Archeologové našli v přerovské nemocnici stopy pravěkých zemědělců

Archeologové při výzkumu na ploše budoucího parkoviště v areálu přerovské nemocnice doložili osídlení prvními zemědělci z doby neolitu. Na místě našli například neolitickou keramiku, kusy kamenných nástrojů nebo drobnou zlatou keltskou minci. Hlavní plochu budoucího parkoviště v Dvořákově ulici odborníci zkoumali od konce loňského roku a tento týden ji předali stavbařům. Výzkum bude pokračovat na okrajových částech.

Archeologický nález - ilustrační snímek
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

„Průběžné výsledky záchranného archeologického výzkumu výrazně rozšiřují naše dosavadní znalosti o rozsahu a intenzitě osídlení této části města Přerova. Vzhledem k výhodné poloze nad řekou Bečvou, poblíž hrany staré říční terasy, tuto lokalitu v průběhu uplynulých tisíciletí naši předkové opakovaně vyhledávali,“ uvedl archeolog Zdeněk Schenk.

Osídlení oblasti prvními zemědělci z doby neolitu dokládají podle Schenka hlavně fragmenty neolitické tenkostěnné a silnostěnné keramiky, jejichž charakteristická výzdoba umožňuje datovat neolitické sídliště zachycené v areálu přerovské nemocnice do mladšího, druhého stupně kultury s lineární keramikou (období v letech 5600 až 5000 či 4900 před naším letopočtem).

„V tomto období zakládali první zemědělci své osady v prostoru bečevské části Moravské brány, což dokládají archeologické nálezy na katastrálních územích obcí Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Loučka, Předmostí, Prosenice, Sušice či Veselíčko,“ doplnil archeolog. 

Z této doby archeologové zachránili na místě také několik kusů kamenné štípané industrie. Nástroje byly zhotoveny ze silicitu krakovsko-čenstochovské jury, jehož primární zdroje se nachází v oblasti jižního Polska.

Unikátní keltské mince

Odborníci na místě objevili i stopy po keltském osídlení, které spadá do mladší doby železné – šlo o několik zlomků keltských nádob vytáčených na kruhu a zdobených svislými rýhami. „Prostřednictvím detektoru kovů se podařilo zachránit rovněž torzo bronzové spony, která sloužila jako spínadlo oděvu. Za unikátní lze považovat nález drobné keltské zlaté mince, v rámci Přerova představuje unikátní ojedinělý nález,“ doplnil Schenk.

Zkoumaná plocha skrývala také spoustu fragmentů keramických nádob z mladší doby hradištní. Jejich koncentrace v prostoru dnešního areálu nemocnice a v lokalitě „Za kapličkou“ podle odborníků naznačuje, že tam před 1000 lety stávala osada, která byla součástí vnějšího prstence sídlišť raně středověké sídelní aglomerace vznikající postupně kolem centrálního hradiště. To je situováno v prostoru dnešního Horního náměstí.

Z novodobých kovových předmětů nalezených za pomoci detektorů kovů si na konto odborníci připsali také nález mosazného štítku s logem přerovské firmy Arnolda Friedricha, která ve městě působila v období Rakouska-Uherska na počátku 20. století.