Špatná ochrana lesa a čerpání podzemních vod. Největší prohřešky proti přírodě na severovýchodě Česka

Za prohřešky proti přírodě v Moravskoslezském kraji zaplatí nejvyšší pokutu – 1,9 milionu korun – bruntálský podnikatel Jiří Čížek. Podle inspekce životního prostředí se řádně nestaral o mladý les. Neochránil stromky před zvěří, a ta velkou část vysazených dřevin zničila. V pondělí to potvrdil ředitel ostravského inspektorátu ČIŽP Karel Kozubek. V sousedním Olomouckém kraji se pak loni proti zákonu nejvíce provinila obec Tršice, které nelegálně odebíraly podzemní vodu.

Video Inspektoři trestali provinění proti přírodě
video

Inspektoři trestali provinění proti přírodě

Více než milion korun pak musí zaplatit firma JT Company za špatné hospodaření v lesích v CHKO Beskydy. Nad obcí Krásná pod Lysou horou totiž nejenže nezalesnila holiny, ale také nezabránila šíření kůrovcové kalamity.

Inspektoři ostravské pobočky ČIŽP loni provedli 1705 kontrol, o 75 více než v roce 2016. Uložili 284 pokut dohromady za víc než 11 milionů korun. Oproti roku 2016 počet udělených pokut klesl. Vyšší ale byla celková suma.

„V roce 2016 jsme udělili 315 pokut v souhrnné výši přesahující 10 milionů korun.“

Karel Kozubek

ředitel ostravského inspektorátu ČIŽP

Pravomocné pokuty za bezmála 7,8 milionu korun pak ČIŽP uložila loni v Olomouckém kraji. Nejvyšší pokuty dostala obec Tršice, podnik Precheza Přerov a společnosti Vepaspol a Morava Wood Products, řekl ředitel olomouckého inspektorátu ČIŽP Radek Pallós.

V Olomouckém kraji loni provedli inspektoři ČIŽP 1244 kontrol a uložili 183 pravomocných pokut. „Nejvíc pokut padlo za odpady,“ uvedl Pallós, podle kterého pokuty byly často uloženy také za překročení emisních limitů, kácení stromů či nedodržení povolení na vypouštění odpadních vod.

Například Tršice na Olomoucku dostaly pokutu 1,762 milionu korun za nelegální odběr podzemní vody, protože podle inspekce od února 2015 do března 2016 odebrala celkem 70 485 metrů krychlových podzemní vody a použila je k zásobování občanů pitnou vodou. Porušila tak vodní zákon.

„Při stanovení výše sankce výpočtem byla použita nejnižší sazba dle vodního zákona, tedy 25 korun za metr krychlový nedovoleně odebraných podzemních vod. Maximální je 70 korun za metr krychlový,“ uvedl Pallós. Obec Tršice se proti pokutě odvolala, rozhodnutí inspekce ale loni v říjnu potvrdilo ministerstvo životního prostředí.

Precheze unikly do vzduchu sloučeniny síry

Za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 dostala chemická továrna Precheza v Přerově pokutu půl milionu korun. ČIŽP firmě ze skupiny Agrofert původně vyměřila sankci sedm milionů, výši pokuty však po odvolání Precheze výrazně snížilo ministerstvo životního prostředí. Podle ministerstva bylo prokázáno pouze jedno pochybení Prechezy proti platným zákonům ze čtyř, které shledala ve svých závěrech ČIŽP.

„Nájezd výrobny kyseliny sírové do provozu po dlouhodobé odstávce je vždy nutné v dostatečném časovém předstihu, který činí jeden den, oznámit ČIŽP a orgánům obce. Provozovatel nájezd výroby ale oznámil tři hodiny před samotným zapálením síry. Porušil tak zákon o integrované prevenci.“

Radek Pallós

ředitel olomouckého inspektorátu ČIŽP

Provozovatel výkrmny prasat v Pasece na Olomoucku, firma Vepaspol Olomouc, dostal od ČIŽP pokutu 350 000 korun. Vepřín podle inspekce odebíral až dvojnásobek povoleného měsíčního objemu podzemní vody a vypouštěné odpadní vody nadměrně znečistil. Podle firmy vznikl problém s nadměrným odběrem vody kvůli prasklému potrubí.

Výrobce dřevěných podlah Morava Wood Products z Uničova na Olomoucku dostala pokutu 180 000 korun za to, že podle Pallóse bez povolení provozoval zařízení na průmyslové zpracování dřeva. V kotelně na spalování biopaliva v nedaleké Lužici pak firma podle inspekce trojnásobně překračovala limit pro tuhé znečišťující látky.