Před povodněmi to byla luxusní ostravská čtvrť, teď tam vzniká nový průmyslový areál

V Ostravě-Hrušově začala stavba nové průmyslové zóny Contera Park Ostrava D1. Během pěti let by tam ve výrobních či logistických firmách mělo vzniknout nejméně sedm set pracovních míst. Průmyslová zóna o rozloze 35 hektarů by měla stát až dvě miliardy korun. Zóna vyroste v bývalé luxusní čtvrti, kterou v roce 1997 srovnaly se zemí povodně.

Developerská firma Contera chce v areálu vytvořit 140 tisíc metrů čtverečních průmyslových, kancelářských a obchodních ploch. První z potřebných povolení k výstavbě získala firma tento týden. „Na jaře chceme začít stavět první budovu,“ řekl výkonný ředitel společnosti Dušan Kastl.

Jako první se bude stavět jedna ze dvou největších budov určených pro velké klienty z oblasti výroby nebo logistiky. Společnost už teď jedná s několika zájemci. První budovu by chtěl developer dokončit ve třetím čtvrtletí příštího roku. V areálu by mohly najít nové zázemí i firmy, které už v Ostravě působí, ale potřebují více místa. V zóně má vzniknout i technologický park.

Kdysi výstavní čtvrť Ostravy

Nová průmyslová zóna v Ostravě-Hrušově má být dokončena v roce 2025. Areál bude stát v místě bývalé výstavní čtvrti města, která utrpěla poddolováním a byla zničena záplavami v roce 1997 tak, že už se tam dále nedalo bydlet.

Jednou z budov, která po ničivých povodních zůstala stát, je hrušovský kostel, jenž se postupně opravuje. „Tu změnu, která se tady odehrává, všichni uvítali s tím, že konečně tady něco bude, že Hrušov alespoň nějakým způsobem ožije,“ řekla členka Společnosti pro památkovou obnovu hrušovského kostela Miriam Prokešová.

Hrušov na začátku minulého století
Zdroj: Miriam Prokešová

S nápadem na průmyslovou zónu přišlo město hned po povodních

„Historicky se vybudovalo několik průmyslových zón – Hrabová, Mošnov, Vědecko-technologický park. Tou poslední zónou v řadě je právě průmyslová zóna Hrušov, která také vznikla díky tomu, že město se rozhodlo scelit a připravit pozemky v bývalé zátopové oblasti a nabídnout je investorům k využití,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO).

Město vykupovalo pozemky pro novou průmyslovou zónu deset let a v roce 2017 vyhlásilo tendr, který mezi čtyřmi zájemci vyhrála právě firma Contera. Do výkupu a úprav pozemků Ostrava investovala 196 milionů korun, developerovi je prodala za 255 milionů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasičům schází chemičtí odborníci. Pomoci má nový univerzitní obor

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice (UPCE) otevřela nový bakalářský studijní program Chemie pro požární ochranu. Propojuje základní chemické obory a jejich aplikaci v požární ochraně s krizovým řízením a environmentální bezpečností. Nový program reaguje na poptávku Hasičského záchranného sboru a je v Česku unikátní.
před 1 hhodinou

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
včera v 07:30

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
včera v 06:00

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026
Načítání...