Po brněnské Líšni se před 150 tisíci lety zřejmě proháněli zubři. Vědci zkoumají nalezenou lebku

Na pozemcích v Brně-Líšni, kde mají v budoucnu vyrůst řadové rodinné domy, teď pracují archeologové. Při záchranném výzkumu našli pozůstatky pravěkého, keltského a slovanského osídlení a také zkamenělou lebku zubra.

„Zkamenělá lebka zubra byla určitě nejzajímavějším nálezem. Podle paleontologické analýzy se jedná o zubra stepního, jehož celé lebky se nacházejí výjimečně, běžnější jsou fragmentární nálezy. Tento zubr mohl žít před 150 tisíci až 200 tisíci lety a byl přibližně o třetinu větší než současní zubři,“ řekl vedoucí výzkumu Jiří Zubalík z Ústavu archeologické památkové péče.

Celá lebka dosahovala délky až osmdesát centimetrů, jeden dochovaný roh byl dlouhý přibližně padesát centimetrů. Zbytek kostry archeologové v blízkosti lebky nenašli. Mluví ale o štěstí, že bagrista urazil z lebky jen jeden roh. 

Nález zkoumá Miriam Nývltová Fišáková z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty. Čekají ji měsíce očišťování preparační jehlou a konzervace kostí. „Na těch lebkách se měří takzvané osteometrické míry. Tím zjistíte, o jaký druh se jedná, jestli je to samec, samice, podle velikosti násadců na rohy. Pak se měří i zuby. Podle charakteristického tvaru lebky a násadců na roh víme, že se jedná o stepního zubra,“ potvrdila osteoložka.

Stáří lebky na 150 tisíc let ale pouze odhaduje. Přesněji ji určí analýzou sedimentů.