Masarykova univerzita otevírá obor kyberbezpečnost. Odborníků je nedostatek

Fakulta informatiky Masarykovy univerzity (MU) v Brně otevírá od nadcházejícího akademického roku nový obor nazvaný Kyberbezpečnost. Studenti se do něj mohou hlásit do konce srpna v dodatečném přijímacím řízení. Fakulta otevřením nově akreditovaného oboru reaguje na nedostatek lidí na trhu práce, kteří se na kyberbezpečnost zaměřují.

Do prvního ročníku oboru kyberbezpečnosti by letos mělo nastoupit třicet studentů, v dalších letech to bude více. Absolventi tříletého bakalářského programu mohou nastoupit do praxe například jako správci systému, provozovatelé bezpečnostního operačního střediska nebo členové bezpečnostních týmů CSIRT, softwaroví inženýři bezpečnostních aplikací a podnikových systémů i jako školící pracovníci nebo asistenti manažerů kyberbezpečnosti.

Poptávka po odbornících na kyberbezpečnost je obrovská

„V Evropě je poptávka po stovkách tisíc lidí, kteří jsou schopni zastávat pracovní místa v této oblasti. Celosvětově se mluví až o téměř dvou milionech volných pracovních míst. Kvalitní vzdělávání v oblasti kyberbezpečnosti je proto zásadní. My jej navíc budujeme jako unikátní multidisciplinární program bezprostředně propojený s praxí,“ uvedl garant nového programu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity Tomáš Pitner.

Program je akreditovaný jako profesní, což znamená, že jeho velkou část tvoří stáže ve veřejných institucích i u komerčních partnerů. S jejich skladbou pomáhal mimo jiné Dušan Navrátil, bývalý ředitel a zakladatel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který dnes působí na expertní pozici právě na Fakultě informatiky MU.

Právo, bezpečnost i mezinárodní vztahy

Kromě samotné informatiky získají absolventi znalosti i z dalších oborů, jako je právní úprava informatické bezpečnosti, mezinárodní vztahy nebo bezpečnost obecně. „Kyberbezpečnostní problémy často nevznikají proto, že by hackeři měli jenom ekonomicky zištné záměry. Útoky dnes mají i geopolitické pozadí, stojí za nimi státní aktéři, a také v tom je proto nutné se orientovat,“ dodal Pitner.

Fakulta informatiky MU byla založena jako první ryze informatická fakulta v Česku v roce 1994. Aktuálně na ní studuje asi 1600 vysokoškoláků v 19 studijních programech. Masarykova univerzita je podle počtu studentů druhou největší školou v České republice, má deset fakult, nejmladší z nich je Fakulta sportovních studií založená v roce 2002. Od letošního července se pod Masyrykovu univerzitu přesunula i farmaceutická fakulta z Veterinární a farmaceutické univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo, dva lidé zemřeli

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo. Nehodu nepřežili dva lidé, kteří byli na palubě, informovala policie na síti X. Okolnostmi pádu letadla se budou nyní zabývat kriminalisté společně s pracovníky Úřadu pro civilní letectví.
16:51Aktualizovánopřed 20 mminutami

Středočeský a Jihočeský kraj od července propojí své dopravní systémy

Středočeský a Jihočeský kraj propojí od 1. července dopravní systémy PID a nově vznikající jihočeský systém IDESKA. Cestující budou moci využívat jednotné jízdné napříč kraji a snadněji kombinovat vlakovou i autobusovou dopravu. S jízdenkami PID budou moci cestovat například až do Tábora, Plané nad Lužnicí nebo Orlíku nad Vltavou, s jihočeským tarifem se dostanou do Benešova, Sedlčan, Vlašimi či Příbrami. Změny se dotknou i organizace některých autobusových linek.
před 2 hhodinami

Policie chce kvůli požáru v Mostě poslat dva lidi před soud

Kriminalisté navrhli obžalovat dva lidi obviněné v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mluvčí ústeckých policistů Kamil Marek. K tragickému požáru došlo loni v lednu a vyžádal si sedm mrtvých a deset zraněných. V případě odsouzení hrozí obviněným až deset let vězení.
před 8 hhodinami

VideoPlatí přísnější pravidla pro vjezd do historického centra Brna

Od pondělí platí přísnější pravidla vjezdu do historického jádra Brna. Doteď tam smělo zhruba deset tisíc aut. Úředníci ale počet povolenek výrazně omezili. Chtějí tak zklidnit dopravu na nejrušnější pěší zóně ve městě. Ta zahrnuje kromě trasy od Masarykovy ulice na Náměstí Svobody i některé okolní pěší třídy. Nelíbí se to třeba taxikářům. Ještě větší omezení platí pro kurýry rozvážející jídlo a pití. Aktuální podoba je přitom výsledkem kompromisu. Původně měli mít taxikáři zákaz ve stejném rozsahu jako gastro kurýři.
před 20 hhodinami

Bouřky se suchem příliš nepomohly. Podívejte se, jak prošly Českem

Část Česka o víkendu zasáhly bouřky. Jihočeským krajem v neděli prošly spolu s mimořádně silným větrem. Objevila se také první letošní tornáda. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Brd a Berounska – až 70 milimetrů za 24 hodin. Pouze do pěti milimetrů naopak napršelo na jižní Moravě. Prudký déšť navíc většinou zahrádkářům ani vodohospodářům příliš nepomůže. Zákazy napouštění bazénů a zalévání tak přibývají.
před 21 hhodinami

Policie zadržela muže za poškození stožárů. Hrozil výpadek elektřiny v Plzni

Plzeňští kriminalisté stíhají muže za poškození šesti stožárů velmi vysokého napětí. Je podezřelý, že v polovině dubna je poškodil v okolí silničního průtahu mezi čtvrtí Radčice a obchodním centrem Globus. Hrozil výpadek proudu v Plzni. Policisté ho obvinili z obecného ohrožení a z pokusu o poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Soud ho poslal do vazby. Způsobená škoda není přesně vyčíslená, řekla v pondělí policejní mluvčí Pavla Burešová.
včera v 14:28

Přes Česko přešly silné bouřky, bez proudu skončily tisíce lidí

Hasiči především v Jihočeském kraji řešili na mnoha místech následky odpoledních bouřek. Šlo o úklid spadaných větví a čerpání vody ze sklepů. Tisíce lidí v regionu skončily bez elektřiny. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v neděli odpoledne napršelo na jihu Čech místy i přes 40 milimetrů. Foukal i silný vítr a padaly kroupy. Výstraha meteorologů před bouřkami platí do nedělní půlnoci na většině území Čech vyjma Královéhradeckého kraje a východu Libereckého a Pardubického kraje, ale také pro jihozápadní část Jihomoravského kraje a téměř celou Vysočinu.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...