Vědci z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity zkoumají zkamenělou lebku zubra stepního, kterou našli archeologové při záchranném výzkumu v Brně-Líšni. Lebka by mohla být až 150 tisíc let stará. Ověřit to pomůže metoda takzvané izotopové analýzy.
Po brněnské Líšni se před 150 tisíci lety zřejmě proháněli zubři. Vědci zkoumají nalezenou lebku
Na pozemcích v Brně-Líšni, kde mají v budoucnu vyrůst řadové rodinné domy, teď pracují archeologové. Při záchranném výzkumu našli pozůstatky pravěkého, keltského a slovanského osídlení a také zkamenělou lebku zubra.
„Zkamenělá lebka zubra byla určitě nejzajímavějším nálezem. Podle paleontologické analýzy se jedná o zubra stepního, jehož celé lebky se nacházejí výjimečně, běžnější jsou fragmentární nálezy. Tento zubr mohl žít před 150 tisíci až 200 tisíci lety a byl přibližně o třetinu větší než současní zubři,“ řekl vedoucí výzkumu Jiří Zubalík z Ústavu archeologické památkové péče.
Celá lebka dosahovala délky až osmdesát centimetrů, jeden dochovaný roh byl dlouhý přibližně padesát centimetrů. Zbytek kostry archeologové v blízkosti lebky nenašli. Mluví ale o štěstí, že bagrista urazil z lebky jen jeden roh.
Nález zkoumá Miriam Nývltová Fišáková z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty. Čekají ji měsíce očišťování preparační jehlou a konzervace kostí. „Na těch lebkách se měří takzvané osteometrické míry. Tím zjistíte, o jaký druh se jedná, jestli je to samec, samice, podle velikosti násadců na rohy. Pak se měří i zuby. Podle charakteristického tvaru lebky a násadců na roh víme, že se jedná o stepního zubra,“ potvrdila osteoložka.
Stáří lebky na 150 tisíc let ale pouze odhaduje. Přesněji ji určí analýzou sedimentů.
