Přeplněným zařízením v Brně a Opavě má odlehčit nový detenční ústav pro zvlášť nebezpečné, duševně nemocné pachatele trestných činů. Vznikl v pražské pankrácké věznici. V třípodlažní budově je čtyřiadvacet cel, provoz zajistí devatenáct příslušníků Vězeňské služby a deset odborných pracovníků.
Rekonstrukce budovy v areálu pražské věznice vyšla na 47 milionů korun, nábytek i část bezpečnostních prvků vyrobili vězni. „Pro Vězeňskou službu je to obrovská pomoc. Chovanců detenčních ústavů přibývá přibližně deset ročně a stejný počet jich neubývá,“ uvedl při představení nového ústavu šéf Vězeňské služby Simon Michailidis. Upozornil na to, že kapacita stávajících dvou detenčních ústavů je naplněna na 130 procent.
První chovanci se do pankrácké detence přesunou příští týden. Ředitel pankrácké věznice Alexandr Vidlák řekl, že chovanci vůbec nepřijdou do styku s ostatními vězni. Dozorci byli na stážích v ostatních detencích, zkušenosti získávali i v bohnické léčebně. „Chovanci jsou zpravidla psychiatričtí pacienti a jejich chování je mnohdy nečitelné. Proto je potřeba dbát ještě větší pozornosti,“ porovnal práci v detenci s činností dozorců jinde ve věznici.
Nový ústav vznikl v třípodlažní budově z konce 19. století, která původně sloužila jako lakovna a v posledních letech před rekonstrukcí jako sklad. Podle Michailidise to ještě v roce 2018 byla ruina. Nový nábytek vyrobili vězni z Jiřic, odsouzení z Pankráce a Heřmanic se podíleli na výrobě bezpečnostních kovových prvků.
Chovanci budou mít k dispozici čtyřiadvacet cel, zázemí pro skupinové terapie či místnost pro sportovní a pohybové aktivity. V přilehlém venkovním prostoru mohou využívat tři vycházkové dvory a posilovací stroje. Od jara budou moci pracovat na zahradních záhoncích.
První detenční ústav vznikl v Brně
Zabezpečovací detence chrání společnost před zvlášť nebezpečnými duševně nemocnými lidmi i před lidmi závislými na návykových látkách, u kterých nepostačuje ochranné léčení v psychiatrických ústavech. První detenční ústav v Česku vznikl v lednu 2009 v areálu brněnské vazební věznice, od února 2013 funguje detence i v opavské věznici. Chovanců je aktuálně 113, z toho většina pobývá v detenci déle než dva roky.
„Psychiatrické nemocnice mají kam dávat pacienty na ochranných léčbách, kteří léčbu sabotují. Máme vrahy, kteří z psychotické motivace někoho zabijí, pak máme nejpočetnější skupinu psychopatů, dnes se tomu říká poruchy osobnosti, s nimi se nejhůř pracuje, pak mentálně retardovaní sexuální devianti,“ popsal primář Psychiatrického oddělení a detenčního ústavu v Brně Vladimír Smékal.
Obě zařízení překračují kapacitu
V brněnské detenci jsou muži i ženy. Funguje jako nástupní detenční ústav, kde odborný personál stanoví novým chovancům diagnostický posudek. Kapacita ústavu je 45 míst, momentálně v něm však žije 59 chovanců, z toho 12 žen. Ubytovací kapacitu překračuje i opavský ústav pro muže, kde je na 50 míst celkem 54 chovanců.
Pobyt v detenčním ústavu nařizují pachatelům trestných činů soudy, a to buď jako samostatné opatření, nebo vedle trestu vězení. V takových případech nastupuje pachatel do detence až poté, co si odpyká odnětí svobody. Detenci soud ukládá na neurčitou dobu a nejméně jednou ročně přezkoumává, zda trvají její důvody.
Smyslem léčebné i psychologické práce s chovanci je to, aby bylo možné detenci změnit na léčení v psychiatrické nemocnici, případně v propuštění na svobodu. Vedle skupinových i individuálních psychoterapií se v ústavech provádějí i rehabilitační programy jako arteterapie či muzikoterapie. Chovanci mohou využít možnosti rozhovorů s vězeňským kaplanem, trénují také sociální dovednosti nebo sebeobslužné činnosti jako vaření či praní.
