Gahurův prospekt ve Zlíně ozářily stovky svíček na památku Jana Palacha

Lidé v centru Zlína si připomněli odkaz Jana Palacha a jeho památku uctili řetězem ze svíček dlouhým zhruba sedm stovek metrů. Lidé zapalovali svíčky na Gahurově prospektu ve svahu pod Památníkem Tomáše Bati. Happening šestým rokem připravilo ve spolupráci se zlínským výtvarníkem Petrem Dosoudilem kulturní a kreativní centrum Živý Zlín, které je příspěvkovou organizací města.

Autorem myšlenky vytvoření světelného řetězu byl před lety výtvarník Petr Dosoudil. Gahurův prospekt mu evokoval pražské Václavské náměstí. „Cítil jsem potřebu tuto událost nějakým výrazným způsobem připomenout. Mrzelo mě, že se na takové dějinné okamžiky s poselstvím pomalu zapomíná,“ uvedl Dosoudil.

Akce měla být jednorázovým happeningem, díky ohlasu a zájmu veřejnosti se stala tradicí. „Svoboda je nesmírné bohatství, musíme o ni pečovat i dnes, každý z nás. Proto je tato událost nesmírně emotivní, nabízí možnost rozjímat nad svou osobní situací i společností,“ uvedla Jana Kubáčová, která je pověřená vedením Živého Zlína.

Dvacetiletý student Jan Palach zemřel před 53 lety. Na protest proti rezignaci společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy se 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.

Loni pořadatelé kvůli opatřením proti epidemii koronaviru konání akce nepropagovali. Přesto bylo podle nich důležité, že se uskutečnila. „Jsme rádi, že jsme mohli uskutečnit i letošní ročník, zkušenosti jsme nabrali už loňský rok. Věděli jsme, že si zřejmě budeme muset hlídat covidová opatření. Přišli jsme na způsob, jak trošku lépe zorganizovat celý happening. Svíčky jsme rozmístili už půl hodiny před začátkem, abychom se nekumulovali na jednom místě,“ řekla Kubáčová.

Se zapalováním pomáhalo hned po zahájení akce několik desítek lidí. „Jsem nesmírně ráda, že se akce koná. Myslím si, že každý z nás v lednu a po Vánocích a nějakém zpytování svědomí z předchozího roku si akci v tichosti a s uvědoměním vlastní svobody může skutečně užít. Stalo se to už součástí našich životů,“ uzavřela Kubáčová.