Oprava Prašné brány v Praze se podruhé posouvá, a to na rok 2021. Muzeum hlavního města totiž pozastavilo na zbytek letošního roku rekonstrukci této významné středověké památky. Důvodem je změna správce věže. Její zřizovatel, pražský magistrát, se ji od ledna 2021 chystá svěřit společnosti Prague City Tourism (PCT). Stejný osud možná čeká i Petřín nebo věže Karlova mostu. České televizi to potvrdil Tadeáš Provazník z Magistrátu hlavního města Prahy.
Oprava Prašné brány se posouvá o rok. Praha ji chce předat jinému správci
„Pozastavili jsme přípravné práce pro realizaci první etapy pro rok 2020,“ uvedla pro ČT ředitelka muzea Zuzana Strnadová. Během ní měl být například očištěn plášť věže nebo posílena nosnost podlah. „Nevíme, zda bude zřizovatel pokračovat v nastaveném plánu, či nikoliv, proto letos jen doběhnou již zasmluvněné přípravné služby a pak věž i s potřebnou dokumentací předáme,“ dodala Strnadová. Podle muzea jde o největší rekonstrukci věže od 19. století.
Změna správce se možná bude týkat i obou mosteckých věží, svatomikulášské zvonice či Petřína. „S čím já jsem obeznámen, tak se nejedná o všechny věže,“ sdělil ČT ředitel Prague City Tourism Petr Slepička s tím, že v průběhu roku magistrát rozhodne, které věže od příštího roku převezmou. „Já osobně tento krok kvituji. V žádném případě si nemyslím, že by muzeum s objekty nakládalo nesprávně, jen máme jiné možnosti a tím i potenciál,“ dodal Slepička.
S tím však muzeum nesouhlasí. „My budujeme dlouhodobou koncepci a staráme se o věže především z památkového hlediska. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsme věže dostali, mi to přijde jako holý nerozum,“ uvedl kurátor památkově chráněných objektů muzea Karel Kučera.
Důvodem změny správce můžou být finance
PCT (bývalá Pražská informační služba) přitom věže už dříve spravovala, a to do doby, než je v roce 2009 převzala soukromá společnost Víta Bárty ABL. Roku 2012 je magistrát předal právě Muzeu hlavního města Prahy. V červnu 2020 se však z příspěvkové organizace PCT stane akciová společnost a to je podle některých důvod, proč chce věže zpět.
„Aby mohli fungovat jako akciovka, tak potřebují financování, a to by jim měly zajistit právě pražské věže,“ domnívá se náměstkyně ředitelky muzea Olga Šámalová. „Předpokládám ale, že město řídí odborníci, kteří vědí, co dělají,“ dodává.
Tuto argumentaci nepovažuje PCT za relevantní. „Absolutně to není pravda. Nejde o finance, ale o to, že jako akciová společnost budeme mít větší možnosti v rámci nakládání s objektem. Místo příspěvku od města si od nás město služby objedná a poté proplatí na základě následné fakturace. Budeme tak moct na místě třeba uspořádat jednu velkou akci a další půlrok jet klidně ve ztrátovém režimu. To bychom jako příspěvková organizace nemohli. Kvůli množství peněz to ale opravdu není,“ reagoval Slepička.
Prašná brána vznikla na místě starších bran v opevnění Starého Města. Nová stavba měla jednak reprezentační účel jako vstup do města, sloužila ale také jako mýtnice. Současný název získala až později, kdy sloužila jako sklad střelného prachu. V 18. století byla těžce poškozena, když během sedmileté války obléhali Prahu Prusové. Svou dnešní novogotickou podobu získala v letech 1878–1886 podle architekta Josefa Mockera.
