Speleologové přepisují mapy krkonošského podzemí. Albeřická jeskyně – tamní nejdelší, je totiž mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo. Na seznam navíc přibudou i dosud neznámé jeskyně. Zjištění jsou prvními výsledky průzkumu, který správa národního parku odstartovala v minulém roce a který potrvá ještě čtyři roky.
Nejdelší jeskyně Krkonoš je ještě rozsáhlejší, ukázal průzkum
Události: Albeřická jeskyně je o sto metrů delší, než se myslelo (zdroj: ČT24)
Dosud se o Albeřické jeskyni mluvilo jako o 250 metrů dlouhé. Nyní přibylo dalších sto. Aby vůbec mohli speleologové na průzkumu pracovat, musí se nepřetržitě odčerpávat voda. Chvílemi až 1400 litrů za minutu.
Odebrané vzorky hornin putují do laboratoří. Správa národního parku chce vědět, jak krkonošské podzemí vznikalo, co ho tvoří, jaké je jeho stáří i kolik je v něm vody.
Výzkum čeká i další krkonošské jeskyně, dohromady jich je přes osm desítek. Tři z nich speleologové objevili teprve nedávno. „Jedna je velice významná, protože v ní jsou zachované relikty, jak vznikala možná před půl milionem let,“ přibližuje speleolog Radko Tásler.
Se zpřístupněním jeskyní ochranáři nepočítají. Pro návštěvníky Krkonoš ale připravují virtuální model Albeřické jeskyně.
Vydáno pod