V Hostouni na Domažlicku si připomněli jednu z nejkurióznějších operací druhé světové války nazvanou Kovboj. Při ní američtí vojáci zachraňovali vzácné bílé koně lipicány z tamního hřebčína. Ten ještě v té době kontrolovali nacisté.
„Lipicánů tu bylo hodně přes dvě stě. Celkem tu bylo osm set koní, celý hřebčín,“ vzpomíná Josef Váchal, který byl svědkem posledních dnů druhé světové války v západočeské Hostouni. Nacisté tam sváželi vzácné koně, aby je chránili před nálety. Ty ke konci války ohrožovaly Vídeň, kde byly poklady jezdectví tradičně ustájeny.
Do Hostouně si vedle lipicánů z vídeňské jezdecké školy našli cestu i vzácní koně z území dobytých nacisty. Na jaře 1945 už ale nebyli v bezpečí ani tam, protože fronta se nezadržitelně přibližovala.
V tu chvíli dala láska ke koním vojákům zapomenout na znaky na uniformách. Nacistický armádní veterinář kontaktoval amerického generála Reeda, který byl se svým plukem nedaleko Hostouně. Reed byl sám milovníkem jezdeckých zvířat a přesvědčil svého šéfa generála Pattona, aby zahájil operaci Kovboj.
Pattonova operace Kovboj
Při ní se američtí vojáci vydali do Hostouně zachránit velké stádo před válečnými běsy. „Mladé koně, hříbata a březí klisny vezli na nákladních autech. Ty ostatní hnali po svých,“ vzpomíná Váchal. Někteří koně se pak vrátili do vídeňské jezdecké školy, další zůstali v Německu. Část jich odplula do Spojených států a skončila ve výcvikovém středisku americké armády.
Československá vojenská správa získala jen několik tažných zvířat. „Zachránili je, aby nám je sebrali,“ říká Váchal. Američané odhadli hodnotu koní na tři miliony dolarů.
