Kvůli zamezení šíření afrického moru prasat na západ je podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) kolem dálnic na východě České republiky potřeba dobudovat 186 kilometrů vysokopevnostních plotů. ŘSD je připraveno to udělat letos za vlastní peníze. Předpokladem pro rychlé dokončení oplocení je ale jeho vynětí z povinnosti žádat o vydání územního rozhodnutí, souhlasu a následně stavebního povolení. Uvedl to mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Vybudujeme podél dálnic 186 kilometrů plotu, aby se nešířil mor prasat, nabídli se silničáři
Státní veterinární správa navrhla kvůli zabránění přirozenému šíření nemoci oplocení dálnic D1 a D2. Podle jejího ředitele Zbyňka Semeráda o tom začala jednat s ŘSD. Plot má primárně zabránit nakaženým prasatům v průniku do oblastí, kde nákaza zatím není.
Rýdl připomněl, že proti šíření nákazy byla vymezena hranice zamořené části, která koresponduje s dálniční sítí D1, D2, D46 a D35. Aby bylo opatření maximálně efektivní, bylo by podle ŘSD vhodné doplnit současné oplocení i na D55 a D52.
„V rámci trasy D2, D1, D46 a D35 je potřeba dobudovat 155 kilometrů vysokopevnostního oplocení dálnic, v širším rozsahu včetně dálničních úseků D55 a D52 celkem 186 kilometrů oplocení, jako zábranu proti šíření nákazy afrického moru prasat,“ uvedl mluvčí. Návrh oplocení dálnic podle něj nezahrnuje ekodukty, tedy přechody pro zvěř.
Naposledy byl virus zjištěn v únoru
Africký mor prasat zaznamenali veterináři před rokem na Zlínsku, od té doby nemoc potvrdili u 230 divokých prasat, z toho 18 bylo uloveno, ostatní byly uhynulé kusy.
Virus je přenosný pouze mezi prasaty, nikoliv mezi jinými zvířaty či člověkem. Semerád v úterý řekl, že úplně celá dálnice se ale oplotit nedá, musí zůstat koridory.
Naposledy veterináři zaznamenali africký mor u prasete v dubnu, šlo ale o divočáky uhynulé v té době už čtvrt až půl roku. Naposledy tak byl virus zjištěn v únoru. Podle veterinářů tak byla dosavadní opatření, která zvolili k eliminaci nákazy, úspěšná. V Česku se podařilo nákazu navíc zvládnout nejlépe ve střední a východní Evropě. Podle Semeráda je nyní rozšířená v Maďarsku, na pomezí Ukrajiny a Rumunska. V Polsku se podle něj řeší na pětině území.
