místech slabě mrznout a na vrcholcích hor sněžit. Na Velikonoční pondělí s tradičním koledováním se mírně ochladí a častěji než v předchozích dnech bude pršet, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 21 hhodinami

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026

ŘSD letos zahájí výstavbu téměř stovky kilometrů dálnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos zahájí výstavbu 98,5 kilometru nových dálnic a více než sedmdesáti kilometrů silnic I. třídy. Prvního dubna začala stavba dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova. Ještě letos by měla začít také výstavba dvou úseků D35 od Svitav k Mohelnici, které vzniknou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP). Loni se dálniční síť rozrostla o 66,7 kilometru, v roce 2024 o 110,6 kilometru.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...