Špatná ochrana lesa a čerpání podzemních vod. Největší prohřešky proti přírodě na severovýchodě Česka

Nahrávám video
Inspektoři trestali provinění proti přírodě
Zdroj: ČT24

Za prohřešky proti přírodě v Moravskoslezském kraji zaplatí nejvyšší pokutu – 1,9 milionu korun – bruntálský podnikatel Jiří Čížek. Podle inspekce životního prostředí se řádně nestaral o mladý les. Neochránil stromky před zvěří, a ta velkou část vysazených dřevin zničila. V pondělí to potvrdil ředitel ostravského inspektorátu ČIŽP Karel Kozubek. V sousedním Olomouckém kraji se pak loni proti zákonu nejvíce provinila obec Tršice, které nelegálně odebíraly podzemní vodu.

Více než milion korun pak musí zaplatit firma JT Company za špatné hospodaření v lesích v CHKO Beskydy. Nad obcí Krásná pod Lysou horou totiž nejenže nezalesnila holiny, ale také nezabránila šíření kůrovcové kalamity.

Inspektoři ostravské pobočky ČIŽP loni provedli 1705 kontrol, o 75 více než v roce 2016. Uložili 284 pokut dohromady za víc než 11 milionů korun. Oproti roku 2016 počet udělených pokut klesl. Vyšší ale byla celková suma.

V roce 2016 jsme udělili 315 pokut v souhrnné výši přesahující 10 milionů korun.
Karel Kozubek
ředitel ostravského inspektorátu ČIŽP

Pravomocné pokuty za bezmála 7,8 milionu korun pak ČIŽP uložila loni v Olomouckém kraji. Nejvyšší pokuty dostala obec Tršice, podnik Precheza Přerov a společnosti Vepaspol a Morava Wood Products, řekl ředitel olomouckého inspektorátu ČIŽP Radek Pallós.

V Olomouckém kraji loni provedli inspektoři ČIŽP 1244 kontrol a uložili 183 pravomocných pokut. „Nejvíc pokut padlo za odpady,“ uvedl Pallós, podle kterého pokuty byly často uloženy také za překročení emisních limitů, kácení stromů či nedodržení povolení na vypouštění odpadních vod.

Například Tršice na Olomoucku dostaly pokutu 1,762 milionu korun za nelegální odběr podzemní vody, protože podle inspekce od února 2015 do března 2016 odebrala celkem 70 485 metrů krychlových podzemní vody a použila je k zásobování občanů pitnou vodou. Porušila tak vodní zákon.

„Při stanovení výše sankce výpočtem byla použita nejnižší sazba dle vodního zákona, tedy 25 korun za metr krychlový nedovoleně odebraných podzemních vod. Maximální je 70 korun za metr krychlový,“ uvedl Pallós. Obec Tršice se proti pokutě odvolala, rozhodnutí inspekce ale loni v říjnu potvrdilo ministerstvo životního prostředí.

Precheze unikly do vzduchu sloučeniny síry

Za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 dostala chemická továrna Precheza v Přerově pokutu půl milionu korun. ČIŽP firmě ze skupiny Agrofert původně vyměřila sankci sedm milionů, výši pokuty však po odvolání Precheze výrazně snížilo ministerstvo životního prostředí. Podle ministerstva bylo prokázáno pouze jedno pochybení Prechezy proti platným zákonům ze čtyř, které shledala ve svých závěrech ČIŽP.

Nájezd výrobny kyseliny sírové do provozu po dlouhodobé odstávce je vždy nutné v dostatečném časovém předstihu, který činí jeden den, oznámit ČIŽP a orgánům obce. Provozovatel nájezd výroby ale oznámil tři hodiny před samotným zapálením síry. Porušil tak zákon o integrované prevenci.
Radek Pallós
ředitel olomouckého inspektorátu ČIŽP

Provozovatel výkrmny prasat v Pasece na Olomoucku, firma Vepaspol Olomouc, dostal od ČIŽP pokutu 350 000 korun. Vepřín podle inspekce odebíral až dvojnásobek povoleného měsíčního objemu podzemní vody a vypouštěné odpadní vody nadměrně znečistil. Podle firmy vznikl problém s nadměrným odběrem vody kvůli prasklému potrubí.

Výrobce dřevěných podlah Morava Wood Products z Uničova na Olomoucku dostala pokutu 180 000 korun za to, že podle Pallóse bez povolení provozoval zařízení na průmyslové zpracování dřeva. V kotelně na spalování biopaliva v nedaleké Lužici pak firma podle inspekce trojnásobně překračovala limit pro tuhé znečišťující látky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoLanovka v Moravském krasu znovu vozí turisty

Nejstrmější lanovka v Česku – v Moravském krasu – nyní znovu vozí turisty. Provozovatel ji přes zimu vybavil novým elektrickým zařízením, má výkonnější motor a je napojená na centrální dispečink v Rakousku. Rekonstrukce navázala na třicetileté výročí provozu. Kabiny překonají 130 výškových metrů u propasti Machocha za dvě minuty. Pro některé návštěvníky je to šance stihnout prohlídku Punkevních jeskyní. Pro jiné zkouška odvahy, pokud mají strach z výšek. Na strmou dráhu budou vzpomínat také montéři, kteří ji po třiceti letech provozu přes zimu zmodernizovali. Změnily se hlavně takzvané vnitřnosti lanovky ukryté ve strojovně. Od počátku svého provozu v devadesátých letech svezla lanovka přes čtyři a půl milionu cestujících.
před 9 hhodinami

O pronájem pozemků u Hustopečí zasažených benzenem má zájem Diamo

Pozemky soukromých vlastníků v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které před více než rokem zasáhl toxický benzen při nehodě vlaku, by si mohl pronajmout státní podnik Diamo. Firma to nabídla majitelům pozemků, kterých je 45. Projednat to s nimi chce v polovině dubna na veřejném slyšení, zjistila agentura ČTK. Pozemky, které procházejí sanací, mají rozlohu zhruba jedenáct hektarů, od nehody vlaku leží ladem. Odškodnění se jejich majitelé zatím nedočkali, požadovat ho budou moci až po viníkovi nehody. Vyšetřování dosud nebylo ukončeno, řekla policie.
před 14 hhodinami

Polská tajná služba potvrdila zatčení muže a ženy kvůli požáru v Pardubicích

Polská kontrarozvědka (ABW) potvrdila zatčení dvou polských občanů v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. Stanice TVP Info ve středu informovala o zadržení dvou polských aktivistů v minulém týdnu. Dvojice je podle ABW podezřelá z napomáhání při založení požáru a soud oba na tři měsíce umístil do vazby. Zadržení – muž a žena – se k činu nepřiznali, dodala ABW.
před 17 hhodinami

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
před 19 hhodinami

Na Velikonoce se oteplí, v neděli až na dvacet stupňů, v pondělí může pršet

Během prodlouženého velikonočního víkendu se v Česku postupně oteplí, v neděli až na víc než dvacet stupňů Celsia, místy se objeví přeháňky. V noci ještě může na některých místech slabě mrznout a na vrcholcích hor sněžit. Na Velikonoční pondělí s tradičním koledováním se mírně ochladí a častěji než v předchozích dnech bude pršet, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 21 hhodinami

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026

ŘSD letos zahájí výstavbu téměř stovky kilometrů dálnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos zahájí výstavbu 98,5 kilometru nových dálnic a více než sedmdesáti kilometrů silnic I. třídy. Prvního dubna začala stavba dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova. Ještě letos by měla začít také výstavba dvou úseků D35 od Svitav k Mohelnici, které vzniknou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP). Loni se dálniční síť rozrostla o 66,7 kilometru, v roce 2024 o 110,6 kilometru.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...