Archeologové nález datují do doby od sklonku pozdní doby bronzové do starší doby železné čili halštatské. Na Pardubicku tehdy žil lid slezskoplatěnické kultury. „Bronzové vědro vyniká nádhernou tepanou výzdobou s motivy slunečních kotoučů tažených labutěmi. Tato symbolika se v pravěkém vývoji objevuje především v období popelnicových polí,“ uvedl archeolog Východočeského muzea Jan Jílek.
První ohledání místa zatím nepřineslo žádnou indicii, která by osvětlila okolnosti uložení nádoby.
„Jedná se o mimořádný nález, ve východních Čechách první svého druhu, a ani podobné nálezy na Moravě nebo v jižních Čechách se nemohou chlubit srovnatelnou výzdobou nebo velikostí,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. Právě konzervátoři muzea dostali vědro od archeologů.
Podle dosavadních zjištění byl předmět záměrně uložený samostatně. Ve starověkém Řecku podobné nádoby sloužily na míšení vody s vínem. „Můžeme spekulovat, že v barbarské části Evropy takové vědro také uchovávalo tekutiny, možná alkoholické nápoje typu piva, vína nebo medoviny,“ doplnil Jílek.
