Žít Brno prožilo před čtyřmi lety sen. Když však nadšenci řídili město, voličská euforie vyprchala

Hnutí Žít Brno patřilo před čtyřmi lety mezi politické komety. Krátce po tehdejších volbách nejenže proniklo na brněnskou „velkou“ radnici, ale získalo například křeslo starosty v nejlidnatější čtvrti Brno-střed. Letos stojí ve frontě poražených: stran, které nebudou ani v zastupitelstvu. Žít Brno ovšem nevzniklo s ambicí městu vládnout a – jak nyní podotýkají komentátoři – teď se zase „může vrátit k legraci“.

„Děkujeme,“ vzkazovali novopečení politici z Žít Brno po volbách v roce 2014. O čtyři roky později neměli zač

Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Psal se rok 2011. Brno již pátým rokem řídil primátor Roman Onderka z ČSSD, který měl po obhajobě funkce v předchozím roce v zádech velkou koalici své strany a ODS. Ta vznikla po „smíření“ obou stran – v předchozím období totiž občanští demokraté skončili v opozici, přestože ve volbách vyhráli. Onderka tehdy dokázal sestavit širokou koalici proti nim. Nyní ČSSD a ODS městu dominovaly. Nejenže měly pohodlnou většinu, ale mohly ignorovat velmi slabou a roztříštěnou opozici.

V takových podmínkách vznikl web s názvem Žít Brno. Na téže adrese dnes funguje docela standardní volební web představující kandidáty a program, tehdy však šlo o satiru. Lidé z okruhu Žít Brno přejmenovali své město na Krno, aby upozornili, že se jim pod vedením velké koalice zdá zakrnělé, a pak ironicky komentovali dění ve městě. Třeba prostřednictvím fiktivních zpráv jako „Autojízda: nový způsob boje proti nebezpečným chodcům a cyklistům“ nebo „Lesy brzdí krněnský rozvoj, musí se vybetonovat“.

Web Žít Brno – snímek z roku 2012
Zdroj: rip.zitbrno.cz

Z Krna na radnici

U kritiky „Krna“ pod vládou ČSSD a ODS, případně dění v Brně-středu, kde vládl starosta Libor Šťástka (ODS), to neskončilo. V roce 2014 lidé, kteří se na webu podíleli, založili stejnojmenné politické hnutí, které pak šlo do komunálních voleb spolu s Piráty.

Předsedkyní se stala překladatelka Barbora Antonová, přičemž sami členové si dělali legraci, že má podobnou „stínovou“ roli jako Karel Schwarzenberg v TOP 09. Rázným praktikem typu Miroslava Kalouska byl v Žít Brno Matěj Hollan.

„Do politiky jsme chtěli vstoupit o několik let později nebo nikdy, ale dotlačil nás k tomu primátor Brna Roman Onderka. Podle odhadů odborníků nám udělal reklamní kampaň za 11 milionů korun,“ prohlásil tehdy lídr Hollan. Zatímco začátek kampaně s heslem „Hůř už to dělat nejde“ se ještě nesl v ironickém duchu, hnutí pak zvážnělo.

Program již žádnou recesí nezaváněl. Obsahoval hesla jako „Demokratické minimum“ a „Otevřená radnice“, sliboval konkrétní změny ve školství (posílení školek, podpora dětských skupin), bydlení (podpora znevýhodněných skupin, podpora sociálního bydlení, podpora nájemního bydlení) nebo revizi fungování městských firem.

Hollan nebyl v politice žádný nováček, dříve byl členem Strany zelených, kandidoval za ně i do zastupitelstva a angažoval se v boji proti hazardu – odtud zmíněné ostré spory se Šťástkou – nebo proti přesunu hlavního nádraží. Více či méně vážně se vyjadřoval k městské politice prostřednictvím webu Žít Brno, ale komentoval i celostátní témata. Kvůli hazardu kritizoval tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, před prezidentskými volbami 2013 vyzýval voliče, aby nedávali hlas Miloši Zemanovi ani Janu Fischerovi a volili Jiřího Dienstbiera nebo Karla Schwarzenberga.

Matěj Hollan z Žít Brno při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2014

Zdroj: Facebook/Žít Brno RIP

Boj proti Zemanovi sice Hollanovi nevyšel, zato v komunálních volbách skončilo Žít Brno s podporou Pirátů třetí – s necelými dvanácti procenty sice zaostalo za vítězným ANO i za Onderkovou ČSSD, ale dosáhlo výrazně vyššího zisku než třeba ODS. V městském zastupitelstvu mu připadlo sedm mandátů, což ale nebylo vše.

Ještě pronikavější byl výsledek Žít Brno v městské části Brno-střed, kde vyhrálo se ziskem 17,5 procenta, zatímco hlavní rival Libor Šťástka a jeho ODS zaznamenali pouze třináctiprocentní zisk. Martin Landa z kandidátky Žít Brno se stal starostou. Hollan nikoli, protože ten se zapojil do jednání s hnutím ANO a lidovci o celoměstské koalici a stal se náměstkem primátora.

Politika, jízda načerno a důtky

Hollan dostal v radě na starost kulturu, památkovou péči, sociální věci a zdravotnictví, po koaliční krizi v roce 2016 vyměnil zdravotnictví za dopravu, té se ale letos na jaře vzdal. Již na konci roku prošel zastupitelstvem zákaz hracích automatů ve městě. Později se Hollan potýkal například s návrhem na sloučení Nemocnice Milosrdných bratří s Úrazovou nemocnicí, řešil problémy s Uberem nebo se změnami v parkování.

Hollan popouzel celou řadu politiků. Například Robert Kerndl, který je zastupitelem Brna-střed za ODS, napsal předvolební kritický text výhradně na téma Hollan. Měl výhrady například ke slučování nemocnic a zmiňoval se o „fatálním selhání s projektem rezidentního parkování“.

Na druhé straně se řada půtek nesla spíše v osobní rovině. Matěj Hollan ve funkci náměstka zosobňoval Žít Brno a břitkou kritiku, která v Onderkově éře dopadala na politiky ČSSD a ODS. Občanští a sociální demokraté tak neváhali bedlivě sledovat takřka každý jeho krok.

Primátor Petr Vokřál (ANO) s náměstkem pro dopravu Matějem Hollanem (Žít Brno)
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

Když ODS v roce 2016 přišla s návrhem na jeho odvolání z rady, předložila deset důvodů a zdaleka nešlo jen o politické záležitosti. S chutí zdůraznila údajné přistižení náměstka pro dopravu v tramvaji bez jízdenky, video z Ukrajiny, kde se Hollan nechal bičovat důtkami, nebo prohlášení, že v Brně bylo „vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali“. Sám Hollan pak řekl, že některé z věcí, které ODS uváděla, o něm „lživě šíří média“, a slíbil, že ty ostatní se pokusí napravit.

Nejvážnější problém se však přece jen politiky týkal. Letos v únoru došlo k roztržce v koalici. Hollanovu práci v oblasti dopravy kritizoval primátor Petr Vokřál (ANO). „Delší dobu nejsem spokojen s řízením a výsledky v oblasti dopravy. Několik měsíců jsem na tento fakt upozorňoval pana náměstka Hollana,“ uvedl tehdy Vokřál. Nakonec prosadil svou a Hollan se gesce na posledních pár měsíců vzdal.

Zázemí v Brně-středu

V té době také vyšlo najevo, že nadšení ze Žít Brno je definitivně to tam. Hnutí chtělo původně opět kandidovat spolu s Piráty, ovšem tentokrát naopak. Jestliže před čtyřmi lety kandidovalo Žít Brno s podporou Pirátů (tj. s Piráty na své kandidátce), tentokrát se naopak členové hnutí chtěli dostat na pirátskou kandidátku. Jenže pirátská strana neschválila nominaci Hollana na některé z prvních sedmi míst kandidátky a nakonec oba subjekty kandidovaly samostatně (Matěj Hollan přitom nebyl lídrem ani u svého domovského hnutí, na prvním místě kandidovala Barbora Antonová).

V součtu dosáhly obě strany podobného výsledku jako minule. Ale reálně to byl pád: Piráti dosáhli s necelými devíti procenty na šest křesel, Žít Brno dostalo pouze 4,16 procenta hlasů. Stalo se tak členem široké skupiny stran, které v Brně skončily těsně pod pětiprocentní hranicí – podobně dopadli Zelení, komunisté a STAN.

Pod vedením Barbory Antonové a Martina Freunda (vpravo) se Žít Brno do zastupitelstva již nedostalo

Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

ODS oproti tomu zažila velkou renesanci, skončila druhá a začala s ANO vyjednávat o koalici – vlastně v obráceném gardu tedy proběhlo totéž jako před čtyřmi lety, kdy Žít Brno uspělo, když se vymezilo vůči sociálním a občanským demokratům.

Jen o trochu lépe dopadlo Žít Brno ve svém „domovském“ Brně-střed. Do zastupitelstva se dostalo, ale výrazně oslabené. Vítězství v městské části slavila ODS, byť již ne v čele s Liborem Šťástkou, nýbrž architektem Vojtěchem Menclem. Žít Brno získalo ani ne polovinu hlasů než občanští demokraté.

Hnutí tedy v komunální politice zatím nekončí, ale sílu z minulých voleb ztratilo. Je už jen otázka, zda na www.zitbrno.cz najdou čtenáři opět přehled kandidátů, nebo uštěpačná vyjádření na adresu vedení „Krna“.